7. leden 2026

Středa, doba vánoční, 2. týden
2. týden žaltáře

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Kdokoli Krista hledáte,

do výšin oči obraťte.

Tam uvidíte jedenkrát

znamení věčné slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví

víc nežli slunce planoucí,

roznáší zprávu po zemi,

že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,

z jejíchž bran slunce putuje,

mágové, znalci zkušení,

v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,

ten mocný vládce jasných hvězd,

před nímž se musí nebe chvět,

mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,

jehož zář nikdy nehasne,

nesmírné, slavné, vznešené,

před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,

král Izraelův, jeho Pán,

Abrahámovi slíbený

i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,

pohanům že ses ukázal,

i Otce, Ducha milosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Žalm 76 (77)
Vzpomínka na skutky Boží
Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. (2 Kor 4, 8)

K Bohu volám, hlasitě křičím, *

k Bohu volám, aby mě slyšel.

V den své tísně za Pánem hledím, †

bez oddechu vztahuji ruce, *

duše má se utěšit nedá.

Vzdychám, jak jen vzpomenu Boha, *

duch můj zemdlí, začnu-li hloubat.

Víčka oční nemohu zavřít, *

neklidný jsem, neschopen slova.

Rozvažuji o starých dobách, *

o těch dávno minulých létech.

Za noci tak přemítám v srdci, *

rozjímám a srovnávám v duchu:

„Což Pán může zavrhnout navždy? *

Nikdy už se slitovat nemá?

Navždy se svou milostí skončil, *

slovo jeho na věky zmlklo?

Zapomněl Bůh na slitování, *

či svůj soucit odpírá z hněvu?“

Tak si říkám: „V tom je má bolest, *

změnila se pravice Páně!“

Stále myslím na Boží skutky, *

myslím na tvé někdejší divy!

Uvažuji o všech tvých dílech, *

probírám tvé veliké činy.

Bože, vše, co konáš, je svaté! *

Kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá, *

svou moc dal jsi národům poznat

a svou paží spasil svůj národ, *

Jákoba a Josefa syny.

Uzřely tě vody, můj Bože, †

uzřely tě, chvěly se hrůzou, *

zabouřily hlubiny mořské.

Mraky proudem chrlily vodu, †

mračna zněla dunivým hlasem, *

šípy tvé se míhaly jimi.

Ryk tvých hromů pod koly duněl, †

blesky plály přes celý obzor, *

všechna zem se chvěla a třásla.

Tvoje cesta vedla nás mořem, †

tvoje stezka spoustami vodstev, *

aniž nechals za sebou stopy.

Svůj lid jak stádo vedl jsi rukou *

Mojžíšovou a Áronovou. 

Ant. Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?

Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.

Kantikum
Ponížení jásají v Bohu

1 Sam 2, 1-10

Mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi. (Lk 1, 52-53)

Mé srdce jásá v Pánu, *

můj Bůh mě vysoko povýšil.

Směle otvírám ústa na své nepřátele, *

neboť se smím radovat z jeho pomoci.

Nikdo není tak svatý jako Pán, †

a mimo něj není jiný, *

a není mocný, jako je náš Bůh.

Jen pořád pyšně nehovořte, *

nemluvte opovážlivě!

Bůh je Pán hlubokého poznání, *

on váží lidské skutky.

Luky silákům se lámou, *

ale slabí se opásají silou.

Kdo byl dřív sytý, hledá teď práci jen za chléb, *

kdo hladověl, ten má teď hojnost.

Neplodná porodí mnoho synů, *

matka četných dětí vadne.

Pán posílá smrt i život dává, *

přivádí do říše mrtvých a opět vrací.

Pán dává bohatství i chudobu, *

on ponižuje i povyšuje.

Chudáka pozvedá z prachu, *

z bláta povyšuje nuzného,

aby ho posadil mezi knížata *

a vykázal mu čestné místo.

Vždyť od Pána jsou základy země, *

její okrsek postavil na nich.

Chrání kroky svých zbožných, †

bezbožní v temnotách hynou, *

člověk jen svojí silou nezmůže nic.

Pána se děsí jeho protivníci, *

z nebe na ně burácí hromem.

Pán bude soudit končiny země †

a svému králi udělí vládu, *

vysoko pozvedne svého Pomazaného. 

Ant. Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.

Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej! 

Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

Pán je král! Ty, celá země, jásej, *

 radujte se, četné ostrovy!

Mrak a temnota jej zahalují, *

řád a právo drží jeho trůn.

Plamen ohně postupuje před ním, *

nepřátele vůkol spaluje.

Jeho blesky ozařují obzor, *

země při tom pohledu se chví.

Hory jako z vosku roztávají *

před Pánem, jenž vládne nad zemí.

Nebe hlásá jeho spravedlnost, *

jeho slávu vidí národy.

Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †

bůžky marnými se honosí! *

Všichni bohové se před ním koří.

Uslyšel to Sión, raduje se, †

všechna judská města plesají *

nad výroky tvého soudu, Pane!

Povznesen jsi nad veškerou zemí, *

všechna božstva předčíš na výsost.

Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †

životy svých věrných ochrání, *

vyprostí je z rukou bezbožníků.

Světlo svítí lidem spravedlivým, *

radost lidem srdce čistého.

Radujte se, spravedliví, v Pánu, *

jeho svaté jméno velebte! 

Ant. Pán je král! Ty, celá země, jásej!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 9, 5

Dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, věčný Otec, Kníže pokoje.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Králové všichni * budou se mu klanět. Králové.

Národy všechny pokorně mu sloužit. * Budou se mu klanět. Sláva Otci. Králové.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Od Východu přišli do Betléma mudrci, aby se poklonili Pánu: otevřeli své pokladnice a obětovali mu vzácné dary: zlato velikému Králi, kadidlo pravému Bohu a myrhu k jeho pohřbu, aleluja, aleluja.

PROSBY

Chvalme Krista, neboť on přinesl spásu celému světu, a radostně volejme:

Sláva tobě, Pane.

Vykupiteli všech, po tvém příchodu už není rozdíl mezi židy a pohany,

učiň, ať ze světa vymizí diskriminace ponižující lidskou důstojnost.

Tvé vtělení a narození je počátkem tvé nové přítomnosti mezi námi,

nauč nás poznávat rozmanité podoby své přítomnosti v církvi a v lidech.

Tys lidem nejdokonaleji zjevil Boha,

nauč nás přijímat tvé slovo s živou vírou a uskutečňovat ho životem.

Tys Bůh mezi námi a všechno jsi podivuhodně obnovil,

stvoř v nás všechno nové: smýšlení, slova i skutky.

Otče náš.

MODLITBA

Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2026 J. Vidéky