Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Křesťané, pravdy Boží praví milovníci,
pro Kristovo učení násilí trpící,
přijměte potěšení z jeho zaslíbení,
abyste byli stálí v těžkém pokušení.
Pán třicet a tři léta zde v světě pracoval
a trpěl protivenství, zlým neodplacoval;
tomu příklad zůstavil, kdo chce za ním jíti,
že zapřít musí sebe, svůj kříž na se vzíti.
Též pravil: Když vám pro mne budou zlořečiti
a všecko zlé proti vám falešně svědčiti,
vy se z toho veselte, že pro mne trpíte,
neboť odplatu hojnou v nebi obdržíte.
Chcem-li s Kristem v radosti věčně přebývati,
musíme pohanění proň podstupovati.
Neváhejme všech statků pro víru ztratiti,
vždyť stokrát víc slibuje Bůh nám navrátiti.
Stálost víry shledána v pokušeních bývá
a rytířské vítězství bez boje nebývá.
Stůjme pevně do konce vedle svého Pána,
vytrvalým koruna věčná bude dána.
ŽALMY
1. ant. Hospodin soudí spravedlivě, zjednává právo chudým.
Hospodine, proč jsi tak vzdálen, *
proč se skrýváš v dobách tísně?
Bezbožník zpupně pronásleduje ubožáka, *
chytí ho do nástrah, které si přichystal.
Vždyť hříšník se chlubí svou náruživostí, *
rouhá se chamtivec, pohrdá Hospodinem.
Namlouvá si bezbožník ve své opovážlivosti: †
„On nepotrestá! Bůh není!“ *
To je celé jeho smýšlení.
Po celý čas se mu vše daří, †
je daleko od myšlenky na tvůj soud, *
na všechny své odpůrce hledí s výsměchem.
Říká si pro sebe: „Nic mnou nehne, *
z pokolení do pokolení mě neštěstí nepotká.“
Jeho ústa jsou plná kletby, lsti a úkladu, *
pod jeho jazykem jen útrapa a hoře.
Sedí na číhané poblíž osad, †
zabíjí nevinného ve skrytu, *
jeho oči slídí po chudákovi.
Číhá v úkrytu jako lev ve svém doupěti, †
číhá, aby lapil ubožáka, *
lapí ho a vtáhne do své sítě.
Přikrčí se, po zemi se plazí, *
chudáci klesají v jeho drápech.
Myslí si v srdci: „Bůh zapomněl, *
odvrátil svou tvář, vůbec se nedívá!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin soudí spravedlivě, zjednává právo chudým.
2. ant. Hospodine, ty sleduješ útrapy i žal, na tebe spoléhá ubožák.
Povstaň, Hospodine, Bože, zdvihni svou ruku, *
nezapomínej na chudáky!
Jak to, že bezbožník pohrdá Bohem *
a říká si v srdci: „Nepotrestá!“?
Ty však vidíš; ty sleduješ útrapy i žal, *
abys je vzal do svých rukou.
Na tebe se spoléhá ubožák, *
sirotkovi tys pomocníkem.
Zlom rámě bezbožného bídáka, *
ztrestej jeho nepravost a nebude ho.
Hospodin je králem na věčné časy, *
vyhynuli pohané z jeho země.
Přání ubohých jsi vyslyšel, Hospodine, *
vzpružil jsi jim srdce, popřáls jim sluchu,
abys právo zjednal slabému a sirotku, *
aby člověk, vzešlý ze země, už nenaháněl strachu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, ty sleduješ útrapy i žal, na tebe spoléhá ubožák.
3. ant. Hospodinovy výroky jsou upřímná slova.
Pomoz, Hospodine, zbožných ubývá, *
mezi lidmi se vytrácí věrnost.
Klamou se navzájem falešnými slovy, *
hovoří úlisným rtem, dvojakým srdcem.
Nechť Hospodin zničí každý úlisný ret, *
jazyk, který chlubivě mluví,
ty, kteří říkají: „Naše síla je v jazyku, *
rty máme k vlastnímu prospěchu; kdo je náš pán?“
„Pro útisk ubohých, sténání chudých †
už povstanu, praví Hospodin, *
spásu dám tomu, kdo po ní touží.“
Hospodinovy výroky jsou upřímná slova, *
ryzí stříbro, zbavené hlíny, sedmkrát tříbené.
Ty nás, Hospodine, ochráníš *
a zachováš navždy před tímto pokolením.
Kolem se toulají bezbožníci, *
vyvyšují se nejhorší z lidí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodinovy výroky jsou upřímná slova.
Hospodin učí pokorné správně jednat,
vede je po svých cestách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
31,1-8.13-23.35-37
Job zdůrazňuje svou spravedlnost
(Job řekl:)
„Smlouvu jsem uzavřel se svýma očima,
že nebudu na pannu chtivě hledět.
Jaký úděl Bůh posílá shůry,
jaký osud přiřkne Všemohoucí z nebes?
Nehrozí snad neštěstí zločinci,
zkáza těm, kdo činí nepravosti?
Nevidí snad on mou cestu,
nepočítá všechny mé kroky?
Jestliže jsem kráčel ve lži,
jestliže spěchala má noha za klamem,
ať mě Bůh zváží na poctivé váze
a uzná mou bezúhonnost.
Jestliže sešly mé kroky z cesty,
mé srdce se dalo strhnout očima,
jestliže na mých dlaních ulpěla špína,
pak ať jiný jí, co jsem nasel,
ať má setba je vytrhána.
Jestliže jsem pohrdl právem svého služebníka,
své služky, když měli se mnou spor,
co bych si počal, až Bůh povstane k soudu,
co bych mu odpověděl, až bude vyšetřovat?
Což i (mého služebníka) nestvořil v lůně můj Tvůrce,
nehnětl ho stejný Bůh v životě matky?
K potřebám slabých jsem nebyl necitelný,
očím vdovy jsem nedal zahynout touhou,
své sousto jsem nejídal sám,
sirotek se mnou se o ně dělil.
Vždyť (Bůh) jak otec mě vychovával od mého mládí,
od mateřského lůna se o mě staral.
Když jsem viděl ubožáka bez oděvu,
když se chudák neměl čím přikrýt,
což jeho bedra mně nežehnala,
nehřál se vlnou mých ovcí?
Jestliže jsem hrozil svou rukou nevinnému,
protože jsem viděl oporu v bráně,
pak ať mi rámě vypadne z plece,
ať se můj loket zlomí ve svém kloubu,
neboť děsná by byla má záhuba od Boha,
před jeho velebností bych nemohl obstát.
Kéž by mě někdo slyšel!
To je mé poslední slovo! Kéž se mi Všemohoucí ozve!
Můj protivník ať podá žalobu!
Jistě ji ponesu na svém rameni,
jako korunu si ji ovinu (kolem hlavy),
zpravím ho o každém kroku,
přijdu k němu jako kníže!
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Job 31,35.4
Kéž by mě někdo slyšel. * Kéž se mi Všemohoucí ozve!
Nevidí snad on mou cestu, nepočítá všechny mé kroky? * Kéž se mi Všemohoucí ozve!
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Povzbuzení k mučednictví“ od kněze Origena
(Nn. 41-42: PG 11,618-619)
Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy
Jestliže jsme přešli ze smrti do života, když jsme z nevěry přešli k víře, nedivme se, že nás svět nenávidí. Nikdo totiž, nepřejde-li ze smrti do života, ale zůstane ve smrti, nemůže milovat ty, kteří přešli takříkajíc z temného obydlí smrti do příbytků světla života, zbudovaných z živých kamenů.
Ježíš za nás položil svůj život. Nuže, i my jej položme, neříkám za něho, ale za sebe, to je za ty, kteří se mají naším mučednickým svědectvím stát živými kameny.
Křesťane, nadešel čas našeho chlubení. Jak se praví: Nejen to, chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost plodí osvědčenost, osvědčenost naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého.
Jestliže platí, že stejně jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy, přijímejme Kristova utrpení s největší ochotou; a toužíme-li po hojné útěše, které se má dostat všem, kteří trpí, mělo by jich na nás přijít hojně. Útěchy nemá zřejmě být stejně; kdyby se jí totiž mělo dostat všem stejně, nebylo by psáno: Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také dostává všestranné útěchy.
Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy, úměrně trápení, které s Kristem sdílejí. To přece víte od toho, jenž spolehlivě prohlásil: Jsme si jisti, že stejně jako jste účastni utrpení, budete účastni i útěchy.
Ústy proroka praví Bůh: V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl. Ale je snad nějaká doba příhodnější než tato, když nás proto, že v Kristu vyznáváme svou víru v Boha, nyní ve světě odvádějí v triumfálním průvodu do vězení, ale my kráčíme spíš jako vítězové než poražení?
Vždyť Kristovi mučedníci přece s Kristem připravují knížata a mocnosti o kořist a s Kristem nad nimi triumfují. Měli podíl na jeho utrpení, mají účast také na tom, čeho tak mocně svým utrpením dosáhl. Nuže, který jiný den by měl být dnem spásy než ten, v němž takto odcházíte z tohoto světa?
Ale kladu vám přitom na srdce: Nikomu nedávejte žádné pohoršení, aby naše služba nedošla pohany, ale ve všem se projevujte jako služebníci Boží, s velikou trpělivostí, a říkejte si: Nač mohu teď spoléhat, Hospodine? Jen v tobě je má naděje.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Ef 6,12.14a.13
Vedeme zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.
Vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všecko překonat a obstát. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty vedeš svou církev, aby ze slavného svědectví mučedníků čerpala sílu a odvahu; pomáhej nám, ať vedeni příkladem svatého Marcelina a Petra také my žijeme z víry a v jejich přímluvě ať máme oporu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky