Narodil se v roce 1225 na hradě Rocca Sicca nedaleko Monte Casina v rodině hrabat z Akvina. Otec jej určil pro duchovní stav a v pěti letech ho poslal na vychování k benediktinům na Monte Casino. Tam získal základní vzdělání a pokračoval ve studiu na univerzitě v Neapoli. Přes odpor rodiny vstoupil v Neapoli do řádu sv. Dominika. Studoval pak v Paříži a Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. V roce 1252 začal vyučovat na pařížské univerzitě. V roce 1259 jej představení povolali do Říma jako generálního kazatele, ale už rok nato si jej vyžádal papež Urban IV. na svůj dvůr do Orvieta. V tomto období ustanovil papež svátek Božího Těla a sv. Tomáš k němu složil nádherné hymny. V roce 1265 se sv. Tomáš vrátil do Říma a stal se regentem provinčního studia. Tři roky na to se musel znovu vrátit do Paříže, kde hájil profesory žebravých řádů proti jejich odpůrcům. Od roku 1272 řídil řádové studium v Neapoli. Na papežův příkaz se vydal v roce 1274 do Lyonu, kam byl svolán koncil. Zemřel však cestou v klášteře cisterciáků Fossa Nuova 7. března 1274. Do seznamu svatých jej zařadil papež Jan XXII. 18. července 1323. Sv. Pius V. jej prohlásil v roce 1567 učitelem církve a Lev XIII. patronem všech vysokých škol. Jacques Maritain o sv. Tomášovi napsal: „Dílem sv. Tomáše bylo přivést do služeb Kristových všechny síly inteligence. Jeho svatost byla svatostí rozumu, osvíceného rozjímáním.“ Svým dílem vytvořil systém křesťanské filosofie i teologie, nemálo přispěl k porozumění s východními církvemi. Můžeme právem říci, že byl nejučenější mezi světci a nejsvětější mezi učenci.
Tercie
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *
ono mi cestu osvětluje.
Dal jsem přísahu, také ji plním, *
dbát všech tvých správných rozhodnutí.
Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *
dle svého slova mi zachovej život!
Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *
pouč mě o svých rozhodnutích.
Stále můj život je ohrožen zkázou, *
já na tvůj zákon však nezapomínám.
Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *
z cesty tvých příkazů nezabloudím.
Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *
neboť jsou radostí mého srdce.
Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit; *
v tom je odměna na věčné časy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc!
Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať se stydí a zalezou všichni, *
kdo se z mých pohrom radují!
Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“
Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají!
Ať mohou říkat: „Velký je Bůh,“ *
kdo k tobě volají o pomoc.
Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
Pane, déle už neotálej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *
vzýváme tě, hlásáme tvé divy.
„V době, kterou já sám ustanovím, *
soudit budu spravedlivým soudem.
Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *
její pilíře já pevně držím.
Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *
Bezbožným: Jen nezdvíhejte hlavu!
Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *
nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“
Od východu ani od západu, *
z pouště ani z hor nic nečekejte,
nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *
toho poníží a toho vznese.
Tak to je: Pán drží v ruce kalich *
s šumivým a kořeněným vínem,
podává jej tomu a zas tomu, †
vylokat je musí po kvasnice, *
vypít všichni bezbožníci země.
Já však budu do věčnosti jásat, *
Jákobovu Bohu hrát a zpívat.
On zuráží rohy bezbožníkům, *
kdežto spravedliví zdvihnou čelo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 3, 15-16a
Mějte v srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k Pánu a buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje, ale ovšem s jemností a skromností. Musíte však mít přitom sami dobré svědomí.
Vyvolil jsem si cestu pravdy.
Zamiloval jsem si tvá rozhodnutí, Pane.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, ve své prozřetelnosti jsi dal své církvi svatého Tomáše jako hlasatele tvé moudrosti a vzor svatého života; pro jeho zásluhy nám pomáhej, abychom tě neustále podle jeho příkladu opravdově hledali a nade všechno milovali. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky