Narodil se kolem roku 673 v království Wessex v Anglii. Jako benediktinský mnich z kláštera v Exeteru a později v Nurslingu odešel jako misionář na území dnešního Holandska (716) a Německa (718). Jmenoval se Wynfrith, papež Řehoř II. mu dal jméno Bonifác, pověřil ho misijní činností na tomto území (719) a vysvětil ho na biskupa (722) se sídlem v Mohuči. Později se stal arcibiskupem (732) a kladl základy církevní organizace v Bavorsku, Hessensku a Durynsku. Zřizoval kláštery a nová biskupství, svolával synody a vychovával nové misionáře. V roce 754 se vypravil do Fríska na území svého prvního misionářského působení a zemřel tam spolu se svými dvaapadesáti spolupracovníky mučednickou smrtí 5. VI. u Dokkumu (v dnešním Holandsku). Jeho tělo bylo přeneseno do kláštera ve Fuldě a tam pohřbeno.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe v tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí, *
napadni ty, kdo mě napadli!
Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“
Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“
Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty – *
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem.
Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou.
hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním.
Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
Ty, Pane též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj!
Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“
Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
Můj synu, zachovej má slova.
Dodržuj mé příkazy a budeš žít.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
40,1-14; 42,1-6
Job se podřizuje Bohu
Hospodin odpověděl Jobovi a řekl:
„Copak se bude přít s Všemocným nějaký hanobitel?
Kdo chce činit výtky Bohu, ať na to odpoví!“
Job tedy odpověděl Hospodinu a řekl:
„Ach, jsem příliš malý, co ti mám odpovědět?
Na ústa si kladu ruku.
Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat.
Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím.“
Tu odpověděl Hospodin Jobovi z hlubin bouře a řekl:
„Opásej svá bedra jako hrdina,
zeptám se tě, ty mi odpověz!
Chceš skutečně mé právo obrátit v nic,
prohlásit, že nemám pravdu, abys ji dostal ty?
Má snad tvé rámě sílu Boha,
dovedeš tak zahřmít jako hřímá on?
Ozdob se slávou a vznešeností,
oděj se nádherou a velebností!
Dej zasršet výbuchům své zlosti,
jediným pohledem zdrť všechno zpupné!
Jediným pohledem pokoř vše zpupné!
Na místě zdeptej bezbožníky!
Zahrab je všechny do prachu,
jejich tváře uzavři v temnu!
Pak i já tě budu oslavovat,
že dokážeš zvítězit svou pravicí.“
Tu odpověděl Job Hospodinovi a řekl:
„Vím, že zmůžeš všechno,
že ti není nemožný žádný záměr.
Kdo by mohl neznalostí zatemňovat prozřetelnost?
Přesto jsem mluvil o věcech, jimž nerozumím,
vyšších než já, které nemohu chápat.
Prosím, poslouchej, já budu mluvit,
zeptám se tě, ty mi odpověz!
Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu,
ale nyní tě zří moje oči.
Proto odvolávám a projevuji lítost
v popelu a v prachu.“
RESPONSORIUM
Job 42,5-6; 40,5.4
Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu, ale nyní tě zří moje oči. Proto odvolávám a projevuji lítost * v popelu a v prachu.
Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat. Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím. Na ústa si kladu ruku. * V popelu a v prachu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Bonifáce
(Ep. 78: MGH, Epistolæ, 3,352.354)
Starostlivý pastýř bdící nad Kristovým stádem
Církev se plaví po moři tohoto světa jako veliká loď a dorážejí na ni v tomto životě různé vlny zkoušek; nesmíme ji však opouštět, nýbrž řídit.
Dávají nám v tom příklad dřívější otcové Klement, Kornélius a mnoho jiných v městě Římě, Cyprián v Kartágu, Atanáš v Alexandrii: Za vlády pohanských císařů drželi kormidlo Kristovy lodi, jeho nejdražší snoubenky, totiž církve, učili ji, bránili, pro ni pracovali a trpěli až k prolití krve.
Když myslím na ně a jim podobné, jímá mě hrůza, padá na mě strach a zděšení, leží na mně nevýslovná hrůza pro mé hříchy; a kormidlo církve, které jsem jednou převzal, byl bych nejraději úplně pustil z rukou, kdybych byl na to mohl najít nějaký příklad u Otců nebo souhlas ve svatých Písmech.
Protože je to tak a pravda sice může být potlačena, ale ne přemožena ani oklamána, ať se naše zemdlená mysl uchýlí k tomu, který říká ústy Šalomouna: Důvěřuj v Hospodina celým svým srdcem a nespoléhej na vlastní chytrost. Mysli na něho při všech svých cestách a on urovná všechny tvé stezky. A jinde praví: Mohutnou tvrzí je jméno Hospodinovo, k němu se spravedlivý utíká a zachrání se.
Stůjme pevně ve spravedlnosti a připravme své srdce na zkoušky, abychom vydrželi, co Bůh uloží, a mohli mu říci: Pane, tys byl naše útočiště z pokolení do pokolení.
Důvěřujme v toho, který na nás naložil břemeno. Co nemůžeme unést vlastními silami, nesme skrze něho, neboť on je všemohoucí a říká: Mé jho netlačí a mé břemeno netíží.
Stůjme pevně v boji v den Páně, neboť na nás přišly dni úzkosti a soužení. Chce-li Bůh, buďme ochotni zemřít pro svaté zákony našich otců, abychom s nimi dosáhli věčného dědictví.
Nebuďme němými psy, nebuďme tichými pozorovateli, nebuďme nájemníky, kteří prchají před vlkem, ale buďme starostlivými pastýři, kteří bdí nad stádem Kristovým a oznamují všechny Boží úradky velkým i malým, bohatým i chudým, každému stavu a každému věku, pokud Bůh dá k tomu možnost, vhod i nevhod, jak to sepsal svatý Řehoř v Knize o správě pastýřské.
RESPONSORIUM
1 Sol 2,8; Gal 4,19
Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys posiloval svatého biskupa Bonifáce, aby hlásal pravdy evangelia a svou víru neváhal zpečetit svou krví; na jeho přímluvu pomáhej i nám uchovat si víru, kterou jsme přijali, a podle ní také žít. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky