15. říjen 2026

Sv. Terezie od Ježíše,
panny a učitelky církve

památka

Narodila se 28. III. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo 14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou. Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k zakládání i mužských reformovaných klášterů. Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v Albě de Tormes 4. X. 1582; v důsledku právě začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V roce 1622 byla prohlášena za svatou a v roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních náboženských autorů v 17. století.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nedejme se k spánku svésti,

bděme pod korouhví kříže,

jděme v boj za pravé štěstí

každým krokem k nebi blíže.

K nebi vede cesta jistá,

těm, kdo prací každodenní

následují věrně Krista

v zápase a utrpení.

Nesme kříž svůj, mějme víru,

že nám pomůže jej nésti.

V časném světě není míru,

nedejme se k spánku svésti.

Sotva tušil vladař světský

při svém krutém rozsouzení,

že je Ježíš Nazaretský

všeho světa vykoupení.

Statečně náš Pán šel k cíli,

šel až na smrt naší vinou.

Jeho bychom opustili,

kdybychom šli cestou jinou.

Nesme kříž svůj, mějme víru,

že nám pomůže jej nésti.

V časném světě není míru,

nedejme se k spánku svésti.

ŽALMY

1. ant. Hospodin je mé milosrdenství, mé útočiště a můj útulek.

Žalm 144 (143)
Prosba za vítězství a pokoj
Jeho ruce se naučily bojovat, když zvítězil nad světem – řekl: „Já jsem přemohl svět.“ (Sv. Hilarius)
I (1-8)

Veleben buď Hospodin, má Skála, *

on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.

On je mé milosrdenství, mé útočiště, *

má pevnost a můj zachránce,

můj štít a můj útulek, *

on mi podmaňuje národy.

Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, *

co je smrtelník, že na něho myslíš?

Člověk se podobá vánku, *

jeho dny stínu, který přechází.

Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, *

dotkni se hor, a budou dýmat.

Sešli blesk a rozpraš nepřátele, *

vystřel své šípy a poděs je!

Vztáhni svou ruku z výšin, *

vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Ant. Hospodin je mé milosrdenství, mé útočiště a můj útulek.

2. ant. Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

II (9-15)

Bože, novou píseň ti zazpívám, *

na harfě s desíti strunami ti zahraji;

tobě, jenž dáváš králům vítězství, *

který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.

Zachraň mě před zhoubným mečem *

a vysvoboď mě z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Naši synové ať jsou jako štěpy *

vyrostlé v mladistvé síle,

naše dcery ať jsou jako nárožní sloupy, *

sloupy vytesané pro chrám.

Naše sýpky ať jsou plné, *

ať oplývají vším plodem,

náš brav ať má tisíce mláďat, †

ať se množí po mnoha tisících na našich nivách, *

náš skot ať je obtížen náklady!

Ať nedojde k prolomení hradeb ani k vyhnanství, *

ať v našich ulicích nezazní nářek!

Šťastný národ, jemuž se takto daří, *

šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

Ant. Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

3. ant. Od nynějška patří vítězství a královská vláda našemu Bohu.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Od nynějška patří vítězství a královská vláda našemu Bohu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Kol 1,23

Vytrvejte ve víře, opřeni o pevné základy, a nenechte se odvrátit od naděje, kterou vám přineslo evangelium, jak jste ho slyšeli a jak bylo kázáno všemu tvorstvu pod nebem.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin je můj pastýř, * nic nepostrádám. Hospodin.

Dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, * nic nepostrádám. Sláva Otci. Hospodin.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Ty, kteří lačnějí po spravedlnosti, Hospodin nasytil a naplnil dobrými věcmi.

PROSBY

Přimkněme se ke Kristu, neboť on je světlo národů a radost všeho, co žije, a prosme ho:

Pane, dej nám světlo a spásu.

Kriste, Světlo nehasnoucí a Slovo Otcovo, tys přišel spasit všechny lidi,

veď a osvěcuj katechumeny své církve.

Pane, ty jsi tak dobrý a milosrdný,

nevzpomínej na naše hříchy.

Tys dal lidem schopnost poznávat zákonitosti přírody, aby podle tvé vůle ovládali svět,

dej, ať věda i umění slouží k tvé oslavě a ke štěstí všech.

Ochraňuj ty, kdo se dali do služeb svým bratřím uprostřed světa,

ať mohou ochotně a bez překážek vykonávat své dílo.

Pane, komu ty otevřeš bránu nebeského domova, tomu ji nikdo nezavře,

uveď do svého světla zemřelé, kteří zesnuli v naději na vzkříšení.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala církvi cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky