Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Pán učí: Blahoslavení
chudí duchem, v kterých není
pýcha ni žádost bohatství,
těch je nebeské království.
Blahoslavení lkající,
rozličný kříž snášející,
nechají světa marností,
budou potěšeni dosti.
Blahoslavení jsou tiší,
kteří slyšíce neslyší,
v křivdách o pomstu nestojí,
na zemi nejspíš obstojí.
Blahoslavení jsou věčně,
kdo spravedlnost srdečně
milují a lační po ní,
jistě budou nasyceni.
Jsou také blahoslavení
všichni lidé milosrdní,
neb milosrdenství dojdou,
bědám časným, věčným ujdou.
Blahoslavenství mnohého
jsou všichni srdce čistého,
neboť každý má věděti,
že budou Boha viděti.
Blahoslavení také jsou
ti, kdo sváry těžce nesou,
bližní smiřují, rovnají,
synů Božích jméno mají.
Také jsou blahoslavení,
kdo jsou pro pravdu věznění,
vyhnanství neb smrt snášejí,
ti do nebe náležejí.
Vpravdě jste blahoslavení,
jestliže by vám lidé zlí
zlořečili, trápíce vás,
a mluvili vše zlé o vás.
Radujte se z té milosti,
že je v nebeské radosti
složena hojná odplata,
která vám nebude vzata.
ŽALMY
1. ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.
Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *
přichází náš Bůh a nemlčí.
Před ním sžírající oheň *
kolem něho zuří bouře.
Shůry volá k nebesům i k zemi, *
hodlá soudit svůj lid:
„Shromážděte mi mé svaté, *
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *
že sám Bůh je soudcem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.
2. ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.
„Slyš, můj lide, budu mluvit, †
Izraeli, proti tobě budu svědčit, *
já jsem Bůh, tvůj Bůh!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Nemusím brát býka z tvého chléva *
ani kozly z tvých ohrad.
Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *
a na svých horách mám zvířat na tisíce.
Znám všechny ptáky na nebi, *
mé je vše, co se hemží na poli.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *
vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
Copak požívám maso z býků *
či piji kozlí krev?
Přinášej Bohu oběť chvály *
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení, *
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.
3. ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.
Ale hříšníkovi Bůh praví: †
„Proč odříkáváš má přikázání *
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň *
a má slova házíš za sebe?
Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *
a s cizoložníky jsi míval účast.
Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *
a tvůj jazyk osnoval úskok.
Bavil ses pomlouváním svého bratra, *
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †
Myslil jsi, že jsem jako ty? *
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *
Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.
Nepřestáváme se za vás modlit,
abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
13,13 – 14,6
Job se dovolává Božího soudu
Job odpověděl svým přátelům:
„Mlčte a nechte mě mluvit,
ať mě cokoli stihne.
Ve svých zubech ponesu své tělo,
na svou dlaň položím svou duši.
Může mě zabít, nemám však jinou naději,
jak své chování před ním obhájit.
Již to je mi k prospěchu,
že se nesmí před ním objevit rouhač.
Slyšte mé slovo,
mému výkladu popřejte sluchu!
Nuže, připravil jsem svou při (k soudu),
vím, že budu uznán spravedlivým.
Kdyby ještě někdo chtěl se mnou se přít,
pak bych už raději mlčel a zemřel.
Jen dvou věcí mě ušetři,
a pak se před tebou nebudu skrývat:
Svou ruku vzdal ode mě,
ať mě neděsí hrůza z tebe!
Pak se ptej, a já odpovím,
nebo já budu mluvit, a ty mně odpověz!
Kolik je mých nepravostí a hříchů?
O mé nevěrnosti a vině mě pouč!
Proč skrýváš svou tvář,
máš mě za svého nepřítele?
Chceš děsit list odvátý větrem,
či pronásledovat suché stéblo,
že trpký osud mně předpisuješ
a přisuzuješ viny mého mládí?
Do klády svíráš mé nohy,
špehuješ všechny mé cesty,
značíš si stopy mých nohou.
Můj život je jako měch, který se rozpadá,
jako oděv, který mol rozežírá.
Člověk zrozený z ženy
má život krátký a plný neklidu.
Jako květ vypučí, zvadne,
prchá jako stín a nevydrží.
A přece na něj otvíráš své oči
a ženeš ho na soud se sebou?
Kdo může z nečistoty udělat čisté?
Jistě nikdo.
Když už jsou určeny jeho dni
a u tebe je počet jeho měsíců,
když už jsi mu stanovil cíl, který ho nemine,
tedy aspoň se od něho odvrať a nech ho,
ať jako nádeník užívá svého dne.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Job 13,20.21; Jer 10,24
Bože, nebudu se před tebou skrývat; svou ruku vzdal ode mě, * ať mě neděsí hrůza z tebe.
Potrestej mě, Hospodine, ale s mírou, ne ve svém hněvu. * Ať mě neděsí hrůza z tebe.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátů svatého Zenona Veronského, biskupa
(Tract. 15,2: PL 11,441-443)
Job je předobrazem Krista
Milovaní bratři, nakolik je nám to dáno poznat, Job je předobrazem Krista. Ostatně srovnání nám pomůže odhalit pravdu.
Job byl od Boha nazván spravedlivým; Kristus je spravedlnost sama a z jeho pramene pijí všichni svatí. Právě o něm přece bylo řečeno: Vzejde vám slunce spravedlnosti. Job byl nazván pravdivým; ale Pán je pravda sama a sám o sobě v evangeliu říká: Já jsem cesta a pravda.
Job byl bohatý; ale kdo je bohatší než Pán? Všichni bohatí jsou jeho služebníci a patří mu celý svět a všechna příroda, jak říká blažený David: Hospodinu náleží země i to, co je na ní, svět i ti, kdo jej obývají. Joba ďábel třikrát pokoušel: a jak vypráví evangelista, podobně se snažil třikrát pokoušet i Pána. Job ztratil všechen svůj majetek; a Pán z lásky k nám opustil své nebeské statky a učinil se chudým, aby nás učinil bohatými. Jobovy syny zahubil rozběsněný ďábel; a Pánovy syny, proroky, zabilo zběsilé pokolení farizeů. Job byl poskvrněn vředy; a Pán vzal na sebe tělo a byl znevážen a pošpiněn hříchy celého lidského rodu.
Joba vybízela vlastní manželka, aby hřešil; a Pána nutila synagoga, aby následoval zkaženost starších. O Jobovi se vypravuje, jak se mu jeho přátelé posmívali; a Pánu se vysmívali kněží, ti, kteří ho měli oslavovat bohoslužbou. Job seděl na hnojišti plném červů; Pán také pobýval na skutečném hnojišti v bahně tohoto světa mezi opravdovými lidskými červy, kteří přímo překypují nejrůznějšími zločiny a neřestmi.
Job dostal zase zpátky zdraví i všechno jmění; avšak Pán svým vzkříšením daroval těm, kdo v něho věří, nikoli pouhé zdraví, ale nesmrtelnost, a opět získal vládu nad veškerou přírodou, jak o tom sám svědčí, když říká: Všechno je mi dáno od mého Otce. Job zplodil náhradou další syny; také Pán stvořil po prorocích nové syny, svaté apoštoly. Blažený Job odpočinul v pokoji; Pán však zůstává, požehnaný na věky, před věky a od věků a po všechny věky věků.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Žid 12,1-2; 2 Kor 6,4-5
Vytrvale běžme o závod, který je nám určen. * Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.
Ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích. * Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, naplň celý svět svým pokojem a veď ho po správných cestách, aby tvá církev mohla v bezpečí a míru plnit své poslání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky