17. září 2026

Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků
nezávazná památka
(jen v Čechách)

Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem, ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza, organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat. Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně; u nás (v Čechách) se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Kristus je má síla i spasení,

potěšení

ve všem mém zarmoucení,

já v jeho moci

ve dne, také v noci

žádám pomoci.

Neodloučí mě zde nic od něho,

doufám v něho,

neb všechno mám od něho.

On mě spravuje,

řídí, opatruje

i ochraňuje.

V něm jsem živ, smrti se nic nebojím,

tím se kojím,

že vždy při něm obstojím,

neumřu věčně,

tak doufám bezpečně

a dostatečně.

Co budu živ, budu ho chváliti,

velebiti,

skutky jeho slaviti;

řeknu vesele:

Nuž, duše má, směle

chval Spasitele.

Ó budiž tobě chvála Svatému,

Kristu, Pánu

našemu jedinému;

nebs toho hoden

vždycky a každý den,

navěky. Amen.

ŽALMY

1. ant. Hospodin je mé milosrdenství, mé útočiště a můj útulek.

Žalm 144 (143)
Prosba za vítězství a pokoj
Jeho ruce se naučily bojovat, když zvítězil nad světem – řekl: „Já jsem přemohl svět.“ (Sv. Hilarius)
I (1-8)

Veleben buď Hospodin, má Skála, *

on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.

On je mé milosrdenství, mé útočiště, *

má pevnost a můj zachránce,

můj štít a můj útulek, *

on mi podmaňuje národy.

Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, *

co je smrtelník, že na něho myslíš?

Člověk se podobá vánku, *

jeho dny stínu, který přechází.

Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, *

dotkni se hor, a budou dýmat.

Sešli blesk a rozpraš nepřátele, *

vystřel své šípy a poděs je!

Vztáhni svou ruku z výšin, *

vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Ant. Hospodin je mé milosrdenství, mé útočiště a můj útulek.

2. ant. Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

II (9-15)

Bože, novou píseň ti zazpívám, *

na harfě s desíti strunami ti zahraji;

tobě, jenž dáváš králům vítězství, *

který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.

Zachraň mě před zhoubným mečem *

a vysvoboď mě z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Naši synové ať jsou jako štěpy *

vyrostlé v mladistvé síle,

naše dcery ať jsou jako nárožní sloupy, *

sloupy vytesané pro chrám.

Naše sýpky ať jsou plné, *

ať oplývají vším plodem,

náš brav ať má tisíce mláďat, †

ať se množí po mnoha tisících na našich nivách, *

náš skot ať je obtížen náklady!

Ať nedojde k prolomení hradeb ani k vyhnanství, *

ať v našich ulicích nezazní nářek!

Šťastný národ, jemuž se takto daří, *

šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

Ant. Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

3. ant. Od nynějška patří vítězství a královská vláda našemu Bohu.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Od nynějška patří vítězství a královská vláda našemu Bohu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Kol 1,23

Vytrvejte ve víře, opřeni o pevné základy, a nenechte se odvrátit od naděje, kterou vám přineslo evangelium, jak jste ho slyšeli a jak bylo kázáno všemu tvorstvu pod nebem.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin je můj pastýř, * nic nepostrádám. Hospodin.

Dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, * nic nepostrádám. Sláva Otci. Hospodin.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Církvi Kristova, naše matko, krev mučedníků je tvou slávou.

PROSBY

Přimkněme se ke Kristu, neboť on je světlo národů a radost všeho, co žije, a prosme ho:

Pane, dej nám světlo a spásu.

Kriste, Světlo nehasnoucí a Slovo Otcovo, tys přišel spasit všechny lidi,

veď a osvěcuj katechumeny své církve.

Pane, ty jsi tak dobrý a milosrdný,

nevzpomínej na naše hříchy.

Tys dal lidem schopnost poznávat zákonitosti přírody, aby podle tvé vůle ovládali svět,

dej, ať věda i umění slouží k tvé oslavě a ke štěstí všech.

Ochraňuj ty, kdo se dali do služeb svým bratřím uprostřed světa,

ať mohou ochotně a bez překážek vykonávat své dílo.

Pane, komu ty otevřeš bránu nebeského domova, tomu ji nikdo nezavře,

uveď do svého světla zemřelé, kteří zesnuli v naději na vzkříšení.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svému lidu horlivé pastýře a statečné mučedníky Kornélia a Cypriána; na jejich přímluvu posiluj naši vytrvalost ve víře a veď nás, abychom horlivě usilovali o jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky