Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

6,1-10

Pokyny o otrocích a o falešných učitelích

Všichni, kdo nosí otrocké jařmo, ať se chovají ke svým pánům se vší možnou uctivostí, aby se nemluvilo špatně o Bohu a jeho nauce. Ti pak, kdo jsou u pánů věřících, ať je nemají v menší vážnosti jen proto, že to jsou bratři. Naopak: tím ochotněji ať jim slouží, protože jsou to věřící, Boží přátelé, kteří vděčně přijímají jejich služby. Tak vyučuj a povzbuzuj!

Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice mezi lidmi zkaženými, kteří ztratili smysl pro pravdu a domnívají se, že zbožnost je pramenem zisku.

Zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen; nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést. Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do mnohých nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí.

RESPONSORIUM

Mt 6,25; 1 Tim 6,8

Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho je budete oblékat. * Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty?

Máme-li co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. * Což není

Ze spisů svatého Ludvíka Bertrana

(E Tractatu de dignitate apostolorum et prædicatorum apostolicorum Sancti Ludovici presbyteri, Opere „San Luis Beltrán“, Valentia 1973, str. 165-166)

Toto je mé přikázání, abyste se milovali navzájem

Toto čtení evangelia je součástí božské řeči, kterou pronesl Vykupitel po Poslední večeři ke svým učedníkům, když od nich odcházel, aby podstoupil smrt. A jednou z vět, jimiž je chtěla božská Moudrost potěšit v zármutku nad jeho nepřítomností, bylo toto: že se mají milovat navzájem.

Láska je velkou útěchou pro zarmoucené, když se mají vespolek rádi a jeden druhého chrání. Ustanovil svátost, kterou by je občerstvoval. Slíbil, že přijde Duch Svatý a že za ně bude prosit Otce, a také jim dal tento lék, totiž aby se navzájem milovali a prokazovali si dobro. Tato láska, kterou žádá, je nemálo důležitá, protože je těžištěm celého křesťanství. Žádá ji z mnoha důvodů.

Předně má láska splácet dluh. Láska se vyvažuje láskou. A poněvadž jsem vás tak miloval, že jsem za vás položil život, musí být tato má láska vyvážena vaší láskou. To se stane vaší láskou vzájemnou. I jinak dokazuje, že nás miloval. Předně: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. Potom tím, že nás vyvolil k velmi vznešenému úkolu. Já jsem vás vyvolil ze světa…, abyste šli a nesli ovoce. Zatřetí že slíbil: Ať požádáte Otce o cokoli v mém jménu, dá vám to. Aby vaše ústa mohla být měřítkem, takto uzavírá, co započal: Toto vám přikazuji, abyste se milovali navzájem. Za všechno, co jsem pro vás učinil, chci jen jediné: abyste se navzájem milovali.

Na žádném místě v evangeliu nevyzývá Kristus k lásce tolik jako zde, protože touží jen po tom, abychom se navzájem milovali. Žádá to jako povinnost, poněvadž jsme tím povinováni ze spravedlnosti. Ze spravedlnosti jste povinni milovat bližního, protože Kristus vám tuto lásku získal a nedal za ni nic menšího než svou lásku.

Konečně naznačil Kristus v evangeliu tři druhy přátelství. První je přátelství samého Krista s lidmi. A dokazuje, že toto přátelství je pravé, že mu k pravosti nic nechybí, protože položil svůj život, protože odhalil tajemství a protože udělá, oč budeme prosit, jako věrný přítel, který neumí nic odepřít. A projevuje se zejména jako věrný přítel apoštolů, protože jim dal tak vynikající úkol, jehož ovoce je trvalé, to jest zachraňování duší. Druhý druh přátelství je vzájemná láska, a to člověka k lidem. Tuto lásku a toto přátelství pak žádá ze spravedlnosti a z povinnosti. Vždyť on nás miloval proto, abychom se my navzájem milovali pravou láskou a upřímným přátelstvím. Třetí druh je přátelství lidí s Bohem. Znamená odhodlání, že ho budeme poslouchat, že budeme dělat, co nám přikazuje. Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji. Abychom toto dobře pochopili, musíme si uvědomit a pochopit, co je přátelství vyššího k nižšímu, rovného k rovnému a nižšího k vyššímu. A protože přátelství je sdílení dober, má toto sdílení u každého ze tří druhů přátelství jinou podobu. Má-li výše postavený přátelský vztah k nižšímu, dává mu dobré věci, jak říká Kristus: Otec vám dá, oč byste ho prosili ve jménu mém. Já jsem vám dal svůj život, svou krev, a tento tak znamenitý úkol, jakým je obrácení duší.

Přátelé sobě rovní se dělí o dobra, mají se navzájem rádi a pomáhají si. To je smysl toho, co říká Kristus: Abyste se navzájem milovali, jako jsem já miloval vás.

Přátelství nižšího k vyššímu znamená poslušnost a službu. To je to, co říká Kristus: Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji.

RESPONSORIUM

Iz 42,1; Pláč 3,27

Hle, můj služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. * Vložil jsem na něj svého Ducha.

Dobře je muži, který si zvykl nosit Pánovo jho od svého mládí. * Vložil jsem.