Společně slavíme vzpomínku na naše rodiče, kteří nás předešli se znamením víry a spí spánkem pokoje. Vyjadřujeme tím úctu a vděčnost těm, kteří nás přivedli na svět a kteří nás v mnoha případech také přivedli ke Kristu, vedli k jeho následování a jemu nás obětovali.
Vzpomínka zemřelých otců a matek členů Řádu kazatelů se koná pouze při mši svaté. Zdá-li se to však vhodné, může se konat připomínka i v liturgii hodin, při zachování předpisů pro votivní oficia (srov. IGLH, č. 245-252).
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!
Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.
Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.
Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.
Během dne:
Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!
Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.
Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.
Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.
Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.
Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
To přichází náš Bůh, a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí.
Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
„Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí. △
Ant. Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.
„Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda.
Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje.
Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“ △
Ant. Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova?
Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež;
o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty.
Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“ △
Ant. Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům
3,1-18
Povzbuzení a rady
Bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně dále šířilo a bylo přijímáno s úctou, jak je tomu i u vás, a abychom byli osvobozeni od lidí zvrácených a zlých, neboť věřit není dáno všem. Ale Pán je věrný: on vás bude sílit a chránit od zlého.
Spoléháme na vás, že s pomocí Páně děláte a budete dělat, co vám nařizujeme. A Pán ať řídí vaše srdce k Boží lásce a k tomu, abyste byli trpěliví tak, jako byl Kristus.
Bratři, přikazujeme vám jménem Pána Ježíše Krista: straňte se každého bratra, který žije nespořádaně, a ne podle zásad, které jste od nás přijali. Víte sami, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.
A vy, bratři, se nenechte od konání dobrých skutků odradit únavou. Kdyby však někdo nechtěl poslechnout našich pokynů obsažených v tomto listě, na toho si dávejte pozor a nestýkejte se s ním, aby se zastyděl. Ale nepovažujte ho za nepřítele, nýbrž napomeňte ho jako bratra.
Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a každým způsobem. Pán buď s vámi se všemi.
Já, Pavel, jsem napsal pozdrav vlastní rukou. Tak označuji každý svůj list, tak píšu. Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi se všemi!
RESPONSORIUM
1 Sol 2,13; Ef 1,13
Když jste uslyšeli Boží slovo, * vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.
Přijali jste slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse. * Vzali jste.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svaté Kateřiny Sienské své matce
(List č. 240, říjen 1376: ed. P. Misciattelli, sv. IV, Firenze 1970, str. 31-33)
Toužila jsem vidět tebe, svou skutečnou matku
Ve jménu Ježíše Krista Ukřižovaného a sladké Marie. Má nejdražší matko v Kristu, sladkém Ježíši. Tvá nehodná a bídná dcera Kateřina tě povzbuzuje v nejdražší krvi Božího Syna. Vroucně jsem si tě přála vidět jako pravou matku nejen mého těla, ale také mé duše. Myslím, že budeš-li milovat více mou duši než mé tělo, veškerá nezřízená láska v tobě zemře a nebudeš truchlit pro nepřítomnost mého těla, ale budeš se radovat a budeš chtít pro Boží čest snášet všechny útrapy, aby Bůh byl uctíván. Když uctíváš Boha, dáváš v mé duši růst milosti a ctnosti, a tak ty, má nejsladší matko, která miluješ více duši než tělo, budeš zaplavena radostí a nebudeš opuštěna.
Chci, aby ses učila od sladké matky Marie, která nám pro Boží čest a pro spásu nás všech dala Syna umučeného na dřevě nejsvětějšího kříže. Když však po Kristově nanebevstoupení Maria zůstala sama, setrvávala se svatými učedníky. Věz, jaké potěšení mohl Marii a učedníkům tento společný život přinést a jakého smutku je ušetřil; nicméně ke chvále a slávě svého Syna a ke spáse světa Maria jejich odchod přijímá a přeje si jej. Byla natolik proniknuta láskou k Boží cti a spáse našich duší, že dala přednost smutku z jejich odchodu před útěchou společného přebývání.
Chci, aby ses, má nejdražší matko, učila od ní.
Vždyť víš, že mou povinností je následovat Boží vůli; a vím, že chceš, abych ji následovala. Byla to Boží vůle, abych odešla, a můj odchod nebyl ani bez tajemství, ani bez velkého užitku. Byla to Boží vůle, abych zůstala, a ne vůle nějakého člověka, a kdyby někdo říkal opak, je to lež, a ne pravda. A proto je pro mě dobré, abych vykročila a následovala jeho stopy tak, jak se to bude líbit jeho nesmírné dobrotě.
Ty však, má dobrá a sladká matko, se máš radovat, a ne truchlit, a veškeré strasti snášet ke cti Boží a ke spáse tvé i mé. Pozdvihni, pozdvihni trochu své srdce a cit k tomu sladkému a přesvatému kříži, kde všechno trápení odpadá. Snášej chviličku časný trest, abys unikla věčnému, který si zasluhujeme pro naše hříchy. Buď silná pro lásku ukřižovaného Krista.
Zůstávej ve svaté a sladké Boží lásce. Ježíši sladký, Ježíši lásko.
RESPONSORIUM
Flp 2,2.3.4; 1 Sol 5,14-15
Mějte lásku, z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
Ujímejte se slabých, buďte trpěliví vůči všem; usilujte vždycky o dobro mezi sebou i ke všem. * Nikdo z vás.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty nás učíš ctít a milovat otce a matku; odplať našim zemřelým rodičům všechno dobré, odpusť, čím se provinili, a dej, ať spolu s nimi najdeme u tebe věčný domov. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky