Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *

pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.

Úplně ze mě smyj mou vinu *

a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám, *

můj hřích je stále přede mnou.

Jen proti tobě jsem se prohřešil, *

spáchal jsem, co je před tebou zlé,

takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *

že jsi bez úhony ve svém soudu.

Hle, s vinou jsem se narodil *

a v hříchu mě počala má matka.

Hle, líbí se ti upřímné srdce, *

ve skrytu mě učíš moudrosti!

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *

umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *

ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať svou tvář od mých hříchů *

a zahlaď všechny mé viny.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! *

Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Neodvrhuj mě od své tváře *

a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany *

a posilni mou velkodušnost.

Bezbožné budu učit tvým cestám *

a hříšníci se budou obracet k tobě.

Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *

ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, *

aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

Vždyť nemáš zálibu v oběti, *

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.

Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Pane, obšťastni Sión svou přízní, *

znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.

Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *

na oltář ti budou klást býčky.

Jer 14,17b-21

Roňte slzy, mé oči, *

ve dne v noci bez ustání,

neboť velikou pohromou zničena je panna, dcera mého lidu, *

nezhojitelnou ranou.

Vyjdu-li na pole, vidím pobité mečem; *

vejdu-li do města, hle – zmoření hladem.

Prorok i kněz jsou vlečeni *

do neznámé země.

Zavrhl jsi zcela Judu *

či zošklivila si tvá duše Sión?

Proč nás tedy biješ *

nezhojitelnou ranou?

Čekáme blaho – nic dobrého však nepřichází; *

čekáme čas uzdravení, a hle – zděšení!

Poznáváme, Hospodine, svoje bezbožnosti †

i nepravosti svých otců, *

že jsme zhřešili proti tobě.

Nedávej nás v potupu pro své jméno, †

nevydávej v pohanu svůj slavný trůn; *

rozpomeň se a neruš svou smlouvu s námi!

Plesejte Hospodinu, všechny země, †

služte Hospodinu s radostí, *

vstupte před něho s jásotem!

Uznejte, že Hospodin je Bůh, †

on nás učinil, a my mu náležíme, *

jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Vstupte do jeho bran s díkem, †

do jeho nádvoří s chvalozpěvem, *

slavte ho, žehnejte jeho jménu!

Neboť Hospodin je dobrý, †

jeho milosrdenství je věčné, *

po všechna pokolení trvá jeho věrnost.