Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a organizačního upevňování církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k obnovení jednoty.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Všemocný Bože, ty jsi rod
všech živočichů, vzešlých z vod,
navrátil zčásti do hlubin
a zčásti zvedl do výšin.
Ty dolní noříš v chladnou tůň,
ty horní zvedáš k nebesům,
ať různá místa naplní,
ač z téhož zdroje zrozeni.
To uděl věrným sluhům svým,
tvou krví hříchů zbaveným,
ať neoctnou se v moci zla,
by krutá smrt je nestihla.
Ať nejsou hříchem sklíčeni,
ať nenadme je chlubení,
by sklíčený duch nezchřadl
a chlubný z výše nespadl.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Radostně ať jásají tví věrní, Pane, až budou vcházet ve tvůj příbytek.
Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil:
„Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!
V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho!
Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej! △
Ant. Radostně ať jásají tví věrní, Pane, až budou vcházet ve tvůj příbytek.
Ant. 2 Pán si vyvolil Sión za svůj příbytek.
Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“
Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
„Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém.
Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní.
Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“ △
Ant. Pán si vyvolil Sión za svůj příbytek.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
Díky ti vzdáváme, *
Pane, Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.
Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.
Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se radujte, nebesa *
a kdo v nich přebýváte! △
Ant. Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 3, 8-9
Buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán nás živí * vzácnou pšenicí. Pán.
Sytí nás sladkostí skalního medu. * Vzácnou pšenicí. Sláva Otci. Pán.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Pán svrhl mocné z trůnu a ponížené povýšil.
PROSBY
Se zbožnou myslí prosme Krista, pastýře, pomocníka a těšitele svého lidu, a volejme:
Pane, naše útočiště, vyslyš nás.
Požehnaný jsi, Pane, že jsi nás povolal do své svaté církve,
nedopusť, abychom se od ní odloučili.
Tys svěřil našemu papeži N. starost o všechny církevní obce,
uděl mu pevnou víru, živou naději a horlivou lásku.
Dej hříšníkům milost obrácení, těm, kdo klesli, sílu k polepšení,
a všem ducha pokání a spásu.
Ty jsi žil ve vyhnanství,
pamatuj na ty, kdo žijí daleko od rodiny a vlasti.
Všem zemřelým, kteří v tebe doufali,
uděl věčný mír.
Otče náš.
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta povzbuzuje naši lásku k tobě a upevňuje naši víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky