Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Den krátký je, noc dlouhá,
tmou hvězdy třpytí se
a v lidech hlad a touha
má podob tisíce.
Vše choré je a sténá
v adventním čekání
a v žízni beze jména
svět všemi hlasy zní.
Přijď, Pane, změň náš osud,
přijď, maran atha, přijď,
náš úděl tvrdý dosud
změň k spáse pro svůj lid.
Nauč nás žít a vnímat
hlas tvého volání,
s Marií odpovídat
své ANO, staň se mi!
Vždyť kdo tvé slovo slyší
a žije Duchem tvým,
tvůj příchod činí bližším.
Přijď se svým královstvím!
Nebo (Kancionál č. 128):
Dej rosu, nebe nad námi,
ať z oblak skane spása.
Odlož hněv svůj, ó Pane náš,
a zapomeň už na naše nepravosti.
Hle, tvé svaté město je pouští,
opuštěný je Sión,
Jeruzalém je liduprázdný,
to místo tobě zasvěcené,
dům tvé slávy,
kde k chvále tvé zpívali otcové naši.
Dej rosu, nebe nad námi,
ať z oblak skane spása.
Pro hříchy své stali jsme se lidem nečistým
a odpadli jsme jako zvadlé listí.
Jako vichr nás uchvátily naše viny,
když jsi před námi ukryl svou tvář
a vydal nás napospas nepravosti naší.
Dej rosu, nebe nad námi,
ať z oblak skane spása.
Pohlédni, Pane, na ponížení lidu svého,
ať přijde ten, jenž přijít má.
Pošli Beránka, ať vládne zemi,
od Skály na poušti až k hoře siónské dcery.
Ať on sám sejme jho poroby naší.
Dej rosu, nebe nad námi,
ať z oblak skane spása.
Přijmi útěchu, přijmi útěchu, můj lide drahý,
neboť blízko je tvoje spása.
Proč se stále trápíš v úzkostech,
proč tě bolest svírá?
Zachráním tě, neboj se, doufej!
Vždyť já to jsem, já Hospodin, Pán a Bůh tvůj,
Izraelův Svatý a Spása tvoje.
Dej rosu, nebe nad námi,
ať z oblak skane spása.
ŽALMY
1. ant. Všemohoucí Pán přijde ze Siónu a zachrání svůj lid.
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, *
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky; †
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, *
všímáš si všech mých cest.
Slovo ještě nemám na jazyku: *
hle, už je znáš, Hospodine, celé.
Obklopuješ mě zezadu i zpředu *
a kladeš na mě svou dlaň.
Podivuhodná je pro mě tvá znalost, *
vznešená a nepochopitelná.
Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, *
kam až utéci před tvou tváří?
I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, *
i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!
I kdybych si připjal křídla jitřenky *
a spočinul na nejzazším moři,
i tam mě povede tvá ruka *
a uchopí mě tvá pravice.
I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje *
a noc mě obklopí místo světla“,
ani tma ti nebude tmavá, †
noc jako den se rozjasní, *
temno je pro tebe tak jako světlo.
Ant. Všemohoucí Pán přijde ze Siónu a zachrání svůj lid.
2. ant. Pro lásku k Siónu nebudu mlčet, dokud nevzejde světlo jeho spravedlivého.
Tys přece stvořil mé ledví, *
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, *
úžasná jsou tvoje díla.
Dokonale znáš mou duši, *
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu, *
spřádán v hlubinách země.
Tvé oči viděly mé skutky †
a v tvé knize jsou zapsány všechny; *
dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.
Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, *
jak nesmírné je jejich množství!
Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku, *
dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.
Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, *
zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
Pohleď, zda jdu cestou špatnou, *
a veď mě cestou odvěkou!
Ant. Pro lásku k Siónu nebudu mlčet, dokud nevzejde světlo jeho spravedlivého.
3. ant. Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.
Srov. Kol 1,12-20
Radostně (děkujme) Bohu Otci, *
že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
On nás totiž vytrhl z moci temnosti *
a převedl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení *
a odpuštění hříchů.
On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *
dříve zrozený než celé tvorstvo.
V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *
(svět) viditelný i neviditelný:
ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †
ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.
(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *
a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, *
to je církve:
on je počátek, †
prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *
Tak má ve všem prvenství.
(Bůh totiž) rozhodl, *
aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),
a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †
jak na nebi, tak na zemi *
tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.
Ant. Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Petr 3,8b-9
U Pána je jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Hospodine, Bože zástupů, * přijď a obnov nás. Hospodine.
Rozjasni svou tvář, a budeme spaseni; * přijď a obnov nás. Sláva Otci. Hospodine.
KANTIKUM PANNY MARIE
Antifona ke kantiku Panny Marie: Emanueli, králi náš a zákonodárce, na tebe čekají národy, abys je zachránil: přijď a dej nám spásu, Pane, náš Bože!
PROSBY
Náš Vykupitel přišel oznámit chudým radostnou zvěst. Vroucně ho prosme:
Pane, ať všichni uzří tvou slávu.
Zjev se těm, kdo tě ještě neznají,
aby uviděli tvou spásu.
Ať je tvé jméno hlásáno do všech končin země,
aby všichni lidé našli cestu k tobě.
Poprvé jsi přišel, abys vykoupil svět,
až přijdeš znovu, pamatuj na ty, kdo v tebe věří, a odpusť jejich viny.
Tys nám přinesl vykoupení a svobodu,
pomáhej nám, ať neupadneme znovu do otroctví hříchu.
Tys přišel na svět, aby ses stal člověkem, a opět přijdeš, abys soudil,
dej při svém příchodu zemřelým věčnou odměnu.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn přijal tělo z Panny Marie a byl nám podobný ve všem kromě hříchu; připravujeme se oslavit jeho narození a prosíme tě: dej, ať nám otevře prameny tvého milosrdenství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky