Druhé kantikum
Za sebou mě táhni

{r}Pís 1,3b-4d; 2,8-10; 3,1b-3a.4bc{/r}

To jsou ti, kdo následují Beránka, kamkoli jde. ({r}Zj 14,4{/r})

{v}1,3b{/v}Vylitý olej je tvoje jméno,{x}

proto tě dívky milují.

{v}4{/v}Za sebou mě táhni!{x}

Poběžme!

Veď mě, králi, do svých komnat!{x}

Zajásáme, z_tebe se budeme těšit.

{v}2,8{/v}Hlas mého miláčka! Právě přichází,{x}

běží po horách, skáče po pahorcích.

{v}9{/v}Můj miláček se podobá gazele{x}

nebo kolouchu laně.

Hle – už stojí za naší zdí,{x}

dívá se okny, nahlíží mřížovím.

{v}10{/v}Můj miláček se ujímá slova a říká mi:{+}

„Vstaň, moje milá,{x}

moje krásko, a pojď!“

{v}3,1b{/v}Hledala jsem miláčka svého srdce, {x}

hledala, a nenalezla.

{v}2{/v}„Vstanu a projdu městem,{x}

po ulicích a náměstích

budu hledat miláčka svého srdce.“{x}

{v}3a{/v}Hledala jsem ho a nenalezla.

{v}4bc{/v}Nalezla jsem miláčka svého srdce.{x}

Chopila jsem ho a nepustím ho.

Třetí kantikum
Silná jako smrt je láska

{r}Pís 4,8ab.9.12.15; 5,2; 6,3; 8,6-7a{/r}

A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život nebude nás moci odloučit od Boží lásky v_Kristu Ježíši, našem Pánu. (Srov. {r}Řím 8,38-39{/r})

{v}4,8a{/v}Přijď z_Libanonu, snoubenko,{x}

přijď z_Libanonu, přistup!

{v}9{/v}Zranilas mi srdce, má sestro, snoubenko,zranilas mi srdce jedním pohledem očí,{x}

jedním skvostem svého náhrdelníku.

{v}12{/v}Jsi zavřenou zahradou, má sestro, snoubenko,{x}

zahradou zavřenou, zapečetěným pramenem.

{v}15{/v}Pramenem jsi mé zahrady,{+}

studnicí živých vod,{x}

které vyvěrají z Libanonu.

{v}5,2{/v}Spím, ale mé srdce bdí.{x}

Slyš! Můj milý klepe.

Otevři mi, má sestro, moje milá,{x}

má holubičko, mé všechno!

Vždyť mám hlavu smočenu rosou,{x}

mé kadeře jsou plny nočních kapek.

{v}6,2{/v}Já patřím svému miláčkovi{+}

a on je můj,{x}

on pase mezi liliemi.

{v}8,6{/v}Polož mě jako pečeť na své srdce,{x}

jako pečeť na své rámě,

neboť silná jako smrt je láska,{x}

nezlomná jako podsvětí je vášeň.

Její výheň je výheň ohně,{+}

plamen Hospodinův.{x}

{v}7a{/v}Zátopy vod nemohou uhasit lásku.

HTML © Juraj Vidéky