U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali, *

když jsme vzpomínali na Sión.

Na vrby toho kraje *

jsme zavěsili své citery.

Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, †

kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali: *

„Zpívejte nám ze siónských písní!“

Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň *

v cizí zemi?

Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, *

ať mi zchromne pravice!

Ať se mi jazyk přilepí k patru, †

když na tebe nevzpomenu, *

když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, *

žes vyslyšel slova mých úst.

Budu ti hrát před anděly, *

vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu

a slavit budu tvé jméno *

pro tvou dobrotu a tvou věrnost,

neboť nade vše jsi zvelebil *

své jméno a své zaslíbení.

Když jsem volal, vyslyšels mě, *

v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, *

až uslyší slova tvých úst.

Budou opěvovat Hospodinovy cesty: *

„Věru, veliká je Hospodinova sláva!“

Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, *

pyšného však zdaleka pozná.

Když procházím soužením, zachováváš mi život, †

proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku, *

zachraňuje mě tvá pravice.

Hospodin pro mě dokončí, co začal. †

Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, *

dílo svých rukou neopouštěj!

Zj 4,11; 5,9.10.12

Pane, náš Bože, jsi hoden, *

abys přijal slávu, čest, i moc,

protože jsi stvořil všechno, *

z tvé vůle to povstalo a bylo stvořeno.

(Pane), jsi hoden vzít svitek *

a rozlomit jeho pečeti,

protožes byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu (lidi) *

z každého kmene, jazyka, lidu i národa

a vytvořil jsi z nich našemu Bohu království a kněze *

vládnoucí nad zemí.

Beránek, který byl zabit, †

si zaslouží, aby přijal moc, bohatství a moudrost, *

sílu, čest, slávu i chválu!