Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Den hněvu ten,
ten hrozný den,
k soudu poslednímu
člověk vstane,
strach nastane
hříšníku každému.
Spravedlivý
Pán se zjeví,
soudcem světa bude,
nic zapříti,
před ním skrýti
nikterak nepůjde.
Co já bídný
člověk vinný
mohu v svůj prospěch klást?
I pravdivý,
spravedlivý
strachem se bude třást.
Ó králi náš,
ó Soudce náš,
z trůnu velebnosti
nás laskavě
zveš ke slávě,
popřej nám milosti.
Vzpomeň, Pane,
žes k záchraně
vydal život za nás:
Ať neztratíš,
nezatratíš
nás v ten poslední čas.
Až zločince
ven z ovčince
odsoudíš k žalosti,
nás mezi své
vyvolené
uveď do radosti.
ŽALMY
1. ant. Lepší je pro mě zákon tvých úst, Hospodine, než tisíce ve zlatě a stříbře.
Dobro jsi prokázal svému služebníku, *
Hospodine, podle svého slova.
Nauč mě moudrosti a vědění, *
neboť důvěřuji tvým předpisům.
Bloudil jsem před svým pokořením, *
nyní však dbám na tvůj výrok.
Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní, *
nauč mě svým příkazům.
Pyšní mě lživě očerňují, *
já však celým srdcem zachovávám tvá nařízení.
Necitelností ztučnělo jejich srdce, *
já se však z tvého zákona těším.
Dobře mi, že jsem byl pokořen, *
abych se naučil tvým příkazům.
Lepší je pro mě zákon tvých úst *
než tisíce ve zlatě a stříbře.
Ant. Lepší je pro mě zákon tvých úst, Hospodine, než tisíce ve zlatě a stříbře.
2. ant. V Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk.
Smiluj se nade mnou, Bože, neboť člověk po mně šlape, *
stále mě tísní bojem.
Stále po mně šlapou moji protivníci, *
je jich hodně, kdo proti mně brojí.
Svrchovaný, když se mě zmocní bázeň, *
v tebe budu doufat.
V Boha, jehož slib velebím, †
v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *
co mi může udělat člověk?
Celý den na mě sočí, *
všechny jejich myšlenky směřují k mé zkáze.
Scházejí se, číhají, *
slídí po mých stopách, usilují o můj život.
Ty sám si zapiš mou bídu, †
vpiš mé slzy do svého záznamu, *
mé trampoty do svého svitku!
Pak ustoupí moji nepřátelé, †
kdykoli tě budu volat; *
vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!
V Boha, jehož slib velebím, *
v Hospodina, jehož slib velebím,
v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *
co mi může udělat člověk?
Bože, jsem ti zavázán sliby, *
přinesu ti děkovnou oběť,
že jsi vysvobodil můj život ze smrti, †
mé nohy z pádu, *
abych kráčel před Bohem ve světle živých.
Ant. V Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk.
3. ant. Tvá milost, Bože, je veliká.
Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *
neboť k tobě se utíká má duše,
uchyluji se do stínu tvých křídel, *
dokud se nepřežene zkáza.
Volám k svrchovanému Bohu, *
k Bohu, který mi prokazuje dobro.
Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †
ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *
ať Bůh sešle svou milost a věrnost.
Uléhám uprostřed lvů, *
kteří lačně požírají lidi.
Jejich zuby jsou kopí a šípy *
a jejich jazyk naostřený meč.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Léčku připravili mým nohám, *
zkrušili mou duši,
vykopali přede mnou jámu: *
ať do ní spadnou!
Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *
budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *
chci vzbudit jitřenku.
Budu tě chválit mezi národy, Pane, *
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi, *
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Ant. Tvá milost, Bože, je veliká.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 5,16-17
Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.
Bože, ty jsi zdroj všeho dobra,
uč mě chtít, co chceš ty.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky