Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Veliká je milost dána
věřícím od Krista Pána,
by se z ní těšili
a s vírou dobře činili;
za tu milost jej milujme,
věrně následujme.
On nám dá nebeské zboží,
neboť jsme synové Boží;
učme se od něho,
berme svatý příklad z něho,
tak jako on nás miloval
a nám přikazoval.
A všem, kteří jeho jménem
slouží jeho svatým slovem,
proň vše opouštějíc,
těm slíbeno zde stokrát víc;
ty on zvláště opatruje,
láskou zahrnuje.
V nebi chce jim více dáti,
věčnou ctí korunovati,
tam budou jasnější,
nad všechny hvězdy skvělejší,
budou míti slávu z něho
ti poslové jeho.
Vizme spolu, všichni věrní,
že práce nadarmo není
pro Krista milého
zde v následování jeho.
Prosme, ať nás k ní vzbuzuje
a v ní posiluje.
ŽALMY
1. ant. Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech. †
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, *
† po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“ *
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
„Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, *
přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Navěky zajistím tvůj rod *
a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.“
Nebesa oslavují tvé divy, Hospodine, *
a tvou věrnost shromáždění svatých.
Neboť kdo se může v oblacích rovnat Hospodinu, *
kdo z Božích synů se podobá Pánu?
Bůh je strašný ve sboru svatých, *
veliký a hrozný nad všechny kolem sebe.
Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? *
Mocný jsi, Hospodine, a tvá věrnost tě obklopuje.
Ty vládneš nad nezkrotným mořem, *
ty poutáš jeho vzduté vlny.
Tys probodl a rozdupal Rahab, *
svým silným ramenem jsi rozptýlil své nepřátele.
Tvá jsou nebesa, tvá je i země, *
založil jsi svět a vše, co jej plní.
Sever i jih jsi stvořil, *
Tábor a Hermon plesají v tvém jménu.
Tvé rámě je mocné, *
silná je tvá ruka, zdvižena tvá pravice.
Spravedlnost a právo jsou základem tvého trůnu, *
milost a věrnost před tebou kráčejí.
Šťastný je lid, který dovede oslavovat, *
chodí, Hospodine, v záři tvé tváře.
V tvém jménu jásají ustavičně *
a honosí se tvou spravedlností.
Neboť ty jsi leskem jejich moci *
a tvou přízní roste naše síla.
Vždyť náš vladař náleží Hospodinu, *
náš král Svatému Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech.
2. ant. Kristus, Syn Boží, pochází jako člověk z rodu Davidova.
Kdysi ve vidění jsi mluvil ke svým zbožným a řekls: †
„Jinochu jsem dal přednost před bojovníkem, *
povýšil jsem vyvoleného z lidu.
Nalezl jsem Davida, svého služebníka, *
pomazal jsem ho svým svatým olejem,
pevně ho drží má ruka *
i mé rámě ho posiluje.
Nepřítel ho neoklame, *
zvrácený člověk ho nepokoří.
Zničím před ním jeho protivníky *
a pobiji ty, kdo ho nenávidí.
Má věrnost a láska ho budou provázet, *
ve jménu mém zmohutní jeho síla.
Položím jeho ruku na moře *
a na řeky jeho pravici.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, *
můj Bůh a skála mé spásy.
Já pak ho ustanovím prvorozeným synem, *
nejvyšším mezi králi země.
Navěky mu zachovám svou milost, *
má smlouva s ním platit nepřestane.
Dám věčné trvání jeho rodu, *
jeho trůn bude jako věk nebes.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Kristus, Syn Boží, pochází jako člověk z rodu Davidova.
3. ant. Přísahal jsem Davidovi, svému služebníku; jeho potomstvo potrvá navěky.
„Jestliže jeho synové opustí můj zákon *
a nebudou jednat podle mých příkazů,
jestliže poskvrní má ustanovení *
a nezachovají má přikázání:
potrestám metlou jejich nepravost *
a ranami jejich provinění.
Svou milost mu však neodejmu *
a svou věrnost neporuším.
Nezapřu svoji smlouvu, *
výrok svých rtů nepozměním.
Jednou provždy jsem přísahal při své svatosti, *
jistě neselžu Davidovi.
Jeho potomstvo potrvá navěky, *
jeho trůn bude přede mnou jako slunce,
jako měsíc, který je upevněn navěky, *
věrný svědek na nebi.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Přísahal jsem Davidovi, svému služebníku; jeho potomstvo potrvá navěky.
Hospodine, tvé slovo osvěcuje,
nezkušenému dává moudrost.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
29,1-5.9-28
Zlořečení rušitelům smlouvy
Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: „Na vlastní oči jste viděli, co učinil Hospodin v egyptské zemi faraonovi a všem jeho služebníkům i celé jeho zemi, na vlastní oči jsi viděl veliké zkoušky, znamení a ony veliké zázraky. Ale Hospodin vám nedal srdce, aby chápalo, ani oči, aby viděly, ani uši, aby slyšely, až do tohoto dne.
Když jsem vás vodil čtyřicet let pouští, pláště vám nezvetšely a opánky ti na noze nezpuchřely. Nejedli jste chléb a nepili jste víno ani opojný nápoj, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.
Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, svým Bohem, vaši představitelé podle vašich kmenů, vaši starší, vaši správci, všichni izraelští mužové, vaše děti, vaše ženy i tvůj host, který je ve tvém táboře, i tvůj drvoštěp a nosič vody, abys vešel ve smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou Hospodin, tvůj Bůh, s tebou dnes pod kletbou uzavírá: že si z tebe dnes ustavuje svůj lid a chce ti být Bohem, jak k tobě mluvil a jak přísahal tvým otcům, Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi.
Avšak nejen s vámi uzavírám pod kletbou tuto smlouvu, jak s tím, který tu dnes s námi stojí před Hospodinem, naším Bohem, tak s tím, který tu dnes s námi není. Vždyť víte, jak jsme přebývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli územím národů; sami jste jím prošli. Viděli jste jejich ohyzdné a hnusné modly, dřevo a kámen, stříbro a zlato, které mají v úctě.
Ať není mezi vámi muž ani žena, čeleď ani kmen, jejichž srdce by se dnes odvrátilo od Hospodina, našeho Boha, takže by šli sloužit bohům těch národů. Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk. Mohlo by se stát, že by někdo slyšel slova této kletby a v duchu by si liboval: ‚Budu mít pokoj, i když si budu žít v zatvrzelosti srdce, vždyť to dopadne stejně s opilým jako se střízlivým.‘ Takovému nebude Hospodin ochoten odpustit. Tehdy vzplane Hospodinův hněv i jeho rozhorlení proti tomu muži a dolehne na něj každá kletba zapsaná v této knize a Hospodin vymaže zpod nebes jeho jméno. Hospodin ho k jeho zkáze odloučí od všech izraelských kmenů, podle všech kleteb smlouvy, zapsaných v knize tohoto Zákona.
I řekne příští pokolení, vaši synové, kteří povstanou po vás, i cizinec, který přijde z daleké země, až uvidí rány té země a její nemoci, které na ni Hospodin dopustil, celou zemi spálenou sírou a solí, že není osévána, že v ní neklíčí a nevzchází žádná bylina, že je vyvrácená jako Sodoma a Gomora, Adma a Seboim, které vyvrátil Hospodin ve svém hněvu a rozhořčení, všechny národy řeknou: ‚Proč tak Hospodin s touto zemí naložil? Proč tento veliký planoucí hněv?‘ A odpovědí: ‚Proto, že opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské země, a šli sloužit jiným bohům a klaněli se jim, bohům, jež neznali a které jim neurčil. Proto Hospodin vzplanul proti té zemi hněvem a uvedl na ni všechno zlořečení zapsané v této knize. V hněvu, v rozhořčení a ve velikém rozlícení je Hospodin vyvrátil z jejich země, jak je tomu dnes.‘
Skryté věci Hospodina, našeho Boha, staly se zjevnými nám a našim synům, abychom dodržovali všechna slova tohoto Zákona.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Gal 3,13-14; srov. Dt 8,14
Kristus vzal na sebe za nás ono prokletí, a tak se pohanům dostává požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi. * Vírou dostáváme slíbený dar: Ducha Svatého.
Bůh nás vyvedl z egyptské země a vysvobodil z domu otroctví. * Vírou dostáváme slíbený dar: Ducha Svatého.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého Tomáše Akvinského o apoštolském vyznání víry
(Collatio 6 super Credo in Deum)
Na kříži nechybí žádný příklad ctnosti
Nač bylo potřebné, aby pro nás Syn Boží trpěl? Bylo to velmi potřebné, a to z dvojího hlediska: jako lék proti hříchům a jako příklad pro naše jednání.
Jako lék proto, že skrze Kristovo umučení nalézáme lék proti všemu zlu, do něhož upadáme svými hříchy.
Ale neméně užitečný je i příklad. Neboť Kristovo umučení stačí k tomu, aby úplně formovalo náš život. Kdo chce žít dokonale, nemusí dělat nic jiného, než pohrdat tím, čím Kristus na kříži pohrdl, a usilovat o to, oč Kristus usiloval. Vždyť na kříži nechybí žádný příklad ctnosti.
Hledáš-li příklad lásky: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. To učinil Kristus na kříži. A tak když on vydal svůj život za nás, nemá být příliš těžké snášet cokoli zlého pro něho.
Hledáš-li trpělivost, nalezne se nejvíc na kříži. Trpělivost se totiž stává velkou dvojím způsobem: buď když někdo snáší trpělivě něco velikého, nebo když snáší něco, čemu se mohl vyhnout, ale nevyhnul. A Kristus snášel na kříži něco velikého, a to trpělivě, neboť když trpěl, nevyhrožoval; jako ovce vedená na porážku neotevřel ústa. Veliká je tedy Kristova trpělivost na kříži. A proto vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky.
Hledáš-li příklad pokory, pohleď na Ukřižovaného. Neboť Bůh chtěl být souzen od Poncia Piláta a zemřít.
Hledáš-li příklad poslušnosti, následuj toho, který byl poslušný Otce až na smrt: Jako se celé množství stalo neposlušností jednoho, totiž Adama, hříšníky, tak zase poslušností jednoho se celé množství stane spravedlivými.
Hledáš-li příklad pohrdání pozemskými věcmi, následuj toho, který je Král králů a Pán pánů, v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání; na kříži visí obnažen, posmívají se mu, plivají na něj, bijí ho, je korunován trním a nakonec napájen octem a žlučí.
Ať tedy nelpíš na oděvu ani na bohatství, neboť rozdělili si mé šaty; ani na poctách, neboť on zakusil posměch a bití; ani na hodnostech, neboť upletli korunu z trní a vsadili mu ji na hlavu; ani na požitcích, neboť mě v žízni napojili octem.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Mdr 7,7-8; 9,1.17
Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. * Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic.
Bože otců a milosrdný Pane, kdo poznal tvou vůli, když jsi mu nedal moudrost a z výšin neposlal svého svatého ducha? * Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, původce moudrosti, tys vedl svatého Tomáše, aby nám dal příklad horlivého úsilí o svatost a posvátnou vědu; pomáhej i nám, ať rozumem poznáváme, čemu učil, a životem ho následujeme. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky