Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Kdo se líbí Bohu,
žije v šlechetnosti,
ten má úzkost mnohou
a zármutků dosti,
bývá v nenávisti,
jak nás o tom v Čtení
sám Kristus Pán jistí.
Musí na se vzíti
duchovní odění,
trpělivost míti
proti pokušení,
chystat se do boje,
do něhož má jíti
bez tělesné zbroje.
Mějme to za radost
i za pravé zboží,
když na nás kdo žalost
a trápení vloží,
když bude praveno
všecko zlé proti nám
pro Kristovo jméno.
Nemohou žalosti
času pozemského
rovnat se radosti
života věčného,
který Pán Bůh strojí
těm, kteří v zármutcích
pro něho obstojí.
Proto tě prosíme,
ó nebeský Králi,
dej, ať vše snášíme,
jsme v tvé pravdě stálí,
po časné žalosti
rač nás k sobě vzíti
do věčné radosti.
ŽALMY
1. ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc.
Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *
přichází náš Bůh a nemlčí.
Před ním sžírající oheň *
kolem něho zuří bouře.
Shůry volá k nebesům i k zemi, *
hodlá soudit svůj lid:
„Shromážděte mi mé svaté, *
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *
že sám Bůh je soudcem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc.
2. ant. Přinášej Bohu oběť chvály.
„Slyš, můj lide, budu mluvit, †
Izraeli, proti tobě budu svědčit, *
já jsem Bůh, tvůj Bůh!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Nemusím brát býka z tvého chléva *
ani kozly z tvých ohrad.
Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *
a na svých horách mám zvířat na tisíce.
Znám všechny ptáky na nebi, *
mé je vše, co se hemží na poli.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *
vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
Copak požívám maso z býků *
či piji kozlí krev?
Přinášej Bohu oběť chvály *
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení, *
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Přinášej Bohu oběť chvály.
3. ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly.
Ale hříšníkovi Bůh praví: †
„Proč odříkáváš má přikázání *
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň *
a má slova házíš za sebe?
Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *
a s cizoložníky jsi míval účast.
Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *
a tvůj jazyk osnoval úskok.
Bavil ses pomlouváním svého bratra, *
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †
Myslil jsi, že jsem jako ty? *
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *
Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly.
Slyš, můj lide, budu mluvit,
slyš můj hlas, já jsem tvůj Bůh.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Soudců
4,1-24
Debora a Barak
Po Ahodově smrti se synové Izraele dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. I vydal je Hospodin napospas Jabinovi, králi kananejskému, který kraloval v Asoru. Velitelem jeho vojska byl Sisara; ten sídlil v Harosetu pohanů. I úpěli synové Izraele k Hospodinu, protože Jabin měl devět set železných vozů a po dvacet let syny Izraele krutě utlačoval.
Toho času v Izraeli soudila prorokyně Debora, žena Lapidotova. Sedávala pod Debořinou palmou mezi Ramou a Betelem v Efraimském pohoří a synové Izraele za ní přicházeli, aby je soudila. Ta poslala pro Baraka, syna Abinoemova z neftalimské Kedeše, a naléhala na něho: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: ‚Táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů z Neftalimovců a Zabulonovců. Já k tobě přivedu k potoku Kišonu velitele Jabinova vojska Sisaru i jeho vozy a jeho davy a dám ti jej do rukou.‘“
Barak jí odpověděl: „Půjdeš-li se mnou, půjdu, nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu.“ Řekla: „Určitě s tebou půjdu, avšak na cestě, kterou půjdeš, se neproslavíš, Hospodin totiž vydá Sisaru do rukou ženy.“ I vstala Debora a vypravila se s Barakem do Kedeše. Barak svolal do Kedeše Zabulona a Neftaliho; táhlo za ním deset tisíc mužů, i Debora táhla s ním. A Kenijec Haber se odloučil od Kajina, od potomků Chobaba, tchána Mojžíšova, a přemístil svůj stan k dubu v Saanajimu u Kedeše. Když ohlásili Sisarovi, že Barak, syn Abinoemův, vytáhl na horu Tábor, shromáždil všechny své vozy, devět set železných vozů, i všechen lid, který měl v pohotovosti, z Harosetu pohanů k potoku Kišonu. Debora vyzvala Baraka: „Připrav se, toto je den, kdy ti Hospodin vydal Sisaru do rukou. Hospodin sám vytáhl před tebou.“
I sestoupil Barak z hory Táboru a za ním deset tisíc mužů. Hospodin ostřím meče uvedl před Barakem ve zmatek Sisaru a všechny jeho vozy a celý tábor. Sisara seskočil z vozu a prchal pěšky. Barak pronásledoval vozy a tábor až k Harosetu pohanů. Celý Sisarův tábor padl ostřím meče, nezůstal ani jediný.
Sisara prchal pěšky ke stanu Jahely, ženy Kenijce Habera, neboť mezi chasorským králem Jabinem a domem Kenijce Habera byl mír. Jahel vyšla Sisarovi vstříc a zvala jej: „Uchyl se ke mně, můj pane, neboj se!“ Uchýlil se k ní do stanu a ona ho přikryla houní. Poprosil ji: „Dej mi, prosím, napít trochu vody, mám žízeň.“ Otevřela měch s mlékem, dala mu napít a přikryla ho. Nato ji požádal: „Stůj u vchodu do stanu, a kdyby někdo přišel a ptal se tě: ‚Je zde někdo?‘ odpověz: ‚Není.‘“
I uchopila Jahel, žena Haberova, stanový kolík, vzala do ruky kladivo, přikradla se k němu a vrazila mu stanový kolík do spánku, že pronikl až do země. On totiž tvrdě spal, protože byl unaven. Tak zemřel. A tu, když Barak pronásledoval Sisaru, vyběhla mu Jahel vstříc a volala na něho: „Pojď, ukážu ti muže, kterého hledáš.“ Vstoupil k ní, a hle, Sisara leží mrtev a v jeho spánku vězí stanový kolík.
Onoho dne pokořil Bůh kananejského krále Jabina před syny Izraele. Ruka synů Izraele začala postupně tvrdě doléhat na kananejského krále Jabina, až Jabina, krále kananejského zničili.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Kor 1,27.29; 2 Kor 12,9; 1 Kor 1,28
Ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet. * Neboť síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.
Ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“. * Neboť síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluvy svatého papeže Pavla VI. k mládeži
(25 februarii 1978: Insegnamenti di Paolo VI, XVI [1978], 152-157)
Staňte se přesvědčivými svědky své víry
Buďte svědky své víry! Žijte a hlásejte – při vší úctě k přesvědčení druhých – křesťanský životní názor skutky, slovy, se vší prostotou a radostí, s odvahou, bez ústupků a bez zbabělosti.
K hlásání evangelia vás uschopňují právě charakteristické rysy vašeho věku. Máte v sobě přirozenou náplň radosti a optimismu, hlásejte tedy radost, která plyne z evangelia a je v souzvuku i s tajemstvím kříže. Hlásejte to paradoxní štěstí, vyjádřené v blahoslavenstvích. Ohlašujte nový svět, který započal Kristus a který je možné uskutečnit, navzdory omezeným tužbám konzumní společnosti.
Mládež miluje pravdu a upřímnost a zavrhuje pokrytectví a lež. S takovým přesvědčením, hluboce evangelijním, veďte své přátele k tomu, aby odmítali jakékoliv formy klamu a hledali ve všem pravdu.
Mládež je ochotná k oběti, kdykoli po zhodnocení velikosti nějakého úkolu usoudí, že stojí za to se mu oddat. Ať je tedy váš život pro mnohé příkladem tichého hrdinství v odříkání a sebeobětování. Řekněte ostatní mládeži, že každý únik k planým snům, k zoufalství, k snadnému životu, k drogám a násilí je neplodný a že pouze schopnost darovat se něco opravdu vybuduje.
Mladý věk je mimořádně otevřený okouzlujícímu volání lásky. Nuže, hlásejte pravou lásku, takovou, která se nezaměňuje za sobecký požitek, ale vzkvétá dáváním sebe samého. Zasévejte kolem sebe vysoké hodnoty „civilizace lásky“: solidaritu, bratrství, důstojnost lidské osoby, překonávání jakékoli diskriminace a segregace, službu spravedlnosti, pevné odhodlání budovat mír.
Až se bude muset vaše výbojná velkodušnost měřit se stavem dnešní společnosti, která by vyžadovala hlubokou změnu, může ve vás vyvstat pokušení radikálních řešení, odmítnutí řešení, která nenesou hned ovoce, nebo dokonce pokušení vidět v násilí jediný prostředek k uskutečnění potřebných změn.
Vaše odpověď na takové pokušení ať je, jak jsme už řekli v Poselství ke dni míru tohoto roku: Násilí – ne! Protože násilí neřeší nespravedlnost, ale pouze vytváří novou! Vaše odpověď ať je: Mír – ano! Ano k uskutečňování spravedlnosti, ano k bratrství, ano k solidaritě. Tak zlepšíte společnost ne bouráním, ale budováním něčeho nového a krásného.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a korunu vítězství přijímat od rozhodčího soudce Krista!
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a korunu vítězství přijímat od rozhodčího soudce Krista!
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys posiloval svatého mučedníka Víta, aby ti zachoval svou věrnost a už v mladistvém věku dosáhl koruny vítězství; na jeho přímluvu dávej i v dnešní době mladým lidem odvahu a sílu, aby svým životem směřovali k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky