Oba pocházeli z Polska. Když doprovázeli krakovského biskupa do Říma (1220), setkali se tam se sv. Dominikem a vstoupili do jeho řádu. Řádová kapitula rozhodla (1221), aby se vrátili do Polska a šířili novou řeholi ve své vlasti a v okolních zemích.
Česlav se narodil kolem roku 1180 ve Slezsku a vyrostl v Krakově. Po vysvěcení na kněze se brzy stal kanovníkem v Sandoměři. Když se vracel, už jako dominikán, z Říma do vlasti, zastavil se v Praze (1222) a založil tam první dominikánský konvent při kostele sv. Petra »Na Poříčí«. Po návratu do Polska založil konvent ve Vratislavi a stal se tam převorem. Podílel se na založení polské řádové provincie (do níž až do roku 1301 patřily i české země) a v letech 1232-1236 byl druhým polským provinciálem. Zemřel 15. VII. 1242 ve Vratislavi a tam je též pohřben. V roce 1713 byl prohlášen za blahoslaveného.
Hyacint se původně jmenoval Jacko (Jakub), jeho druhé jméno se objevuje až ve 14. století. Narodil se roku 1183 na zámku Lance nad městem Kamienem. Stal se knězem a kanovníkem v Krakově. Na cestě z Říma do vlasti ho kromě bl. Česlava doprovázeli další dva dominikáni: Němec Heřman, který zůstal jako převor v prvním zaalpském dominikánském klášteře v Korutanech, a Moravan Jindřich, který se stal převorem kláštera v Olomouci. Po návratu do Krakova tam založil klášter při kostele Nejsvětější Trojice. Později odešel zakládat nové klášterní domy v Prusku a Pomořanech (v Gdaňsku), čtyři roky strávil v Kyjevě a odtud podnikal misijní cesty do okolí. Zemřel v Krakově 15. VIII. 1257 a byl pohřben v klášterním kostele. V roce 1597 byl prohlášen za svatého.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Dnes Hyacinta velebme,
Česlava, jeho bratra s ním,
v nich Boha, který zažene
nám z vděčných srdcí každý stín.
Jim při obláčce Dominik
za úkol klade ctností skvost
a oba brzy sklidí dík
pro apoštolskou horlivost.
Je oba vede týž duch jen
ve stopách kráčet za Otcem.
Když za tím vůdcem věrně jdou,
svět se zlým svůdcem přemohou.
Maria návštěvou je ctí,
je těší, plní radostí.
Zázračnou mocí se pak skví
a září Boží milostí.
Předobrý Bože, kéž ti jest
vzdávána věčně všemi čest.
Na prosby těchto bratří dvou
nás uveď v říši zářivou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť!
Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále.
To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý.
Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš.
Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej.
Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností.
Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý!
Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš.
Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást. △
Ant. Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Jer 14, 17-21
Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou.
Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země.
Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení!
Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi. △
Ant. Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
Jásejte Pánu, všechny země! †
A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho!
Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy.
Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno!
Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením. △
Ant. Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 12, 9b-10
Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Dej mi zrána, * zakusit tvou milost. Dej mi.
Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet. * Zakusit tvou milost. Sláva Otci. Dej mi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.
PROSBY
Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
Pane, zachraň ty, které jsi vykoupil svou krví.
Veleben buď, Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
uděl sílu a trpělivost.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, ty sis vyvolil kněze Česlava a Hyacinta, vynikající čistotou a horlivostí, a poslals je, aby upevňovali víru v různých zemích; na jejich přímluvu posiluj ve víře i nás, abychom přišli k tobě, jedinému původci a dárci věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky