Narodil se 25.I.1540 v Londýně. Už na studiích v oxfordské koleji vynikal řečnickým nadáním a dosáhl hodnosti mistra svobodných umění. Jako anglikánský jáhen se při studiu teologie a církevních Otců stal katolíkem. Po krátkém pobytu ve Francii vstoupil v roce 1573 k jezuitům. Studoval v Brně a v Praze, kde byl v roce 1579 vysvěcen na kněze. Tam také založil první českou Mariánskou družinu a působil jako profesor rétoriky, filozofie a teologie. V roce 1580 se vrátil do Anglie, aby tam působil mezi katolíky. Neohroženě hájil svou víru a nezradil ji ani při několikerém mučení. Na rozkaz královny Alžběty byl 1. XII. 1581 oběšen. V roce 1886 byl prohlášen za blahoslaveného a 1970 za svatého.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.
Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.
Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.
Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí.
Jemu se povede vždycky, co páchá †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“
Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“ △
Ant. Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku, *
Nezapomínej na ubožáky!
Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“?
Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
Rámě přeraz hříšnému lotru *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde!
Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit! △
Ant. Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým.
Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“
Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým.
Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás vždycky zachráníš,
i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší. △
Ant. Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu.
Vyrovnejte stezky našemu Bohu.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
2,6-22; 4,2-6
Boží soud
Hospodine, odhodil jsi svůj národ, Jakubův dům,
neboť mají plno věštců od východu,
plno hadačů jako Filišťané,
s cizinci si potřásají rukama.
Jeho země je plná stříbra a zlata,
není konce jeho pokladům.
Jeho země je plná koní,
nesčetné jsou jeho válečné vozy;
jeho země je plná bůžků:
klanějí se dílu svých rukou,
které zhotovily jejich prsty.
Každý se koří,
kdekdo se ponižuje:
neodpouštěj jim!
Zalez do skály, skryj se do prachu
z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností!
Pyšné lidské oči budou poníženy,
sražena bude zpupnost lidí;
v onen den bude jedině Hospodin vyvýšen.
Den Hospodina zástupů přijde
na všechno, co je pyšné a zpupné,
na všechno, co je povýšené; bude to poníženo;
na všechny libanonské cedry, vysoké a vznosné,
na všechny bašanské duby,
na všechny vysoké hory,
na všechny strmící vrchy,
na každou štíhlou věž,
na každou opevněnou hradbu,
na všechny taršíšské lodi,
na všechna skvostná plavidla.
Pýcha lidí bude sražena,
ponížena zpupnost mužů,
v onen den bude jedině Hospodin vyvýšen,
modly však naprosto zmizí.
Zalezou do skalních jeskyní,
do děr plných prachu
z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností,
až vstane, aby poděsil zemi.
V onen den zahodí každý krtkům a netopýrům
své modly ze stříbra, své modly ze zlata,
které si zhotovil,
aby se jim klaněl.
Zaleze do skalních rozsedlin, do kamenných slují
z bázně před Hospodinem, před jeho slavnou velebností,
až vstane, aby poděsil zemi.
Přestaňte se spoléhat na člověka, který má v chřípí jenom svůj dech.
Zač je možné si ho cenit?
V ten den se Hospodinův výhonek
stane ozdobou a slávou,
plod země bude ctí a chloubou
těm, kteří se zachrání z Izraele.
Každý, kdo zbude na Siónu,
kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým,
každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.
Až smyje Pán špínu siónských dcer,
až spláchne krev Jeruzaléma z jeho středu
dechem soudu a dechem vytříbení,
utvoří Hospodin nad každým místem siónské hory
a nad jejím shromážděním
oblak přes den,
dým a zář plápolajícího ohně v noci,
neboť Hospodinova velebnost
bude celého toho místa ochranným stánkem,
který skýtá stín ve dne proti vedru
a bezpečné útočiště proti vichru a dešti.
RESPONSORIUM
Iz 2,11; Mt 24,30
Pyšné lidské oči budou poníženy, sražena bude zpupnost lidí, * v onen den bude jedině Hospodin vyvýšen.
A lidé uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou mocí a slávou. * V onen.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Edmunda Kampiána lordům tajné rady anglické královny
(Dopis psaný anglicky kol. 19. VII. 1580 vydal J. H. Pollen S. J.: Campion’s Ten Reasons, London, Roehampton 1914, str. 10-11)
Pro slávu Boží a k prospěchu vašich duší chci vyložit a ospravedlnit víru katolické církve
Když jsem odešel z Německa a z Čech, poslán svými nadřízenými, a odvážil jsem se vstoupit do této ušlechtilé země, mé drahé vlasti, pro slávu Boží a k prospěchu duší, považoval jsem za pravděpodobné, že budu v tomto zvědavém, bdělém a podezřívavém světě dříve či později na své cestě zadržen a zastaven. Proto pro všechny případy a v nejistotě, co se se mnou bude dít, dá-li mi Bůh tu milost, abych trpěl ve vězení, považoval jsem za nutné připravit toto psaní, s přáním dát je Vašim lordstvům k přečtení, abyste dobře poznali můj případ.
Přiznávám, že jsem (třebaže nehodný) kněz katolické církve a Bůh mi dopřál, že jsem mohl těchto posledních osm let zasvětit životu v Tovaryšstvu Ježíšově. Tím jsem na sebe vzal zvláštní způsob služby pod praporem poslušnosti a vzdal jsem se všeho zájmu o dosažení bohatství, poct, požitků a ostatních světských potěšení.
Na rozkaz našeho generálního představeného jsem podnikl cestu z Prahy do Říma a z Říma do Anglie se stejnou radostí, s jakou bych šel, kdybych byl poslán do kterékoli křesťanské nebo pohanské země.
Mým úkolem je nezištně hlásat evangelium, udělovat svátosti, učit neznalé, napravovat hříšníky, vyvracet bludy – zkrátka volat k duchovní pohotovosti proti neřestem a pyšné nevědomosti, jež se zmocnily velkého počtu mých drahých krajanů.
Žádám pro slávu Boží s veškerou pokorou a podle vašich dispozic tři druhy nezaujatého a klidného vyslechnutí: první před Vašimi ctihodnostmi, kde chci rozmlouvat o náboženství, pokud se týká obecného blaha a Vašich vznešeností; druhé, kde chci obšírněji promluvit před doktory a mistry a vybranými muži z obou univerzit a vyložit víru naší katolické církve na základě nesčíslných důkazů z Písma, koncilů, církevních Otců, historie a přirozených i morálních důvodů; třetí před právníky, církevními i světskými, kde chci tuto víru ospravedlnit tím, co vyplývá z dosud platných a uplatňovaných zákonů.
Jestliže tyto mé nabídky budou zamítnuty a mé úsilí nebude mít žádný výsledek, a já, když jsem ujel tisíce mil, abych vám prokázal dobro, budu odměněn krutostí, nemám už nic, co bych řekl, kromě toho, že poroučím tuto vaši a mou záležitost Všemohoucímu Bohu; on zkoumá lidská srdce. Ať nám udělí svou milost a uvede nás ve vzájemnou shodu přede dnem odplaty, abychom mohli být přáteli aspoň v nebi, kde budou všechny křivdy zapomenuty.
RESPONSORIUM
Flp 1,20-21
Pevně očekávám a mám naději, že v ničem nedojdu hanby, ale že teď jako vždycky * budu moci svým neohroženým počínáním na sobě oslavit Krista, ať svým životem, ať svou smrtí.
Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Budu.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys vyzbrojil svatého mučedníka Edmunda nezlomnou statečností, aby hájil pravou víru a prvenství apoštolského stolce; vyslyš naše prosby a posiluj nás v naší slabosti, abychom i my až do konce vytrvali v tvé pravdě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky