Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Křesťané, pravdy Boží praví milovníci,
pro Kristovo učení násilí trpící,
přijměte potěšení z jeho zaslíbení,
abyste byli stálí v těžkém pokušení.
Pán třicet a tři léta zde v světě pracoval
a trpěl protivenství, zlým neodplacoval;
tomu příklad zůstavil, kdo chce za ním jíti,
že zapřít musí sebe, svůj kříž na se vzíti.
Též pravil: Když vám pro mne budou zlořečiti
a všecko zlé proti vám falešně svědčiti,
vy se z toho veselte, že pro mne trpíte,
neboť odplatu hojnou v nebi obdržíte.
Chcem-li s Kristem v radosti věčně přebývati,
musíme pohanění proň podstupovati.
Neváhejme všech statků pro víru ztratiti,
vždyť stokrát víc slibuje Bůh nám navrátiti.
Stálost víry shledána v pokušeních bývá
a rytířské vítězství bez boje nebývá.
Stůjme pevně do konce vedle svého Pána,
vytrvalým koruna věčná bude dána.
ŽALMY
1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat. Aleluja.
Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva, *
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro, *
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu *
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud, *
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni, *
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi, *
budou se těšit z hlubokého klidu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat. Aleluja.
2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé. Aleluja.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje, *
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †
aby skláli chudáka a ubožáka, *
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce *
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných, *
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou, †
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu, *
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet, *
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *
že by jeho děti žebraly o chléb.
Pokaždé se ustrne a půjčí, *
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré, *
a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost, *
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, *
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi, *
budou ji obývat věčně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé. Aleluja.
3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty. Aleluja.
Ústa spravedlivého mluví moudře, *
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce, *
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého, *
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci, *
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina *
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi, *
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka, *
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *
hledal jsem ho – a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni, *
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †
bezbožníků je zbavuje a chrání je, *
protože se k němu utíkají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty. Aleluja.
Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja,
Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
2,12-17
Kdo koná, co chce Bůh, zůstává navěky
Píšu vám, milé děti, protože vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno. Píšu vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládeži, protože jste přemohli zlého ducha. Napsal jsem vám, děti, protože jste poznaly Otce. Napsal jsem vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha.
Nemilujte svět, ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. Vždyť všechno, co je ve světě: žádost těla, žádost očí a honosný způsob života, není z Otce, ale ze světa. Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Jan 2,17.15
Svět pomíjí a s ním i jeho žádost. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.
Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladů svatého Augustina, biskupa, na žalmy
(Ps 61,4: CCL 39,773-775)
Utrpení Kristovo se netýká jen Krista
Se svou hlavou a se svým tělem je Ježíš Kristus jeden člověk, neboť on, spasitel svého těla, a údy jeho těla jsou dva v jednom těle; je to jeden hlas, jedno utrpení, a až všechno protivenství skončí, také jedno odpočinutí. Utrpení Kristovo se tedy netýká jen Krista; avšak utrpení Kristovo se děje jen v Kristu.
Neboť chápeš-li Krista jako hlavu a tělo, utrpení Kristovo se děje jen v Kristu; chápeš-li však Krista jenom jako hlavu, utrpení Kristovo se netýká jen Krista. Vždyť kdyby se utrpení Kristovo týkalo jen Krista, jenom hlavy, jak by mohl říkat jeden z jeho údů, apoštol Pavel: Na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap?
Patříš-li tedy k údům Kristovým, ať jsi, člověče, kdokoli, ať to slyšíš nebo ani teď neslyšíš (ale ty to slyšíš, patříš-li k údům Kristovým): cokoli trpíš od těch, kdo nepatří k údům Kristovým, to ještě chybělo do plné míry Kristových útrap.
Dodává se, protože to ještě chybělo; doplňuješ do plné míry, nepřeléváš; trpíš tolik, kolik bylo ještě třeba vložit z tvého utrpení do celkového utrpení Kristova, neboť on trpěl jako naše hlava, a trpí ve svých údech, to je v nás samých.
Našemu společenství, které tvoříme podobně jako občané obec, splácíme každý svým způsobem svůj dluh a podle svých sil přinášíme jako vklad příslušné utrpení. Úplného vyrovnání toho, co ještě zbývá vytrpět, bude dosaženo až na konci světa.
Nedomnívejte se tedy, bratři, že všichni ti spravedliví, kteří trpěli protivenství od zlých lidí, i ti, kdo byli posláni před příchodem Páně, aby ohlašovali jeho příchod, nepatřili ke Kristovým údům. Není to ani myslitelné, aby nepatřil k údům Kristovým, kdo patří do obce, jejímž králem je Kristus.
Celá tato obec tedy mluví, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariášovu. A potom dále přes krev Jana Křtitele skrze krev apoštolů, krev mučedníků, krev těch, kdo věří v Krista – je to jedno a totéž společenství, které mluví.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Zj 21,4; 7,16 (Iz 49,10)
Bůh jim setře každou slzu z očí: nebude už zármutek, nářek ani bolest už nebude, * protože co dříve bylo, pominulo. Aleluja.
Už nebudou mít hlad ani žízeň, nebude je pálit slunce ani žádný jiný žár. * Protože co dříve bylo, pominulo. Aleluja.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, tys posiloval svaté mučedníky Nerea a Achillea, aby statečně vyznávali víru; na jejich přímluvu dej sílu i nám, abychom ti vždycky zůstali věrní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky