Narodil se v 2. polovině 2. století v římském Zátibeří. Pocházel z křesťanské rodiny a byl původně otrokem. Papež Zefyrin, původně také otrok, ho vysvětil na jáhna (kolem roku 199) a svěřil mu správu křesťanského hřbitova na Via Appia – dnešních Kalistových katakomb. Když pak byl sám zvolen za papeže (217), postavil se proti němu římský kněz Hippolyt se svými stoupenci. Kalist vystoupil proti sabeliánům a odsoudil jejich bludné učení o Nejsvětější Trojici. Dovolil přijímat kající hříšníky zpět do církve. Uznával platnost manželství uzavřených mezi svobodnými ženami a otroky. V Zátibeří zřídil správní a dobročinný ústav, v jehož sousedství byla v době papeže Julia I. (337-352) postavena bazilika S. Maria in Trastevere; tam byl také 14. X. 222 ubit protikřesťanskými výtržníky. Pohřben byl nejprve v Kalepodiových katakombách a později přenesen do této baziliky.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Zachránce lidstva, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
laskavě přijmi.
Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
nebeskou písní.
K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
k věčné tvé chvále.
Zapal nám s ledvím naše nitro celé
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme
v nichž světlo plane.
Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
Během dne:
Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
z pout smrti věčné.
Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
vždy každou oběť.
Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
seslaný z nebe.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň!
Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost.
Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
Ukázal cestu Mojžiši, *
své skutky dětem Izraele. △
Ant. Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme.
Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane. △
Ant. Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír.
Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má! △
Ant. Oslavte Pána, díla Páně.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
3,1 – 4,14
Boží přísliby veleknězi Jozuovi a místodržiteli Zorobábelovi
Hospodin mi ukázal velekněze Jozua, který stál před Hospodinovým andělem. Po jeho pravici stál satan, aby ho obžaloval.
Tu řekl Hospodinův anděl satanovi: „Ať tě Hospodin zkrotí, satane, ať tě zkrotí Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém! Což to není oharek vytažený z ohně?“ Jozue, když stál před andělem, byl oblečen do špinavých šatů. Anděl se ujal slova a řekl těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte ho ze špinavých šatů!“ Pak pokračoval: „Hleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dám tě obléci do slavnostních šatů!“ Potom řekl: „Dejte mu na hlavu čistý turban!“ Vsadili mu na hlavu čistý turban a oblékli ho do šatů. To vše se stalo v přítomnosti Hospodinova anděla.
Hospodinův anděl zapřísahal Jozua: „Tak praví Hospodin zástupů: Jestliže budeš chodit po mých cestách a dobře mi sloužit, pak i ty budeš spravovat můj dům, budeš střežit má nádvoří a já ti dám přístup k těm, kdo zde stojí.
Slyš, veleknězi Jozue, ty i tvoji druhové, kteří před tebou sedí – jsou to mužové, kteří jsou předzvěstí: Přivedu svého služebníka jménem Výhonek. Hle, kámen, který kladu před Jozua! Na tomto jednom kameni je sedm očí, já sám do něho vryji rytinu – praví Hospodin zástupů – v jednom dni odstraním nepravost této země. Tehdy – praví Hospodin zástupů – jeden bude zvát druhého pod vinný kmen a pod fíkovník.“
Anděl, který se mnou mluvil, se vrátil a probudil mě jako toho, kdo má být probuzen ze spánku. Řekl mi: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Viděl jsem svícen celý ze zlata, nahoře měl baňatou mísu na olej, na ní sedm lamp, a každá lampa, která byla nahoře, měla sedm zobců pro knoty.
Vedle svícnu byly dvě olivy, jedna po pravé straně baňaté mísy, druhá po její levé straně.“ Ujal jsem se slova a řekl jsem andělovi, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“
Tu se ujal slova a řekl mi: „To je Hospodinovo slovo k Zorobábelovi: Ani vojskem, ani silou, ale mým duchem – praví Hospodin zástupů. Kdo jsi ty, veliká horo, před Zorobábelem? Rovina se z tebe stane! On vytáhne poslední kámen nahoru a bude volat: Jak je krásný!
Hospodin mě oslovil: Zorobábelovy ruce založily tento dům a jeho ruce ho dokončí; poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. Kdo pohrdal dnem malých začátků? Zaradují se, až uvidí olovnici v Zorobábelově ruce. Těch sedm lamp jsou Hospodinovy oči, které prohlížejí celou zemi.“
Ujal jsem se slova a řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé a levé straně svícnu?“ Podruhé jsem se ujal slova a zeptal se: „Co znamenají dvě olivové ratolesti, které dvěma zlatými trubicemi vylévají zlato?“ Řekl mi: „Ty nevíš, co znamenají?“ Odpověděl jsem: „Nevím, můj pane.“ Odvětil mi: „To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země.“
RESPONSORIUM
Zj 11,4. srov. 3
To jsou dvě olivy a dva svícny. * Stojí před Pánem země.
Pán pošle své dva svědky, aby prorokovali. * Stojí.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „Fortunátovi“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána
(Cap. 13: CSEL 3,346-347)
V míru odměňuje Bůh dobré svědomí
Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Kdo by se tedy všemožně nesnažil dosáhnout tak veliké slávy, že se stane přítelem Božím, že se bude ihned radovat s Kristem, že po pozemských útrapách a mukách obdrží božskou odměnu? Pro vojáky tohoto světa je slávou vracet se po porážce nepřítele vítězně do vlasti. Ale oč je větší a slavnější vracet se po přemožení ďábla vítězně do ráje; přinést tam, odkud byl Adam vyhnán pro svůj hřích, znamení vítězství nad tím, který Adama oklamal; podat Pánu jako nejmilejší dar neporušenou víru, bezúhonnou statečnost mysli a skvělý projev oddanosti; doprovázet ho, až bude přicházet, aby se ukázala jeho moc nad nepřáteli; být mu po boku, až zasedne k soudu; stát se spoludědicem Kristovým, být postaven na roveň andělům a s patriarchy, apoštoly a proroky radostně vlastnit jako svůj úděl nebeské království. Jaké pronásledování a jaké útrapy by mohly tyto myšlenky překonat a porazit?
Když o tom mysl rozjímá, je statečná a vytrvalá, a duch, posílen jistotou pevné víry v život budoucího věku, se nezachvěje při žádných ďáblových hrozbách a výhrůžkách světa. Při pronásledování se uzavírá nepřátelsky země, ale je otevřeno nebe; hrozí antikrist, ale chrání Kristus; přichází smrt, ale následuje nesmrtelnost. Jaká je to čest a jaká vnitřní jistota odejít z tohoto světa radostně, odejít uprostřed soužení a úzkostí slavně, zavřít na chvíli oči, které se dívaly na lidi a na svět, a ihned je otevřít, aby uviděly Boha a Krista! Jak rychlý a šťastný přechod! Naráz jsi vzat ze země, abys byl usazen v království nebeském.
Na to je třeba myslet, nechat se tím prostoupit a rozjímat o tom dnem i nocí. Zastihne-li pronásledování Božího vojáka v takových myšlenkách, nebude možno zdolat jeho odvahu, odhodlanou k boji. Nebo kdyby byl odvolán ještě předtím, nezůstane bez odměny víra, která byla připravena k mučednictví. Bůh soudce dává odměnu bez ohledu na dobu: v pronásledování odměňuje zápas, v míru dobré svědomí.
RESPONSORIUM
Srov. Sk 20,28; 1 Kor 4,2
Dbejte na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.
Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. * Starejte se.
MODLITBA
Modleme se.
Vyslyš, Bože, prosby svého lidu a pro zásluhy svatého papeže Kalista, jehož mučednickou smrt si dnes připomínáme, chraň svou církev a pomáhej nám překonávat životní obtíže. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky