28. duben 2026

Sv. Ludvíka Marie Grigniona z Montfortu, kněze
nezávazná památka

Svatý Ludvík z Montfortu, celým jménem Ludvík Maria Grignon de Montfort, se narodil 31. ledna 1673 ve francouzské obci Montfort-sur-Meu, pocházel z početné rodiny a ve 12 letech vstoupil na jezuitskou kolej. Během těchto studií pocítil Ludvík povolání ke kněžství a zatoužil kázat evangelium mezi chudými. Zde se začala projevovat i jeho mariánská úcta. Na kněžství se připravoval v pařížském semináři u Saint-Sulpice, na Sorbonně studoval teologii a během studií se seznámil s nejvýznamnějšími díly o spiritualitě a její úloze v životě křesťana. Po vysvěcení na kněze v červnu 1700 byl poslán do Nantes a po setkání s papežem Klementem XI. se stává misionářem ve Francii. Vstoupil do třetího řádu svatého Dominika a kromě šíření modlitby růžence žádal také o svolení zakládat růžencová bratrstva. V Poitiers se setkal s blahoslavenou Marií Louisou Trichet, což byl začátek její dlouholeté služby chudým. Ludvík vykonal v západní Francii na 200 misií a exercicií a jeho pověst jako velkého misionáře a kazatele rostla. Následkem vyčerpání ve svých 43 letech vážně onemocněl. V dubnu 1716 přišel na svou poslední misii do Saint-Laurent-sur-Sèvre, kde 28. dubna téhož roku zemřel. Papež Lev XIII jej v roce 1888 beatifikoval a svatořečen byl 27. července 1947 papežem Piem XII. Jeho životním heslem bylo: Bůh sám. Proslavil se svoji horlivou mariánskou úctou a svými spisy významně přispěl k rozvoji katolické mariologie.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ó Otče náš, jenž jsi v nebesích,

budiž veleben ode všech synů svých,

tebou vyvolených,

že služebníky věrné posíláš církvi své.

Jejich kníže je Kristus, náš Pán,

nejmilejší Syn tvůj, jenž z lásky nám dán;

jich hlavou je on sám,

který vše ve všech dělá, služby své v nich koná.

Tys, Kriste, počátek i konec,

ty jsi vyzdvihl v poslední tento věk

služebníky nové,

aby věrně sloužili církvi tvé křesťanské.

Blažení jsou ti služebníci,

toho kněžství Kristova účastníci,

jím ustanovení,

aby církvi sloužili vždy v dobrém svědomí.

Blažený je i tvůj lid s nimi,

který je od Boha obdařen jimi

a má v nich svědectví,

že se tu děje pravé Kristovo poselství.

ŽALMY

1. ant. Ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce, vejde do nebeského království, aleluja.

Žalm 101 (100)
Zásady dobrého vladaře
Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14,15)

O dobrotivosti a spravedlnosti chci zpívat, *

tobě, Hospodine, chci zahrát.

Chci se ubírat cestou bezúhonnou, *

kdy ke mně přijdeš?

Chci kráčet v nevinnosti srdce *

ve svém domě.

Nepostavím si před oči *

nic hanebného.

Nenávidím toho, kdo jedná zvráceně: *

ke mně se nepřidruží.

Příčí se mi zkažené srdce, *

nechci znát nic zlého.

Kdo svého bližního v skrytu pomlouvá, *

toho zahubím.

Pyšného očima a nadutého srdcem, *

toho nesnesu.

Svým zrakem budu hledat věrné v zemi, *

aby přebývali se mnou.

Kdo kráčí životem bezúhonně, *

ten mi bude sloužit.

Nebude bydlet v mém domě, *

kdo jedná lstivě.

Kdo mluví lživě, *

před mýma očima neobstojí.

Denně chci hubit všechny bezbožníky v zemi, *

abych vyplenil z Hospodinova města všechny pachatele nepravosti.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce, vejde do nebeského království, aleluja.

2. ant. Bože, ať poznají všechny národy, že jsi milosrdný, aleluja.

Kantikum
Azariášova modlitba v ohnivé peci

Dan 3,26-27a.29.34-41

Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Sk 3,19)

Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *

a chvályhodné a velebené je tvé jméno navěky.

Neboť jsi spravedlivý ve všem, *

co jsi nám učinil.

Zhřešili jsme, †

špatně jsme jednali, když jsme od tebe odpadli, *

chybili jsme ve všem.

Nevzdávej se nás navždy pro své jméno! *

Neruš svoji smlouvu,

nevzdaluj od nás své milosrdenství *

pro Abraháma, svého miláčka, pro Izáka, svého služebníka, a Izraele, svého svatého,

jimž jsi slíbil, že jejich potomstvo rozmnožíš *

jako hvězdy nebes, jako písek na mořském břehu.

Ach, Pane, malými jsme se stali před všemi národy, *

pokořeni jsme dnes na celé zemi kvůli svým hříchům!

Nemáme v tento čas ani hlavu, ani proroka, ani vůdce. *

Není celopal, žertva, nekrvavá oběť, ani kadidlo,

nemáme místo, kam bychom přinesli před tebe své prvotiny *

a nalezli milosrdenství.

Přijmi nás aspoň pro zkroušenou mysl, *

pokoru ducha!

Jako celopal beranů a býků, *

jako desetitisíce tučných beránků,

tak ať je dnes před tebou naše oběť, †

ať se ti líbí, že tě zcela následujeme, *

aby nebyli zklamáni ti, kteří doufají v tebe.

Celým srdcem tě nyní následujeme, *

bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, ať poznají všechny národy, že jsi milosrdný, aleluja.

3. ant. Hospodin je mé útočistě a můj zachránce, aleluja.

Žalm 144 (143), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj
Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4,13)

Veleben buď Hospodin, má Skála, *

on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.

On je mé milosrdenství, mé útočiště, *

má pevnost a můj zachránce,

můj štít a můj útulek, *

on mi podmaňuje národy.

Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, *

co je smrtelník, že na něho myslíš?

Člověk se podobá vánku, *

jeho dny stínu, který přechází.

Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, *

dotkni se hor, a budou dýmat.

Sešli blesk a rozpraš nepřátele, *

vystřel své šípy a poděs je!

Vztáhni svou ruku z výšin, *

vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Bože, novou píseň ti zazpívám, *

na harfě s desíti strunami ti zahraji;

tobě, jenž dáváš králům vítězství, *

který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin je mé útočistě a můj zachránce, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13,7-9a

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. * Aleluja, aleluja.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. * Aleluja, aleluja.

Ani ve dne, ani v noci nesmějí nikdy mlčet.

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Nebudete to vy, kdo budete mluvit, ale bude skrze vás promlouvat Duch vašeho Otce. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Nebudete to vy, kdo budete mluvit, ale bude skrze vás promlouvat Duch vašeho Otce. Aleluja.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, věčná moudrosti, tys učinil svatého kněze Ludvíka Marii vynikajícím svědkem a učitelem úplného odevzdání se Kristu, tvému Synu, prostřednictvím jeho svaté Matky; veď i nás touto duchovní cestou, abychom ve světě šířili tvé království. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky