Jak půjde jinoch svou cestou bez úhony? *

Bude-li se chovat podle tvého slova.

Celým srdcem tě hledám, *

nedej, abych se odchýlil od tvých předpisů!

V svém srdci uchovávám tvůj výrok, *

abych se neprohřešil proti tobě.

Veleben jsi, Hospodine, *

nauč mě svým příkazům!

Svými rty vypočítávám *

všechna rozhodnutí tvých úst.

Raduji se na cestě tvých přikázání *

jako z velkého bohatství.

Chci rozjímat o tvých nařízeních, *

pozor dávat na tvé cesty.

Z tvých příkazů se budu těšit, *

nezapomenu na tvá slova.

Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, †

všimni si mého nářku, *

popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!

Ty sám posuď mou spravedlnost, *

tvé oči vidí, co je správné.

Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, *

nenalezneš na mně nepravosti.

Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku, *

podle slov tvých rtů jsem dbal na cesty zákona.

Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, *

nezakolísaly mé nohy.

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, *

popřej mi sluchu, slyš mé slovo!

Ukaž mi svou zvláštní milost *

ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.

Opatruj mě jako zřítelnici oka, †

do stínu svých perutí mě ukryj *

před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.

Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †

nepřístupným činí své bezcitné srdce, *

zpupně mluví svými ústy.

Už, už mě obkličují jejich kroky, *

oči své upírají, aby mě povalili na zem,

podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *

nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu.

Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †

svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *

svou rukou mě, Hospodine, (zachraň) před lidmi,

před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *

jejichž břicho plníš svými dary.

Jejich synové se dosyta najedí, *

a co zbude, nechávají svým dětem.

Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *

až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.