Plné důvěry je mé srdce, Bože, †

plné důvěry je mé srdce, *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Hospodine, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Aby se zachránili tvoji miláčkové, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Bůh pravil ve své svatyni: †

„S radostí rozdělím Sichem *

a rozměřím údolí Sukkot.

Mně patří území Gilead a Manasse, *

a Efraim je přilba mé hlavy, Juda mé žezlo.

Moab je má nádoba k umývání, †

na Edom hodím svůj střevíc, *

vítězně zajásám nad Filištínskem.“

Kdo mě přivede k opevněnému městu, *

kdo mě dovede do Edomska?

Zda ne ty, Bože, který jsi nás opustil; *

a již netáhneš, Bože, s našimi vojsky?

Přispěj nám na pomoc proti nepříteli, *

vždyť marná je lidská podpora.

S Bohem si povedeme udatně, *

on pošlape naše nepřátele.

Iz 61,10 – 62,5

Radostí budu jásat v Hospodinu, *

má duše zaplesá v mém Bohu,

neboť mi oblékl roucho spásy, *

oděl mě šatem spravedlnosti

jako ženicha okrášleného věncem, *

jako nevěstu ozdobenou šperky.

Jako země rodí rostlinstvo, *

jako zahrada dává vzejít setbě,

tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti *

a slávě před všemi národy.

Kvůli Siónu neumlknu, *

kvůli Jeruzalému neutichnu,

dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, *

dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.

Tu národy uvidí tvou spravedlnost *

a všichni králové tvou slávu.

Obdaří tě novým jménem, *

které určí Hospodinova ústa.

Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, *

královskou čelenkou v dlani svého Boha.

Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ *

a tvá zem „Osamělá“.

Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ *

a jméno tvé země „V manželství daná“,

neboť si v tobě zalíbil Hospodin *

a tvá země dostane muže.

Jako se jinoch snoubí s pannou, *

tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.

Jako se raduje z nevěsty ženich, *

tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.

Duše má, chval Hospodina! †

Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *

pokud budu, chci opěvovat svého Boha.

Nespoléhejte na knížata, *

na člověka, u něho není spásy.

Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *

tehdy se zhatí všechny jeho plány.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *

kdo doufá v Hospodina, svého Boha.

On učinil nebe i zemi, *

moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky, †

zjednává právo utlačeným, *

dává chléb lačným.

Hospodin vysvobozuje vězně, *

Hospodin otvírá oči slepým,

Hospodin napřimuje sklíčené, *

Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin chrání přistěhovalce, †

podporuje sirotka a vdovu, *

ale mate cestu bezbožníků.

Hospodin bude vládnout na věky, *

tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.