20. leden 2026

Sv. Fabiána, papeže a mučedníka
nezávazná památka

Papežem se stal v roce 236. Byla to doba poměrného klidu a misionářského nadšení. Rozdělil Řím na sedm obvodů a jejich správu svěřil sedmi jáhnům. Na začátku Deciova pronásledování zemřel mučednickou smrtí 20. I. 250.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,

jas vítěznému svému dni:

vždyť za svou krev jsi v odměnu

obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe v tento den,

v němž zdolals kata se soudcem,

povznesl k sídlům nebeským

a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již

ve sněhobílém rouchu skvíš,

jež pro svědectví statečné

jsi omyl v lázni krve své.

(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,

ať Kristus laskavý sluch svůj

už nakloní k nám milostiv

a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem

s Kristovou přízní zároveň,

ať smysly, na nichž hříchy lpí,

slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem

i s Duchem Utěšitelem

za to, že věnčí hlavu tvou

zářivé slávy korunou. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I

Nerozhořčuj se nad špatnými, *

neřevni na ty, kdo pášou zlo!

Zakrátko zvadnou jako tráva, *

uschnou jak bujná bylina.

Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *

pokojně, věrně v své zemi žij,

Jen v Pánu měj své potěšení: *

po čem tvé srdce touží, on dá.

Svou cestu života svěř Pánu, *

důvěřuj, on už učiní své.

Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *

a tvému právu jak bílému dni.

Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †

nežárli na toho, komu se daří, *

i když je přitom samá lest.

Přemáhej hněv a zanech záští, *

nezlob se, z toho roste jen zlo.

Zlí totiž budou vyhlazeni; *

kdo v Pána doufá, podrží zem.

Jen ještě chvíli, a bezbožník zmizí: *

pohleď, tu stál – a není ho již!

Kdežto pokorní obdrží zemi *

a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

Bezbožník ukládá spravedlivému *

a zuby skřípe na něho.

Pán však se jeho úkladům směje, *

vidí už nadcházet jeho den.

Hříšníci tasí svoje meče, *

k výstřelu napínají luk,

jen aby skláli ubožáka, *

pobili všechny pokojné.

Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *

a jejich luky se přelomí.

Lepší je trocha poctivcova *

než velké jmění bezbožných;

protože hříšným se přerazí paže, *

kdežto poctivé podepře Pán.

Pán dobře zná život bezúhonných, *

dědictví jejich je navěky.

V neblahých dobách nebudou v hanbě, *

i za dnů hladu se nasytí.

Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *

vždyť všichni nepřátelé Páně

jsou jen jako to luční kvítí: *

zaniknou, odvanou jako dým.

Hříšník se dluží, aniž co vrací; *

dobrý však z lásky rozdává.

Ty, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *

ti, které proklel, vyhynou.

Pán posiluje kroky toho, *

čí život se mu zalíbil.

Padne-li, ležet nezůstane, *

vždyť Pán ho drží za ruku.

Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †

aby byl dobrý ponechán v bídě *

a jeho děti šly žebrotou.

Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *

v dětech svých bude požehnán.

Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *

zůstaneš takto navěky živ.

Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *

a neopouští svoje věrné;

zatímco nepoctiví zajdou, *

rod hříšných bude vyhlazen.

Jen spravedliví zdědí zemi, *

navěky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

Ústa řádného mluví vždy moudře *

a jeho jazyk pravdivě.

V srdci si nese Boží zákon, *

krok jeho nezakolísá.

Za spravedlivým slídí hříšník *

a snaží se ho usmrtit.

Pán ho však nenechá napospas zlému, *

na soudu nedá ho odsoudit.

Doufej v Pána, choď jeho cestou †

a povýší tě k držení země, *

záhubu hříšných uvidíš.

Znával jsem hříšného násilníka, *

jak pyšný cedr se vypínal:

přišel jsem podruhé – nebylo ho, *

hledal jsem jej a nenašel!

Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *

takovým patří budoucnost.

Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *

potomstvo hříšných vyhyne.

Sám Pán je spásou spravedlivých, *

v čas nouze jim je ochranou.

Pán jim dá pomoc a vysvobození *

za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Doufej v Pána, choď jeho cestou.

Jen ty mě moudrému vědění nauč.

Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

6,4-25

Zákon lásky

Mojžíš řekl lidu:

„Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci! Opakuj je svým synům, mluv o nich, když budeš přebývat doma, když budeš na cestách, když budeš ležet i stát. Přivaž je na svou ruku jako znamení a jako ozdobu mezi své oči. Napiš je na veřeje svého domu a na své brány!

Až tě přivede Hospodin, tvůj Bůh, do země, kterou přísahou zaslíbil dát tvým otcům Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, do velikých a krásných měst, která jsi nevystavěl, do domů plných všeho bohatství, které jsi nenaplnil, k vyhloubeným cisternám, které jsi nevysekal, do vinic a olivových sadů, které jsi nevysázel, až budeš jíst do sytosti, chraň se zapomenout na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu sloužit a jen v jeho jménu přísahat!

Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás, neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země. Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse. Musíte bedlivě dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho dohody a nařízení, která ti přikázal. Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře vedlo až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, že z ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin.

Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: ‚Co to jsou ty dohody, zákony a ustanovení, která vám přikázal Hospodin, náš Bůh,‘ odpovíš svému synu: ‚Byli jsme faraonovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou. Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraonovi i proti celému jeho domu. Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům. Hospodin nám přikázal, abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes. Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.‘“

RESPONSORIUM

Žl 18 (19),8.9; Řím 13,8.10

Zákon Páně je dokonalý, on posiluje duši, svědectví jeho spolehlivé, dá moudrost nevědomým. * Přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.

Kdo druhého miluje, splnil zákon. Naplněním zákona je láska. * Přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů, které si poslali svatý Cyprián a římská církevní obec po mučednické smrti sv. Fabiána

(Ep. 9,1 et 8,2-3: CSEL 3,488-489.487-488)

Fabián nám dává příklad víry a statečnosti

Když byl svatý Cyprián zpraven o smrti papeže Fabiána, poslal římským kněžím a jáhnům tento dopis:

„Nejmilejší bratři, o smrti mého vynikajícího druha v úřadě jsme měli předtím jen nezaručenou zprávu a zůstávali jsme v nejistotě. Ale pak jsem od vás po podjáhnovi Kremenciovi obdržel dopis, jímž jsem byl velmi podrobně zpraven o jeho slavném odchodu, a zaradoval jsem se, že jeho bezúhonné řízení církve bylo tak čestně dovršeno.

Také z vás mám velikou radost, že jeho památce vydáváte tak slavné a skvělé svědectví. Skrze vás se dovídáme, jak vám záleží na slavné památce vašeho představeného, a dává to příklad víry a statečnosti i nám.

Vždyť jako je selhání představeného nebezpečné tím, že může způsobit pád těch, kdo šli za ním, tak zase naopak je užitečné a spasitelné, když biskup dává svou pevnou vírou bratřím dobrý příklad.“

Zdá se však, že římská církev, dříve než dostala tento dopis, poslala církvi kartaginské zprávu o své věrnosti při pronásledování:

„Církev stojí pevně ve víře, přestože někteří, ať už osoby ve významném postavení, nebo ti, kdo se báli lidí, ze strachu selhali. Ale i když se od nás oddělili, neopouštíme je, naopak vybízeli jsme je a stále vybízíme, aby konali pokání a snažili se dosáhnout odpuštění u toho, který může odpustit. Jinak, kdybychom je opustili, mohli by klesnout ještě víc.

Vidíte tedy, bratři, že i vy musíte tak jednat, aby se ti, kdo klesli, pro vaše napomenutí napravili, a kdyby byli znovu zadrženi, aby vyznali víru a tak mohli napravit své dřívější pobloudění. A připomínáme vám ještě jiné povinnosti: Těm, kdo upadli do pokušení a začali projevovat slabost, je nutno poskytnout pomoc, mají-li za svůj čin konat pokání a toužit znovu po přijetí do společenství. Vdovy, utiskovaní, kteří se nemohou o sebe postarat, vězni v žalářích či vyhnanci z domova potřebují, aby se jim posloužilo. Ani katechumeni, kteří podlehli slabosti, nesmějí zažít zklamání, že jim nikdo nepomůže.

Pozdravují vás bratři, kteří jsou v okovech, i kněží a celá církev. Ta s velkou starostlivostí bdí na modlitbách za všechny, kdo vzývají jméno Páně. A také my prosíme, abyste zase vy pamatovali na nás.“

RESPONSORIUM

Flp 1,23; 3,8; 1,21; 2,17

Mám touhu zemřít a být s Kristem: pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista. * Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.

A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho a raduji se s vámi se všemi. * Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty dáváš účast na své slávě těm, kdo svůj život zasvětili tvé službě; posiluj nás na přímluvu svatého mučedníka Fabiána, abychom statečně setrvávali ve společenství víry a věrně ti sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2026 J. Vidéky