Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Patřme k Bohu tak moudrému,
pro nás zde v světě chudému,
Pánu Ježíšovi,
život jeho pracovitý,
pokorný a trpělivý,
všichni sobě važme.
Vždyť on sám nás k tomu vede,
říká: „Učte se ode mne,
neboť já jsem tichý
a také srdcem pokorný;
jen tak naleznete pokoj
duším vašim věčný.“
Opět praví v Písmu jinde:
„Každý, kdo mi slouží věrně,
za mnou vždycky půjde,
a tak všude tam, kde jsem já,
tam i služebník můj bude;
poctí ho Otec můj.
Neb je cesta velmi úzká,
která vede do života,
úzkostí všech plná,
protivenství i hanění;
a zřídka se člověk najde,
jenž by nalezl ji.
Ale mnozí jdou cestou zlou,
hledí na cestu širokou
a bránu prostrannou,
která vede k zatracení.“
A o ní sám Kristus svědčí,
že mnozí jdou po ní.
Na Krista se rozpomeňme,
neboť on sám proti sobě
strpěl pomlouvání
a od hříšníků rouhání;
vytrvejme až do konce,
jej následujíce.
ŽALMY
1. ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc.
Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *
přichází náš Bůh a nemlčí.
Před ním sžírající oheň *
kolem něho zuří bouře.
Shůry volá k nebesům i k zemi, *
hodlá soudit svůj lid:
„Shromážděte mi mé svaté, *
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *
že sám Bůh je soudcem.
Ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc.
2. ant. Přinášej Bohu oběť chvály.
„Slyš, můj lide, budu mluvit, †
Izraeli, proti tobě budu svědčit, *
já jsem Bůh, tvůj Bůh!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Nemusím brát býka z tvého chléva *
ani kozly z tvých ohrad.
Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *
a na svých horách mám zvířat na tisíce.
Znám všechny ptáky na nebi, *
mé je vše, co se hemží na poli.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *
vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
Copak požívám maso z býků *
či piji kozlí krev?
Přinášej Bohu oběť chvály *
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení, *
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
Ant. Přinášej Bohu oběť chvály.
3. ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly.
Ale hříšníkovi Bůh praví: †
„Proč odříkáváš má přikázání *
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň *
a má slova házíš za sebe?
Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *
a s cizoložníky jsi míval účast.
Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *
a tvůj jazyk osnoval úskok.
Bavil ses pomlouváním svého bratra, *
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †
Myslil jsi, že jsem jako ty? *
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *
Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
Ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly.
Slyš, můj lide, budu mluvit,
slyš můj hlas, já jsem tvůj Bůh.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
42,1-16; 43,4-7
Osudy Jeremiáše a lidu po pádu Jeruzaléma
Všichni vůdcové ozbrojených tlup, Jochanan, syn Kareachův, Azarjáh, syn Hošajáhův, i ostatní lid od nejmenšího až po největšího přistoupili k proroku Jeremiášovi a řekli mu: „Vyslyš naši prosbu a modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento zbytek, neboť zůstalo nás málo z mnoha, jak vidíš na vlastní oči. Ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí cestu, po které máme jít a co máme dělat.“
Prorok Jeremiáš jim řekl: „Vyslyším vás. Budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, jak si přejete. Všechno, co mi odpoví, vám oznámím, nic vám nezamlčím.“ Oni řekli Jeremiášovi: „Ať je nám Hospodin pravdivým a věrným svědkem, že uděláme všechno, s čím tě k nám Hospodin pošle. Ať je to příjemné nebo ne, poslechneme hlas Hospodina, našeho Boha, k němuž tě posíláme, aby nám bylo dobře, když budeme poslouchat hlas Hospodina, našeho Boha.“
Když uplynulo deset dní, Hospodin oslovil Jeremiáše. Ten povolal Jochanana, syna Kareachova, a všecky vůdce tlup, kteří byli s ním, i všechen lid od nejmenšího až po největšího a řekl jim: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele, k němuž jste mě poslali, abych mu přednesl vaši prosbu: Jestliže zůstanete klidně v této zemi, vystavím vás a už nezbořím, zasadím a už nevyplením; je mi líto neštěstí, které jsem vám způsobil. Nebojte se babylónského krále, před nímž máte strach; nebojte se ho – praví Hospodin – neboť já jsem s vámi, pomohu vám a z jeho ruky vás vysvobodím. Dám vám u něho milost, že se nad vámi smiluje a nechá vás bydlet ve vaší zemi.
Jestliže však řeknete: ‚Nebudeme bydlet v této zemi‘, neposlechnete hlas Hospodina, svého Boha, ale naopak se rozhodnete: ‚Nikoli, půjdeme do egyptské země, abychom už neviděli válku, neslyšeli zvuk polnice, netrpěli hlad, tam se usadíme‘; pak tedy slyšte Hospodinovo slovo vy, kteří jste zbyli! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže upřete svůj zrak na Egypt, abyste tam šli, a vkročíte do něho, abyste tam bydleli: meč, kterého se bojíte, stihne vás tam v egyptské zemi a hlad, který vám působí starosti, přijde na vás v Egyptě a tam zemřete.
Jochanan, syn Kareachův, všichni vůdcové ozbrojených tlup a všechen lid neposlechli Hospodinův hlas, aby zůstali v judské zemi; ale Jochanan, syn Kareachův, a všichni vůdcové tlup vzali zbytky Judovců, kteří se ze všech národů, mezi něž se rozprchli, vrátili, aby bydleli v Judsku, muže, ženy, děti, královské dcery, všechny lidi, které zanechal Nabuzaradan, velitel tělesné stráže, s Gedaljáhem, synem Achikama, syna Šafanova, vzali i proroka Jeremiáše a Barucha, syna Nerijáhova, a vešli do egyptské země – neposlechli totiž Hospodinův hlas – a přišli až do Tafnesu.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Jer 42,2; Pláč 5,3
Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento zbytek, * zůstalo nás málo z mnoha.
Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou jako vdovy. * Zůstalo.
DRUHÉ ČTENÍ
Z věroučné konstituce 2. vatikánského sněmu o církvi
(Lumen gentium, nn. 42.49.50)
Pronásledování církvi nikdy nebudou chybět
Ježíš, Syn Boží, projevil svou lásku k nám, když za nás obětoval svůj život; proto nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za něho a za své bratry. Už od prvopočátku jsou a stále budou někteří křesťané voláni, aby přede všemi, zejména před pronásledovateli, podali toto největší svědectví lásky. Mučednictvím se učedník připodobňuje svému Mistru, který dobrovolně přijal smrt pro spásu světa, a ztotožňuje se s ním v prolití krve, proto si církev mučednictví váží jako vynikajícího daru a vrcholného důkazu lásky. Je to sice dopřáno jen malému počtu, ale všichni mají být připraveni vyznat Krista před lidmi a následovat ho cestou kříže v pronásledováních, která církvi nikdy nebudou chybět.
Všichni křesťané jsou tedy povoláni a zavázáni, aby usilovali o svatost a dokonalost podle svého stavu. Neboť všichni, kdo náležejí Kristu a mají jeho Ducha, vytvářejí jednu církev a v Kristu jsou navzájem spojeni. Jednota těch, kdo putují po této zemi, s bratry, kteří už zesnuli v pokoji Kristově, se nijak nepřerušuje, ba podle stálé víry církve se ještě posiluje vzájemným sdílením duchovních hodnot.
Církev vždycky věřila, že Kristovi apoštolové a mučedníci, kteří prolitím krve vydali nejvyšší svědectví víry a lásky, jsou s námi v Kristu těsně spojeni. A proto je zvlášť vřele uctívala stejně jako blahoslavenou Pannu Marii a svaté anděly a zbožně si vyprošovala jejich přímluvu.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Jan 15,18-19.20
Jestliže vás svět nenávidí, uvažte, že mne nenáviděl dříve než vás. * Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co mu patří.
Když pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás. * Kdybyste.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys posiloval svatého Melichara, aby svou věrnost zpečetil prolitím krve; na jeho přímluvu pomáhej i nám následovat jeho pevnost ve víře. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky