9. říjen 2026

Sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků
nezávazná památka

V polovině 3. století působil jako misijní biskup, poslaný s několika dalšími z Říma do Galie. Jeho sídlem byla Lutetia (dnešní Paříž), kde byl v době pronásledování křesťanů sťat mečem. Nad hrobem tohoto prvního pařížského biskupa byla v 5. století postavena bazilika a koncem 6. století opatství nesoucí jeho jméno (Saint Denis). Podle pozdějších zpráv byli spolu s ním umučeni na pahorku Montmartre (tj. Hora mučedníků) také Eleutherius a Rustikus – jeden z nich byl knězem a druhý jáhnem.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Zůstaň nám v srdci, Ježíši,

spasených lásko nejčistší,

rozezvuč k prosbě upřímné

teď naše hlasy, prosíme.

Vznášíme k tobě prosby své,

Ježíši dobrý, s důvěrou,

odpusť nám, Pane, prosíme,

poklesky s vinou veškerou.

Znamením kříže svatého

a nejsvětějším tělem svým

chraň nás, své syny, od zlého,

prosíme s nitrem pokorným.

Laskavý vládce Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.

Žalm 69 (68), 2-22.30-37
Úpěnlivá modlitba těžce zkoušeného
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27,34)
I (2-13)

Zachraň mě, Bože, *

neboť vody mi sahají až k hrdlu.

Zapadl jsem do hlubokého bahna *

a nemám, oč bych se opřel nohou;

dostal jsem se do hluboké vody *

a proud mě zaplavuje

Unaven jsem již voláním, *

hrdlo mi ochraptělo;

oči mi zeslábly, *

když vyhlížím svého Boha.

Více než mám vlasů na hlavě, *

je těch, kteří mě bez důvodu nenávidí,

silnější než mé kosti jsou ti, kteří mě stíhají bez příčiny. *

Co jsem neuloupil, to mám vrátit?

Bože, ty znáš mou pošetilost, *

mé poklesky nejsou před tebou skryty.

Nechť nejsou kvůli mně zklamáni, kdo doufají v tebe, *

Pane, Hospodine zástupů,

nechť kvůli mně nejsou zbaveni naděje, kdo hledají tebe, *

Bože Izraele!

Vždyť pro tebe jsem snášel potupu, *

pohana pokryla mou tvář.

Svým bratrům stal jsem se cizincem, *

synům své matky neznámým.

Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, *

padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.

Postem jsem zkrušil svou duši, *

i to mi bylo na potupu.

Místo šatů jsem si oblékl žínici *

a byl jsem jim k smíchu.

Tlachají o mně ti, kteří sedí u brány, *

posměšně o mně zpívají opilci.

Ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.

2. ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.

II (14-22)

Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě *

v čas milosti, Bože!

Vyslyš mě ve své veliké lásce, *

věrně mi pomoz!

Vyprosť mě z bahna, abych neutonul, †

vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí, *

vytáhni mě z hluboké vody!

Ať mě nezaplaví vodní příboj, †

ať mě nepohltí hlubina, *

ať propast nade mnou nezavře jícen!

Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, *

obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.

Neskrývej svou tvář před svým služebníkem; *

vždyť jsem v úzkostech, rychle mě vyslyš!

Přibliž se ke mně, vysvoboď mě, *

kvůli mým nepřátelům mě zachraň!

Ty znáš mou potupu, hanbu a zneuctění, *

před tebou jsou všichni moji protivníci.

Potupa zlomila mé srdce, a proto chřadnu, †

čekal jsem, že někdo bude mít soucit, ale nikdo tu nebyl, *

čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel.

Do pokrmu mi dali žluč *

a v žízni mě napojili octem.

Ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.

3. ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.

III (30-37)

Já jsem ubohý a plný bolesti, *

ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.

Písní budu slavit Boží jméno, *

velebit je budu zpěvem chvály.

To bude Hospodinu milejší než obětovat býka, *

než obětovat dobytče s kopyty a rohy.

Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; *

pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!

Neboť Hospodin slyší chudáky, *

nepohrdá svými vězni.

Nechť ho chválí nebe a země, *

moře a vše, co se v nich hýbe.

Neboť Bůh pomůže Siónu †

a vystaví judská města: *

budou tam bydlit a obsadí je.

Zdědí je potomci jeho služebníků, *

budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.

Ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.

Ukaž mi své cesty, Hospodine,

pouč nás o svých stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

6,1-10

Pokyny o otrocích a o falešných učitelích

Všichni, kdo nosí otrocké jařmo, ať se chovají ke svým pánům se vší možnou uctivostí, aby se nemluvilo špatně o Bohu a jeho nauce. Ti pak, kdo jsou u pánů věřících, ať je nemají v menší vážnosti jen proto, že to jsou bratři. Naopak: tím ochotněji ať jim slouží, protože jsou to věřící, Boží přátelé, kteří vděčně přijímají jejich služby. Tak vyučuj a povzbuzuj!

Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice mezi lidmi zkaženými, kteří ztratili smysl pro pravdu a domnívají se, že zbožnost je pramenem zisku.

Zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen; nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést. Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do mnohých nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Mt 6,25; 1 Tim 6,8

Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho je budete oblékat. * Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty?

Máme-li co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. * Což není

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Ambrože, biskupa, na žalm 119 (118)

(Sermo 20,47-50: CSEL 62,467-469)

Buď svědek věrný a statečný

Jako je mnoho druhů pronásledování, tak je také mnoho druhů mučednických svědectví. Denně jsi Kristovým svědkem. Pokouší-li tě duch smilstva, ale ty myslíš v bázni na budoucí Kristův soud, a proto nechceš poskvrnit čistotu duše a těla: jsi Kristův svědek. Pokouší-li tě duch lakoty, aby ses zmocnil majetku slabého, abys porušil práva bezbranné vdovy, ale ty máš na paměti Boží přikázání, a proto se rozhodneš spíše poskytnout pomoc než spáchat bezpráví: jsi Kristův svědek. A takové svědky chce mít Kristus kolem sebe, jak je psáno: Sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy, praví Pán. Pokouší-li tě duch pýchy, ale ty máš soucit, vidíš-li bezmocného a chudého, a chceš být raději pokorný než zpupný: jsi Kristův svědek. A co je hlavní, nevydáváš svědectví jenom slovy, ale i skutkem.

Kdo je totiž hodnověrnější svědek než ten, který vyznává, že Ježíš přišel v těle, a to tím, že plní příkazy evangelia? Neboť kdo slyší, ale nejedná podle toho, zapírá Krista; i když ho vyznává slovem, skutky ho zapírá. Jak mnozí budou v onen den říkat: Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali a nevyháněli zlé duchy a nedělali mnoho divů? Ale on jim odpoví: Pryč ode mne, pachatelé nepravostí. Ten je tedy svědkem, kdo vydává svědectví o přikázáních Pána Ježíše také odpovídajícími skutky.

Kolik je tedy denně skrytých svědků Kristových, vyznávajících Pána Ježíše! Apoštol zná toto mučednictví a věrné svědectví Kristu, neboť říká: To je naše chlouba: svědectví našeho svědomí. Ale také kolik jich navenek vyznalo a vnitřně zapřelo! Stojí v Písmu: Každému duchu hned nevěřte, ale podle jejich ovoce rozeznávejte, komu máte věřit. Buď tedy věrný a statečný v pronásledováních vnitřních, aby ses osvědčil i v pronásledování vnějším. I ve vnitřních pronásledováních jsou králové, vladaři a soudci, mající hroznou moc. Máš příklad v pokušení, které podstoupil Pán.

A jinde čteme: Hřích už dál nesmí vládnout ve vašem smrtelném těle. Vidíš, člověče, před jaké krále jsi postaven, před jaké vladaře hříchů, jestliže tě ovládne hřích. Kolik je hříchů a neřestí, tolik je králů, a před ně jsme přiváděni a před nimi stojíme. I tito králové mají svůj stolec v mysli mnohých. Ale ten, kdo vyzná Krista, učiní ihned takového krále zajatcem, svrhne ho z trůnu své mysli. Jak by mohl zůstat ďáblův stolec v někom, v němž se zvedá stolec Kristův?

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Svatí mučedníci podstoupili velký zápas, prošli ohněm i vodou a dosáhli spásy; * a přijali od Boha korunu slávy.

Pro Boží zákon dali v oběť své tělo. * A přijali.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys poslal svatého Dionýsia a jeho druhy, aby hlásali tvou slávu těm, kdo tě dosud neznali, a dávals jim sílu, aby svému poslání zůstali věrní až k prolití krve; na jejich přímluvu pomáhej i nám, abychom při plnění svých povinností nedbali na přízeň světa a nenechali se zastrašit překážkami. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky