Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Veliká je milost dána
věřícím od Krista Pána,
by se z ní těšili
a s vírou dobře činili;
za tu milost jej milujme,
věrně následujme.
On nám dá nebeské zboží,
neboť jsme synové Boží;
učme se od něho,
berme svatý příklad z něho,
tak jako on nás miloval
a nám přikazoval.
A všem, kteří jeho jménem
slouží jeho svatým slovem,
proň vše opouštějíc,
těm slíbeno zde stokrát víc;
ty on zvláště opatruje,
láskou zahrnuje.
V nebi chce jim více dáti,
věčnou ctí korunovati,
tam budou jasnější,
nad všechny hvězdy skvělejší,
budou míti slávu z něho
ti poslové jeho.
Vizme spolu, všichni věrní,
že práce nadarmo není
pro Krista milého
zde v následování jeho.
Prosme, ať nás k ní vzbuzuje
a v ní posiluje.
ŽALMY
1. ant. Hospodin je záštita mého života.
Boží cesta je dokonalá, †
Hospodinovo slovo, tříbené ohněm, *
štítem je všem, kdo se k němu utíkají.
Neboť kdo je Bohem kromě Hospodina, *
kdo je skálou kromě našeho Boha?
Bůh, který mě opásává silou, *
činí mé chování dokonalým,
mým nohám dal hbitost jako nohám laní *
a postavil mě na výšiny,
mé ruce vycvičil k boji *
a mé paže k napínání bronzového luku.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin je záštita mého života.
2. ant. Hospodine, tvá pravice mě podpírá.
Dals mi svůj záchranný štít, †
tvá pravice mě podpírala *
a tvá starostlivost mě učinila mocným.
Mým krokům jsi otevřel širokou cestu, *
proto nezakolísaly mé nohy.
Honil jsem své nepřátele a dostihl je, *
nevrátil jsem se, dokud jsem je úplně nezničil.
Potřel jsem je, že se nemohli vzchopit, *
padli mi pod nohy.
Opásals mě statečností k boji, *
pode mě srazils mé protivníky,
Zahnals na útěk mé nepřátele *
a zničil ty, kdo mě nenávidí.
Křičeli o pomoc, ale nikdo jim nepomáhal, *
(volali) k Hospodinu, ale neslyšel je.
Rozdrtil jsem je jako prach na větru, *
jako bláto na ulicích jsem je rozšlapal.
Vyprostils mě, když se lid bouřil, *
vládcem národů jsi mě ustanovil.
Slouží mně lid, který jsem neznal, *
poslouchají mě na jediné slovo.
Cizinci se ucházejí o mou přízeň, *
strachem jsou stiženi, v hrůze opouštějí své tvrze.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, tvá pravice mě podpírá.
3. ant. Ať žije Hospodin, sláva buď Bohu, mému spasiteli.
Ať žije Hospodin, požehnána buď moje Skála, *
sláva buď Bohu, mému spasiteli!
Bohu, který mě pověřil odplatou, *
pod moji moc národy sklonil.
Vysvobodil jsi mě od mých nepřátel, †
povýšils mě nad moje odpůrce, *
vyrvals mě z násilníkovy moci.
Proto tě budu, Hospodine, mezi národy chválit, *
opěvovat chci tvoje jméno.
Veliká vítězství jsi popřál svému králi, †
dáváš přízeň svému pomazanému, *
Davidovi a jeho potomstvu navěky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Ať žije Hospodin, sláva buď Bohu, mému spasiteli.
Národy, slyšte Hospodinovo slovo
a zvěstujte ho po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
16,1-5; 17,4-8
Sión útočištěm Moabitů; obrácení Efraima
Pošlete beránka vladařovi země,
z Petry na poušti k hoře siónské dcery.
Jako ptáčata na útěku,
jako mláďata vyplašená z hnízda,
tak budou moabské dcery
u arnonských brodů.
Dej radu, učiň rozhodnutí,
v pravé poledne vrhni svůj stín jako noc!
Skryj rozptýlené, nezrazuj uprchlíky!
Kéž u tebe smějí přebývat moabští vyhnanci,
buď jim skrýší před zhoubcem!
Je veta po tyranu,
skončilo zpustošení,
zmizel ze země ten, kdo ji deptal!
V milosrdenství bude upevněn trůn;
a na něm bude v Davidově stánku
věrně sedět soudce, který hledá právo
a rychle uplatňuje spravedlnost.
V ten den vybledne Jakubova sláva
a jeho tučné tělo zhubne.
Bude to, jako když sekáč shrnuje stébla
a jeho paže utíná klasy,
jako když se sbírají klasy v údolí Refaim.
Zbudou v něm jen paběrky,
jako když se oklepává oliva:
(zůstanou) dvě nebo tři olivky na konci větve,
čtyři až pět na vrcholku ovocného stromu
– praví Hospodin, Bůh Izraele.
V ten den vzhlédne člověk ke svému tvůrci
a jeho oči budou hledět na Svatého Izraele.
Nebude (s důvěrou) vzhlížet k oltářům,
které zhotovily jeho ruce,
na to, co udělaly jeho prsty,
na posvátné háje a kadidlové oltáře.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Jer 33,15.16; srov. Iz 16,5
Vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, který bude uskutečňovat právo a spravedlnost na zemi. * To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“
Ve svém milosrdenství zbuduji trůn a na něm bude věrně sedět soudce, který hledá právo a rychle uplatňuje spravedlnost. * To je jméno, kterým ho budou nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost.“
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisů svatého Františka Xaverského svatému Ignáci
(H. Tursellini: Vita Francisci Xaverii, Romæ 1596, lib. 4, epist. 4 [1542] et 5 [1544])
Běda mi, kdybych nehlásal evangelium
Zavítali jsme do vesnic neofytů, kteří přijali křesťanství před několika léty. V té oblasti nejsou usazeni vůbec žádní Portugalci, neboť půda je tam značně neúrodná a chudá. Domorodí křesťané jsou opuštění, bez kněží, a nevědí vlastně nic jiného, než že jsou křesťany. Nemají nikoho, kdo by jim posloužil svátostmi a konal pro ně bohoslužby, nikoho, kdo by je seznámil s vyznáním víry, naučil je modlit se Otčenáš a Zdrávas a poučil o Božích přikázáních.
A tak jsem si od chvíle, kdy jsem sem přišel, vůbec neodpočinul: Vytrvale jsem chodil po vesnicích a všechny dosud nepokřtěné děti jsem omýval posvátnou křestní vodou. Křtem jsem tak očistil ohromné množství dětí, které takřka nerozeznaly pravou ruku od levé. Ty děti mě však nenechaly ani pomodlit breviář, dokonce ani najíst a vyspat, dokud jsem je nenaučil nějakou modlitbu. A tu jsem pochopil, že právě oni jsou těmi, kterým patří nebeské království.
Protože by to byl hřích odmítnout tak bohulibou žádost, začal jsem od Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému a pak jsem se snažil je naučit apoštolskému vyznání víry a modlitbám Otčenáš a Zdrávas Maria. Zjistil jsem, že jsou velmi bystré, a kdyby se našel někdo, kdo by je vychovával v křesťanských přikázáních, byli by z nich určitě velmi dobří křesťané.
Z mnoha lidí se v této oblasti nestanou křesťané jen proto, že prostě není, kdo by z nich křesťany udělal. A tak se mi často vtírá myšlenka, že bych měl obejít všechny akademické instituce po celé Evropě – a hlavně pařížskou univerzitu, a všude křičet jako smyslů zbavený, abych ty, v nichž je víc učenosti než lásky, vyburcoval voláním: „Jak strašné je množství těch, kdo se vaší vinou nedostanou do nebe, a řítí se do pekel!“
Kéž by oněm lidem ležela tato starost na srdci aspoň tak jako pěstování vědy, aby jednou mohli Bohu složit účty nejen ze vzdělanosti, ale ze všech svěřených hřiven!
A kéž by opravdu co nejvíce z nich bylo touto myšlenkou natolik vyvedeno z klidu, aby se oddali rozjímání o Božích věcech a popřáli sluchu hlasu, kterým v nich promlouvá Pán: aby nechali stranou vlastní touhy a věci lidské a šli bez výhrad za hlasem Božím a Boží vůlí. A z celého srdce aby zvolali: Pane, tady mě máš, co mám dělat? Pošli mě, kam je ti libo, třebas až do Indie.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Lk 10,2; Sk 1,8
Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. * Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky až na konec země. * Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys povolal svatého Františka Xaverského, aby hlásáním evangelia ukázal mnohatisícovým zástupům cestu k tobě; naplň srdce všech věřících horlivostí šířit světlo tvé pravdy, aby tvá církev rostla a plnila ve světě své poslání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky