12. květen 2026

Bl. Jany Portugalské, panny, mnišky
pro dominikány (OP)

Narodila se v Lisabonu 16. února 1452 jako nejstarší z dětí portugalského krále Alfonsa V. a Alžběty z Coimbry [Kuinbry]. Od dětství se kalkulovalo s možným politickým sňatkem. V šestnácti letech požádala otce o svolení vstoupit do kláštera, otec však její žádost odmítl. Během válečné výpravy proti Maurům spravovala království jako regentka. Po návratu krále se jí rozhodnutí pro řeholní život přece jen podařilo prosadit. 25. ledna 1475 vstoupila k dominikánským mniškám v Aveiru. Klášter však patřil mezi nejchudší, nejpřísnější a nejhorlivější. To se králi nelíbilo. Nutil Janu, aby odešla, a vyhrožoval sestrám různými postihy. Pro zachování dobrých vztahů s královským dvorem vystoupila Jana z noviciátu, složila pouze soukromé sliby a v klášteře jen bydlela. Slavné sliby směla složit až v roce 1485. Konala přísné kající skutky a vynikala heroickou pokorou. Před smrtí těžce onemocněla. Všechno obětovala za obrácení hříšníků a za záchranu křesťanských otroků v Africe. Zemřela v Aveiru 12. května 1490 a byla pohřbena v klášterním kostele. Její kult potvrdil 31. prosince 1692 Inocenc XII.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Panno, ty s lampou hořící

jsi vyšla k sňatku s Pánem svým,

přeslavným Vládcem, jejž vždy ctí

nebeské sbory zpěvem svým.

Andělů družko milená,

nejčistším svazkem spojená

se Snoubencem svým nebeským

jdeš mu vstříc s věncem panenským.

Nauč nás, jak je třeba žít,

pomáhej nám svou přímluvou,

ať můžem vždy včas odhalit

nepřátel šalbu záludnou.

Nechť Maria, květ panenství,

vždy prosí za nás u Syna,

ať se nás v tomto vyhnanství

svou mocnou rukou ujímá.

Ať Bohu chválou bezmeznou

zní všechny věky věčnosti

nad touto pannou vítěznou,

kterou dnes celé nebe ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, aleluja.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *

před zlým a podlým člověkem mě zachraň!

Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?

Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *

až na tvou svatou horu, do tvých stanů.

Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *

a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, aleluja.

Ant. 2 Ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, Pane, aleluja.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného

Iz 38, 10-14.17-20

Jsem Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 17-18)

Řekl jsem si: „Uprostřed života *

mám sestoupit k branám podsvětí!“

Bylo mi líto zbytku mých let, *

a tak jsem si řekl:

„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *

ani člověka mezi pozemšťany.“

Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *

jako stan kočovníků;

můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †

je jako tkanina od stavu odřezaná; *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Už od rána o pomoc volám, †

je mi, jako by lev mi drtil kosti, *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Jako když holátko ve strachu pípá, †

jako když holub mláďata volá, *

tak je můj nářek;

zemdlený zrak upínám k nebi, *

mně úzko je, pomoz mi, Pane!

A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *

všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.

Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *

a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.

Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *

o tvé věrnosti otec vypráví synům.

Zachovej mě, Pane, a po celý život *

zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, Pane, aleluja.

Ant. 3 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, aleluja.

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy
Siónem rozuměj nebeské město. (Órigenés)

Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *

tobě plnění slibů.

Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *

břímě svých hříchů ti nese.

Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *

ty však je zahladit umíš.

Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *

kdo v tvých nádvořích bydlí!

Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *

neboť tvůj chrám je svatý.

Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †

Bože, záchrano naše, *

naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce.

Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †

ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *

i všech národů vřavu.

Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *

nad tvým znamením jásá východ jitra i noci.

Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *

její bohatství množíš.

Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *

takto pečuješ o ni.

Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *

zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo.

Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *

všudy jde za tebou hojnost.

Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †

louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy. *

Všechno to jásá a zpívá.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pís 8,7

Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Tobě říká mé srdce: Hledám tvou tvář. * Aleluja, aleluja.

Tobě říká mé srdce: Hledám tvou tvář. * Aleluja, aleluja.

Po tvé tváři, Pane, toužím.

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Tobě říká mé srdce: Hledám tvou tvář. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce. Aleluja.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,

nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,

pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,

na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,

dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys posiloval vytrvalost blahoslavené Jany, když žila na královském dvoře uprostřed světských marností; prosíme tě, ať se věřící dokážou na její přímluvu odpoutat od věcí pozemských a zamilovat si dobra nebeská. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitování jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2026 J. Vidéky