Narodil se roku 354 v Tagaste v Numidii (dnešní Souk Ahras v severovýchodním Alžírsku). Vynikal neobyčejným nadáním a hloubkou ducha, v mládí však očekával světlo od filozofie, stal se stoupencem manicheismu a podléhal nespoutané smyslnosti. Jako učitel řečnictví v Miláně se dal pokřtít (387) spolu se svým nemanželským synem Adeodatem a přítelem Alypiem (pozdějším biskupem v Tagaste). Po návratu do Tagaste vybudoval se svými přáteli jakýsi druh řeholní obce (388-391). Přijal v městě Hippo (dnešní Annaba) kněžské svěcení (391) a stal se tam biskupem (395). Své biskupské sídlo proměnil v klášter s „augustiniánskou“ řeholí; ideálem tohoto způsobu života se stala apoštolská činnost a vše bylo podřízeno požadavkům pastorační služby. Zemřel 28. VIII. 430 v Hippo. Zůstalo po něm 113 spisů, mezi nimi některé pozoruhodně objemné, 218 dopisů a více než 500 dochovaných kázání. Jeho ostatky byly přeneseny nejprve na Sardinii a později (v 8. století) do katedrály v severoitalské Pavii.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V nebesích skví se biskup oblíbený,
září jak hvězda on, učitel moudrý,
jenž jasné světlo po vší zemi
rozlévá proudy.
Sióne věčný, vzdej s tím mužem slavným
dík Pánu spásy, že jej v síť svou chytil
způsobem zvláštním a svým světlem jasným
lásku v něm vznítil.
Svatou on víru dodnes upevňuje,
zahání od nás temných bludů mraky,
zkažené mravy deptá, obnovuje
světlem své nauky.
Kristova stáda vznešený ty strážce,
tvůj příklad kněžím i mnichům všem září,
pros, ať se k nám Bůh skloní v blahé lásce
s laskavou tváří.
Svaté Trojici buď čest, sláva s mocí,
vždyť její hloubky už na zemi váží
tvůj duch a nyní její záře skvoucí
v nebi tě blaží. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem před tebou.
Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných: *
ve zlých dnech za to ho zachrání Pán.
Dá mu svou ochranu, zachová život, †
šťastným ho učiní na této zemi, *
nepřátelům ho nevydá všanc.
Pán ho posílí na lůžku strasti, *
ty sám mu v nemoci ulehčíš.
Volám: „Smiluj se nade mnou, Pane, *
zhřešil jsem před tebou, uzdrav mě zas!“
Šuškají nepřátelé: „Kdy umře, *
kdy jeho jméno zanikne již?“
Přijde-li návštěva, naplano tlachá, *
venku pak zle mě pomlouvá.
Všichni mí odpůrci v skrytu mě haní, *
smýšlejí o mně co nejhůře.
„Dolehla na něj morová zkáza, *
kdo takhle lehne, ten nevstane víc.“
Ba i můj přítel, jemuž jsem věřil, *
jenž jídal můj chléb, mnou pohrdá.
Ty však se, Pane, nade mnou smiluj, *
z lože mě zdvihni a splatím to všem.
Z toho poznám tvou náklonnost ke mně, *
když nade mnou nebude jásat můj sok.
Mně pro mou nevinu však dáš sílu, *
před tváří svou mi dáš na věky žít.
Buď pochválen Pán, Bůh Izraele, *
na věky věků! Staň se, staň! △
Ant. Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem před tebou.
Ant. 2 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
projevil se nám největší pomocí v tísni.
Proto nemáme strach, ať země se třese, *
ať se kácejí hory do hlubin moře.
Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem.
Řeka rameny Boží město blaží, *
chrání svatý příbytek Nejvyššího.
Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
Běsnily národy, otřásaly se říše; *
zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země.
Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
Válkám on činí přítrž až k hranicím země *
luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
„Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“
Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem. △
Ant. Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Ant. 3 Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět.
Zj 15, 3-4
Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, *
Pane, Bože vševládný!
Spravedlivé a věrné jsou tvé cesty, *
Králi věků.
Kdo by ti, Pane, nevzdával úctu, *
kdo by neslavil tvé jméno?
Neboť ty jediný jsi svatý, †
a všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět, *
protože se zjevily tvé spravedlivé soudy. △
Ant. Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 15, 1-3
My „silní“ jsme povinni snášet slabosti těch, kdo „silní“ nejsou, a nemít zalíbení sami v sobě. Každý z nás ať si hledí získat oblibu u bližního k jeho dobru a prospěchu. Vždyť ani Kristus neměl zalíbení sám v sobě. Je přece psáno: Potupy těch, kdo tě tupili, padly na mne.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Kristus nás miloval a obmyl nás * svou krví. Kristus.
A udělal z nás Bohu královský národ a kněze. * Svou krví. Sláva Otci. Kristus.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak dávná, a přece tak nová, pozdě jsem si tě zamiloval! Tys volal a křičel, a tak jsi prorazil mou hluchotu.
PROSBY
Veleben buď Pán Bůh, že s láskou shlíží na přání potřebných a hladové sytí dobrými věcmi. S důvěrou ho prosme:
Prokaž nám, Pane, své milosrdenství.
Nejlaskavější Otče, prosíme tě za trpící údy tvé církve,
vždyť Kristus za ně na kříži vydal sám sebe jako večerní oběť.
Vysvoboď spoutané, osvěcuj slepé, ujmi se sirotků a vdov,
přispěj na pomoc všem ubohým.
Všechny věřící přioděj svou zbrojí,
aby mohli obstát proti nástrahám ďáblovým.
Buď k nám milosrdný v hodině naší smrti,
abychom byli shledáni věrnými a smířeni s tebou opustili tento svět.
Uveď zemřelé do světla, kde přebýváš,
aby na tebe patřili navěky.
Otče náš.
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, posiluj ve své církvi ducha, kterým jsi naplnil svatého biskupa Augustina, a dej, ať i my stále toužíme po tobě a hledáme tebe, zdroj pravé moudrosti a původce lásky. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky