Narodil se kolem roku 1330 v Kapue ve starobylé šlechtické rodině delle Vigne (de Vineis). Studoval církevní právo v Boloni a kolem roku 1345 vstoupil do řádu. Bylo to období po velkém moru, řeholní kázeň a studium byly zanedbávány a bratři nežili podle původních přísných pravidel. Po skončení studií zastával Rajmund odpovědná místa v Římě a Boloni. V roce 1374 prozkoumala generální kapitula pravověrnost svaté Kateřiny Sienské a pověřila Rajmunda, aby byl jejím zpovědníkem a duchovním vůdcem. Doprovázel ji pak také na jejích cestách. Ve zmatcích papežského schismatu zůstali Rajmund s Kateřinou věrní římskému papeži. Rozdělení nastalo i v řádu sv. Dominika. Provincie věrné římskému papeži zvolily 12. května 1380 magistrem Rajmunda. Jako magistr se zaměřil na reformu řádu a na jeho sjednocení. Zemřel v Norimberku 5. října 1399 a byl pohřben v tamní katedrále. V 16. století byly jeho ostatky přeneseny do Neapole. Jeho kult potvrdil 15. května 1899 Lev XIII.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.
Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.
Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.
Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.
Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.
Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.
Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.
Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.
Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
To přichází náš Bůh, a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí.
Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
„Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí. △
Ant. Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
„Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda.
Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje.
Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“ △
Ant. Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova?
Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež;
o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty.
Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“ △
Ant. Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
2,1-15
Výzva k modlitbě
První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy. Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany.
Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru. Podobně i ženy se mají chovat důstojně. Ať se zdobí, ale počestně a cudně: ne marnivými účesy, zlatými šperky, perlami nebo drahými šaty, ale spíše dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se hlásí k bázni Boží.
Poučování má každá žena přijímat v tichosti a plné podřízenosti. Nedovoluji, aby žena sama poučovala ani aby vládla nad mužem; má se v tichosti držet zpátky. První byl přece stvořen Adam, teprve potom Eva. A svést se nedal Adam, nýbrž svést se dala žena, a tak klesla. Ale zachrání se mateřstvím, jen když vytrvá ve víře, v lásce, snaze o svatý život a v cudnosti.
RESPONSORIUM
1 Tim 2,5-6; Žid 2,17
Je jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. * On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.
Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným. * On vydal.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu blahoslaveného Rajmunda z Kapuy
(B. Raimundi Capuani. De exhortatione patris magistri Raimundi consolatoris prioribus, patribus et fratribus observantiæ. Opuscula et Litteræ, Romæ 1899, str. 112-113)
Budete dobrou setbou, zvláštním lidem svatého Dominika
V Pánu Ježíši předrazí a milovaní bratři, ze srdce vám žehnám a pozdravuji vás v Kristu.
Děkuji Bohu, že vám vdechl svého Svatého Ducha. To on vás vede k zachovávání svaté řeholní observance a k následování svatých otců, našich předchůdců, kteří po blaženém Dominikovi kráčeli tou nejpřímější cestou. Proto zůstane-li s vámi Boží milost, budete dobré semeno, vyvolený národ, zvláštní lid svatého Dominika, a stanete se světlem a solí pro jiné.
Avšak zapřísahám vás, bratři, pro srdečnou lásku našeho Pána Ježíše Krista, abyste se nenechali zastrašit nikým, kdo je proti vám nebo vám vyhrožuje, ani abyste se nenechali zviklat žádnou špatnou radou a neupustili od svatého díla a od svatého života, který jste započali…
Jinak, bratři moji, nechci, abyste se kvůli tomu nějak pyšnili nebo abyste hleděli spatra na jiné, kteří žijí jinak. Bůh je mocný a může i jim dát svého Svatého Ducha. Mimoto jsou snad oni Bohu milejší než vy. Víme přece, tělesné cvičení je užitečné k máločemu, zbožnost však je užitečná ke všemu. A jestliže oni s masem a vínem více oplývají zbožností, jsou jistě lepší před Bohem než vy. Království Boží nezáleží přece v jídle a pití, nýbrž v lásce k Bohu a k bližnímu.
Nechci tedy, abyste se pokládali za lepší než ostatní, ale mějte za to, že jste nižší než všichni a že jako slabí a nemocní potřebujete pomoc, jakou nepotřebují jiní. Neboť jestliže já s masem a vínem miluji poctivým a celým srdcem svého Boha a svého bližního, ty však bez těchto potravin bližním pohrdáš, nevyrovná se před Nejvyšším tvá zdrženlivost mému jídlu.
Mějte na paměti, čemu učí apoštol: Když si někdo o sobě myslí, že něco je, a zatím není nic, klame sám sebe. Chraňte se, bratři moji, obludné vypínavosti a domýšlivosti, která ničí každé dobré dílo a zeslabuje ho! A abych vám otevřel své srdce: ničeho se u vás tak nebojím jako onoho moru či oné obludy. Nic si tolik nepřeji, než aby to bylo od vás odňato. Také vy se podobně bojte a proste Boha, aby vám dal ducha pokory. Ale snažně prosím, často a vroucně se modlete i za mne, vašeho služebníka, slabého a bezbranného na velkém bojišti, aby mi Bůh dal svého Svatého Ducha. Vždyť jenom jím mohu žít a vítězit pro jeho jméno!
RESPONSORIUM
1 Petr 1,13.15; Lv 11,44
Přepásejte si bedra, to jest své srdce, podle Svatého, který vás povolal. * Také vy ve všem svém konání buďte svatí.
Já jsem Pán, váš Bůh: buďte svatí, neboť i já jsem Svatý. * Také vy.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, povolal jsi blahoslaveného Rajmunda, aby úsilím o dokonalou lásku připravoval příchod tvého království; dej, ať i my posilněni jeho přímluvou uskutečňujeme stále plněji tvůj příkaz lásky a s duchovní radostí směřujeme k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky