16. květen 2026

Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka,
hlavního patrona Čech

svátek

Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. III. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19. III. 1729 za svatého.

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Zavítej k nám, Duchu Svatý,

s Otcem, Synem též’ podstaty,

a rozlej se v srdcích našich

v darech spasení nejdražších.

Mysl nám vírou osvěcuj

a vůli láskou rozněcuj,

paměť upevňuj v naději,

svědomí v stálém pokoji.

V úmyslu dobrém utvrzuj,

srdce čistotou korunuj,

žádosti řiď svatou bázní,

těla bujnost zkrocuj kázní.

Nad smysly panovati dej,

rouchem ctnosti je odívej,

ať vše, co se tobě líbí,

činí, mluví, slyší, vidí.

Nebo:

Miluj Pána Boha svého

vždy z celého srdce svého,

z celé duše i mysli své,

ze vší síly i moci své.

Miluj též bližního svého

tak jako sebe samého,

ne pro sebe, leč pro něho

a pro Pána Boha svého.

Každý na to vždy pamatuj,

obojího se přidržuj,

abys chráněn všeho zlého

došel království věčného.

ŽALMY

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 119 (118), 81-88
XI (Kaf)

Má duše umdlévá touhou po tvé pomoci, *

doufám v tvé slovo.

Mé oči umdlévají touhou po tvém výroku, *

kdy mě potěšíš?

I když jsem jako měch v kouři, *

nezapomínám na tvé příkazy.

Kolik je dnů tvého služebníka? *

Kdy budeš soudit ty, kdo mě pronásledují?

Pyšní vykopali pro mě jámy, *

ti, kdo nejednají podle tvého zákona.

Všechny tvé předpisy jsou spolehlivé; *

stíhají mě bez důvodu, pomoz mi!

Bezmála mě zahubili na zemi, *

já však jsem neopustil tvá nařízení.

Podle svého milosrdenství mi zachovej život, *

a budu dbát na přikázání tvých úst.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Žalm 61 (60)
Modlitba vyhnance
Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)

Slyš, Bože, můj nářek, *

všimni si mé prosby!

Od končin země volám k tobě, *

když chřadne mé srdce.

Pozvedneš mě na skálu, dopřeješ mi klidu, †

vždyť jsi mé útočiště, *

pevná věž proti nepříteli.

Kéž bych směl ustavičně přebývat v tvém stánku, *

skrýt se pod ochranu tvých křídel!

Ty jsi přece, Bože, slyšel mé sliby, *

dal jsi mi dědictví těch, kdo ctí tvé jméno.

Přidej králi k jeho dnům dny další, *

ať jeho léta trvají přes mnohá pokolení.

Před Bohem nechť trůní navěky, *

uděl milost a věrnost, ať ho opatrují.

Tak na věky budu opěvovat tvé jméno, *

den ze dne plnit své sliby.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Žalm 64 (63)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *

chraň můj život před strachem z nepřítele.

Ukryj mě před smečkou zločinců, *

před tlupou pachatelů nepravosti.

Ostří si jazyk jako meč, *

vrhají jedovatá slova jako šípy,

aby z úkrytu zasáhli nevinného, *

aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.

Rozhodli se pro hanebný plán, †

smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *

říkají si: „Kdo nás uzří?“

Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *

nitro i srdce každého je nepřístupné.

Ale Bůh je zasáhne šípy, *

náhle budou ranami probodáni.

Vlastní jazyk je přivede k pádu, *

smějí se jim všichni, kteří je vidí.

Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *

a uvažuje o jeho skutcích.

Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *

jásají všichni lidé upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 19,7.9

Radujme se, jásejme a vzdejme čest (Bohu), neboť nadešla Beránkova svatba. Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!

Kdo sejí v slzách, aleluja,

žnout budou s jásotem. Aleluja.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky