Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Přešťastní králové,
mudrci pohanští,
kteří uchopili
nestihlé tajemství
narození Krista,
do Jeruzaléma
dostali se města.
V světle hvězdy jdouce
skutečně shledali,
jak v Jeruzalémě
Písma vykládali:
Mesiáše našli,
dary jemu dali,
na kolena padli.
Jasný příklad hvězda
tato ukazuje,
věřícím, bloudícím,
všem život zjevuje,
kudy mají jíti,
chtějí-li Ježíše
pravdivě najíti.
Všeobecná církev
světem putující,
v Jeruzalém věčný
k Bohu směřující,
je věrných jednota,
Bohem shromážděná
ze všech čtyř stran světa.
Věříme v to cele,
že v budoucí slávě,
ne již okem víry,
ale v samém sobě,
budem ho viděti,
věčným nasycením
budem se těšiti.
Amen, aleluja,
Bože, rač to dáti,
tvá církev by mohla
Krista zvěstovati,
jej následovati,
v den soudný dojíti
do věčné radosti.
ŽALMY
1. ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství, navěky budeme chválit tvé jméno.
Bože, slýchali jsme na vlastní uši, *
naši otcové nám vyprávěli,
cos vykonal za jejich časů, *
v pradávných dobách.
Tys je svou rukou usadil, když jsi vyhnal pohany, *
dals jim růst, když jsi potřel národy.
Vždyť neobsadili zemi svým mečem, *
nepomohlo jim k vítězství jejich rameno,
byla to tvá pravice a tvé rámě, *
tvá jasná tvář, neboť jsi je miloval.
Tys můj král a můj Bůh, *
popřál jsi vítězství Jakubovi.
S tebou jsme zdolali své nepřátele, *
v tvém jménu jsme pošlapali své protivníky.
Na svém luku jsem si nezakládal, *
vítězství mi nedal můj meč.
Ty však jsi nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, *
zahanbils ty, kteří nás nenávidí.
Bohem jsme se stále honosili, *
navěky jsme chválili tvé jméno.
Ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství, navěky budeme chválit tvé jméno.
2. ant. Ušetři, Hospodine, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, *
netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.
Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, *
nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.
Vydal jsi nás jak ovce na porážku *
a rozptýlils nás mezi pohany,
takřka zadarmo jsi odprodal svůj národ, *
nezískal jsi mnoho jejich cenou.
Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, *
našemu okolí v potupu a posměch.
Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, *
pohané nad námi posměšně kývají hlavou.
Svou hanbu mám stále na zřeteli, *
stud se mi hrne do tváře,
když slyším pohanu a výsměch, *
když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.
Ant. Ušetři, Hospodine, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
3. ant. Pane, povstaň nám na pomoc a vysvoboď nás pro svou lásku.
To vše nás stihlo, i když jsme na tebe nezapomínali *
ani nezrušili tvou smlouvu;
neodvrátilo se ani naše srdce *
a nesešly naše kroky z tvé stezky,
když jsi nás rozdrtil na strastiplném místě, *
a přikryl jsi nás temnotou.
Kdybychom zapomněli na jméno svého Boha, *
kdybychom vztáhli své ruce k cizímu bohu,
nebyl by na to Bůh přišel? *
Vždyť on zná tajnosti srdce!
Pro tebe jsme přece stále vražděni, *
mají nás jen za jatečné ovce!
Vzbuď se, proč spíš, Pane? *
Probuď se, neodháněj nás navždy!
Proč skrýváš svou tvář, *
zapomínáš na naši bídu a útisk?
Vždyť do prachu je sražena naše duše, *
na zemi leží naše tělo.
Povstaň nám na pomoc *
a vysvoboď nás pro svou lásku!
Ant. Pane, povstaň nám na pomoc a vysvoboď nás pro svou lásku.
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina,
on posílá na svět své slovo.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
62,1-12
Blízkost vykoupení
Kvůli Siónu neumlknu,
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo,
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
Tu národy uvidí tvou spravedlnost
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem,
které určí Hospodinova ústa.
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce,
královskou čelenkou v dlani svého Boha.
Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“
a jméno tvé země „V manželství daná“,
neboť si v tobě zalíbil Hospodin
a tvá země dostane muže.
Jako se jinoch snoubí s pannou,
tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z nevěsty ženich,
tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.
Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážné;
ani ve dne, ani v noci nikdy nesmějí mlčet.
Vy, kdo máte Hospodina upomínat, nedejte si pokoj,
nedejte pokoj jemu,
dokud nezaloží Jeruzalém,
dokud ho neučiní slavným na zemi!
Hospodin přísahal svou pravicí,
svým mocným ramenem:
„Už nedám tvé obilí
za pokrm tvým nepřátelům,
cizinci nebudou pít tvé víno,
které jsi s námahou získal.
Ano, jen ti, kdo žali (obilí), budou z něho jíst
a chválit Hospodina,
jen ti, kdo sbírali (hrozny),
budou pít (víno) v nádvořích mé svatyně.
Projděte branami, projděte,
připravte lidu cestu.
Upravte silnici, upravte, vyberte kamení,
zdvihněte znamení národům!“
Hospodin ohlašuje až do končin země:
„Řekněte siónské dceři:
Hle, přichází tvá spása,
u sebe má svou mzdu,
před sebou má svůj zisk.
Nazvou je: ‚Svatý lid,
vykoupení od Hospodina.‘
Ty pak dostaneš jméno ‚Vytoužené,
neopuštěné město‘.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Iz 62,2.11.3
Národy uvidí tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu. * Hospodin ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, královskou čelenkou v dlani svého Boha. * Hospodin.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání připisovaného svatému Hippolytovi, knězi
(Sermo in sancta Theophania, nn. 2.6-8.10: PG 10,854.858-859.862)
Voda a Duch
K Janovi přišel Ježíš a byl od něj pokřtěn. Jaká neuvěřitelná událost! Nekonečný proud, který oblažuje Boží obec, je omýván trochou vody. Nepochopitelný pramen, jenž dává vzejít životu všech lidí a nemá konce, se ukryl ve skrovných a pomíjejících vodách.
Ten, jenž je všude přítomen a nikde není nepřítomen, nepochopitelný andělům a neviditelný lidem, přichází podle vlastního rozhodnutí ke křtu. A hle, otevřelo se mu nebe a ozval se hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.
Milován rodí lásku a nehmotné světlo rodí světlo nedostupné. To je ten, jenž byl nazván Josefovým synem a je mým Jednorozeným podle Boží podstaty.
To je můj milovaný Syn: onen hladový, jenž živí tisícové zástupy; zemdlený, jenž zemdlené občerstvuje; nemá, kam by hlavu položil, a všechno řídí svou rukou; trpí a léčí utrpení; na jeho hlavu dopadají políčky a jeho darem světu je svoboda; jeho bok je proboden a on napravuje bok Adamův.
Leč prosím, věnujte mi bedlivou pozornost: chci se totiž vrátit k prameni života a rozjímat o překypujícím prameni spásy.
Otec nesmrtelnosti seslal na svět nesmrtelného Syna, své Slovo; ten přišel k lidem, aby je omyl vodou a Duchem. Když nás obnovil k neporušitelnosti duše i těla, vdechl do nás ducha života a obklopil nás ze všech stran neporušitelnou výzbrojí.
Jestliže se tedy člověk stal nesmrtelným, bude i bohem. A jestliže se obnoven koupelí vody a Ducha Svatého stává bohem, seznáváme, že po zmrtvýchvstání bude také Kristovým spoludědicem.
Proto jako hlasatel dávám na vědomí a volám: Přistupte všechna pokolení národů k nesmrtelnosti, kterou dává křest. Toto je voda spojená s Duchem, jež zavlažuje ráj, zúrodňuje zemi, dává rostlinám vzrůst a živočichům plodnost. Mám-li všechno shrnout: znovuzrozením skrze tuto vodu člověk vstupuje do života, v ní byl pokřtěn i Kristus, do ní sestoupil Duch Svatý v podobě holubice.
Kdo tedy s vírou sestupuje do této koupele znovuzrození, odříká se ďábla a spojuje se s Kristem; odmítá nepřítele a vyznává, že Kristus je Bůh, svléká otroctví a odívá se darovaným synovstvím; od křtu se navrací jasný jako slunce a vyzařuje paprsky spravedlnosti; a co je nejdůležitější, stává se synem Božím a spoludědicem Kristovým.
Jemuž buď sláva a moc spolu s jeho nejsvětějším, dobrým a životodárným Duchem nyní i vždycky i po všechny věky věků. Amen.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Jan 1,32.34.33
Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. * Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým.“ * Já jsem.
MODLITBA
Modleme se.
Prosíme tě, Bože, dej, ať v našich srdcích září tvé světlo; abychom mohli projít temnotami tohoto světa do věčné slávy nebeského domova. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky