Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Bůh miluje spravedlnost
a hříchy nenávidí,
učiňme jí vždycky zadost,
a budem Bohu milí.
Ve víře stůjme Kristově,
a budem v lásce Otcově;
v ní podle svých povolání
zůstaňme do skonání.
Hleďme všichni v poslušnosti
vůli Boží plniti,
konejme to s ochotností,
jinak budem hřešiti.
A když nám někdo ublíží,
ať nás to příliš netíží,
snažme se za Kristem jíti
a milosrdní býti.
Budem syny Nejvyššího
v Kristově společenství,
v domě Otce nebeského
majíce účastenství.
Všechno z lásky podstupujme,
pro bližní se obětujme,
neboť to je oběť živá,
pro Krista Bohu libá.
Přinášejme ji s radostí
Krista v tom následujme
s odhodláním a věrností,
nic sebe nelitujme.
Ani Kristus nelitoval,
když se za nás v oběť vydal;
ó buďme mu v tom podobní
a milujme své bližní
ŽALMY
1. ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.
Zachraň mě, Bože, *
neboť vody mi sahají až k hrdlu.
Zapadl jsem do hlubokého bahna *
a nemám, oč bych se opřel nohou;
dostal jsem se do hluboké vody *
a proud mě zaplavuje
Unaven jsem již voláním, *
hrdlo mi ochraptělo;
oči mi zeslábly, *
když vyhlížím svého Boha.
Více než mám vlasů na hlavě, *
je těch, kteří mě bez důvodu nenávidí,
silnější než mé kosti jsou ti, kteří mě stíhají bez příčiny. *
Co jsem neuloupil, to mám vrátit?
Bože, ty znáš mou pošetilost, *
mé poklesky nejsou před tebou skryty.
Nechť nejsou kvůli mně zklamáni, kdo doufají v tebe, *
Pane, Hospodine zástupů,
nechť kvůli mně nejsou zbaveni naděje, kdo hledají tebe, *
Bože Izraele!
Vždyť pro tebe jsem snášel potupu, *
pohana pokryla mou tvář.
Svým bratrům stal jsem se cizincem, *
synům své matky neznámým.
Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, *
padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.
Postem jsem zkrušil svou duši, *
i to mi bylo na potupu.
Místo šatů jsem si oblékl žínici *
a byl jsem jim k smíchu.
Tlachají o mně ti, kteří sedí u brány, *
posměšně o mně zpívají opilci.
Ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.
2. ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě *
v čas milosti, Bože!
Vyslyš mě ve své veliké lásce, *
věrně mi pomoz!
Vyprosť mě z bahna, abych neutonul, †
vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí, *
vytáhni mě z hluboké vody!
Ať mě nezaplaví vodní příboj, †
ať mě nepohltí hlubina, *
ať propast nade mnou nezavře jícen!
Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, *
obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Neskrývej svou tvář před svým služebníkem; *
vždyť jsem v úzkostech, rychle mě vyslyš!
Přibliž se ke mně, vysvoboď mě, *
kvůli mým nepřátelům mě zachraň!
Ty znáš mou potupu, hanbu a zneuctění, *
před tebou jsou všichni moji protivníci.
Potupa zlomila mé srdce, a proto chřadnu, †
čekal jsem, že někdo bude mít soucit, ale nikdo tu nebyl, *
čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel.
Do pokrmu mi dali žluč *
a v žízni mě napojili octem.
Ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.
3. ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.
Já jsem ubohý a plný bolesti, *
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno, *
velebit je budu zpěvem chvály.
To bude Hospodinu milejší než obětovat býka, *
než obětovat dobytče s kopyty a rohy.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; *
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky, *
nepohrdá svými vězni.
Nechť ho chválí nebe a země, *
moře a vše, co se v nich hýbe.
Neboť Bůh pomůže Siónu †
a vystaví judská města: *
budou tam bydlit a obsadí je.
Zdědí je potomci jeho služebníků, *
budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.
Ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.
Ukaž mi své cesty, Hospodine,
pouč nás o svých stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Soudců
13,1-25
Narození Samsonovo
Synové Izraele se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na čtyřicet let do rukou Filišťanů.
V těch dnech žil jeden muž ze Soreje, z kmene Danova, jmenoval se Manoach. Jeho žena byla neplodná a nerodila. Té ženě se zjevil Hospodinův anděl a řekl jí: „Hle, ty jsi neplodná a nerodíš; počneš však a porodíš syna. Ale chraň se pít víno nebo jiný opojný nápoj a jíst něco obřadně nečistého. Neboť hle – počneš a porodíš syna. Nůžky se nedotknou jeho hlavy, neboť ten chlapec bude už od mateřského života zasvěcen Bohu. On začne vysvobozovat Izraele z moci Filišťanů.“
Žena to šla říci svému muži: „Přišel ke mně Boží muž, vzhledem se podobal Božímu andělu, byl velmi úctyhodný. Neptala jsem se ho, odkud je, a ani on mi neřekl své jméno. Pravil mi: ‚Hle, počneš a porodíš syna, ale nesmíš pít víno ani jiný opojný nápoj a nejez nic obřadně nečistého, neboť ten chlapec bude už od mateřského života zasvěcen Bohu až do dne své smrti.‘“ Manoach prosil Hospodina: „Prosím, Pane, nechť k nám znovu přijde tebou poslaný Boží anděl a poučí nás, co máme dělat s chlapcem, který se má narodit.“
Bůh Manoacha vyslyšel a Boží anděl přišel znovu k té ženě, právě když seděla na poli a její muž Manoach nebyl s ní. Žena rychle běžela povědět o tom svému muži. Řekla mu: „Ukázal se mi ten muž, který ke mně onehdy přišel.“ Manoach šel hned za svou ženou, přišel k tomuto muži a otázal se ho; „Jsi ty ten muž, který mluvil k této ženě?“ On odpověděl: „Jsem.“ Manoach řekl: „Nuže, až se splní tvá slova, na co je nutno u toho chlapce dbát a co s ním máme činit?“ Hospodinův anděl Manoachovi odpověděl: „Ať se žena varuje všeho, o čem jsem jí řekl. Ať neokusí ničeho, co pochází z vinné révy. Nesmí pít víno ani opojný nápoj ani jíst něco nečistého. Ať bedlivě dbá na všechno, co jsem jí přikázal.“
Manoach řekl Hospodinovu andělu: „Dovol, abychom tě zdrželi a připravili ti kůzle.“ Ale Hospodinův anděl Manoachovi odpověděl: „I kdybys mě zdržel, nejedl bych z tvého pokrmu. Chceš-li však připravit zápalnou oběť, obětuj ji Hospodinu.“ Manoach totiž nevěděl, že je to anděl Hospodinův. Manoach se ještě Hospodinova anděla zeptal: „Jaké je tvé jméno? Rádi bychom tě poctili, až se splní tvá slova.“ Ale Hospodinův anděl mu odvětil; „Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.“ Manoach vzal tedy kůzle a oběť přídavnou a obětoval na té skále Hospodinu; a ten před Manoachem a jeho ženou učinil podivuhodnou věc:
Když totiž vystupoval plamen z oltáře k nebi, vystoupil v plameni z oltáře i Hospodinův anděl. Jak to uviděli Manoach a jeho žena, padli tváří k zemi. Potom se už Hospodinův anděl Manoachovi a jeho ženě neukázal. Tehdy Manoach poznal, že to byl anděl Hospodinův, a řekl své ženě: „Určitě zemřeme, neboť jsme viděli Boha.“ Jeho žena mu však odpověděla: „Kdyby nás chtěl Hospodin usmrtit, nepřijal by od nás oběť zápalnou ani přídavnou, nebyl by nám toto všechno ukázal, ani by nám teď neoznámil něco takového.“
Žena pak porodila syna a dala mu jméno Samson. Chlapec rostl a Hospodin mu žehnal a duch Hospodinův ho začal povzbuzovat v Danovském táboře mezi Soreou a Eštaolem.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Lk 1,13.15; Sd 13,7.3.5
Anděl řekl Zachariášovi: Tvoje žena ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Víno ani jiný opojný nápoj nebude pít a bude plný Ducha Svatého už od mateřského lůna. * Bude totiž zasvěcený Bohu.
Hospodinův anděl se zjevil manželce Manoachově a řekl jí: Počneš a porodíš syna. Nůžky se nedotknou jeho hlavy. * Bude.
DRUHÉ ČTENÍ
Homilie svatého papeže Pavla VI. při svatořečení Jana Nepomuckého Neumanna
(19 iunii 1977: AAS 69 [1977], 443-444)
Věrnou a vytrvalou službou naplňoval své počáteční rozhodnutí zasvětit svůj život misionářské práci
Pastorační úsilí Jana Neumanna se projevovalo mnoha způsoby. Věrnou a vytrvalou službou naplňoval své počáteční rozhodnutí zasvětit svůj život misionářské práci. Pomáhal sytit hlad dětí po pravdě. Dělal to vyučováním katechismu a tím, že s neúnavnou energií budoval soustavu katolického školství.
A kdo by neobdivoval všechnu tu milující starostlivost, kterou Jan Neumann projevoval Božímu lidu svou kněžskou službou a svými pastoračními vizitacemi jako biskup? Zdůrazňoval hluboký význam svátostného smíření: a jako duchovní syn sv. Alfonsa předával odpuštění a uzdravující životodárnou sílu Vykupitelovu nesčetným synům a dcerám církve. Měl blízko k nemocným a k chudým, byl přítelem hříšníkům.
Jan Neumann v sobě nosil Kristův obraz. Zakusil ve svém nejhlubším nitru potřebu hlásat slovem i příkladem Boží moudrost a moc a kázat ukřižovaného Krista. V utrpení Páně nalézal sílu a inspiraci pro svou službu – jeho heslem bylo: Passio Christi, conforta me! Utrpení Kristovo, posilni mě!
Eucharistická oběť byla středem jeho života a – řečeno slovy Druhého vatikánského sněmu – zdrojem a vrcholem veškerého hlásání evangelia. Zaváděl čtyřicetihodinový výstav Nejsvětější svátosti jako účinný prostředek k tomu, aby se farnosti staly společenstvím víry a služby.
Ale k tomu, aby dosáhl svého cíle, byla nezbytná láska. A láska znamenala dávání; láska znamenala úsilí; láska znamenala oběť. A protože mu oběť byla vlastní, jeho služba byla dokonalá. Vedl svůj lid po cestě svatosti. Byl pro svou dobu účinným svědkem toho, že Bůh miluje svou církev a celý svět.
Je mnoho těch, kdo prožívali a stále prožívají Boží příkaz velkorysé lásky. Milovat znamená dávat se druhým. Kolik mužů a žen přijímá tento Boží plán jako program svého života! Sv. Jan Neumann je pro nás všechny v tomto směru věrným příkladem.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Sk 20,28; srov. Ef 4,11-12
Dbejte na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.
Byli jste ustanoveni za pastýře a učitele, abyste připravovali křesťany k úkolům, které mají plnit. * Starejte se.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys dával svatému biskupu Janovi sílu k neúnavnému plnění pastýřských povinností; pomáhej i nám, ať ho následujeme v každodenním úsilí o dosažení dokonalosti, abychom v tvé církvi přinášeli užitek. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky