20. srpen 2026

Sv. Bernarda, opata a učitele církve
památka

Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V roce 1111 opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. Z pověření opata zbudoval nový klášter v Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění. Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z Brescie (1144). Když se stal papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z papežova pověření vybízel k druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o duchovním životě a vynikal velikou úctou k Panně Marii. Jeho kázání o Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v Clairvaux. V roce 1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele církve.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Chvalte Pána, chvalte Pána,

vždyť je dobrotivý,

tvůrčí mocí koná velké divy.

Jeho láska je věčná,

nikdy nepřestává.

Chvalte Pána, chvalte Pána,

stvořil zem i nebe,

tichým hlasem volá mne i tebe.

Jeho láska je věčná,

nikdy nepřestává.

On je tvůrce, on je tvůrce

velehor i moří,

k jeho slávě celý vesmír hoří.

Jeho láska je věčná,

nikdy nepřestává.

Zná své dítky, zná své dítky

v každém pokolení,

vodí pouští k zaslíbené zemi.

Jeho láska je věčná,

nikdy nepřestává.

V jeho síle, v jeho síle

nad zlem vítězíme,

u něj štědré dědictví nám kyne.

Jeho láska je věčná,

nikdy nepřestává.

Dá nám jísti, dá nám píti,

všechny tvory živí,

chvalte Pána, vždyť je dobrotivý.

Jeho láska je věčná,

nikdy nepřestává.

Nebo:

Za dne jsi řečí, která plyne

šeptem kol nejednoho z nás:

když odbíjení hodin mine,

jsi tichem, jež se zavře zas.

Čím více den se kloní k noci

a mizí tvar, můj Bože, tím

jsi více Ty. A jako dým

ze všech míst stoupá svět tvé moci.

ŽALMY

1. ant. Hospodin je mé milosrdenství, mé útočiště a můj útulek.

Žalm 144 (143)
Prosba za vítězství a pokoj
Jeho ruce se naučily bojovat, když zvítězil nad světem – řekl: „Já jsem přemohl svět.“ (Sv. Hilarius)
I (1-8)

Veleben buď Hospodin, má Skála, *

on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.

On je mé milosrdenství, mé útočiště, *

má pevnost a můj zachránce,

můj štít a můj útulek, *

on mi podmaňuje národy.

Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, *

co je smrtelník, že na něho myslíš?

Člověk se podobá vánku, *

jeho dny stínu, který přechází.

Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, *

dotkni se hor, a budou dýmat.

Sešli blesk a rozpraš nepřátele, *

vystřel své šípy a poděs je!

Vztáhni svou ruku z výšin, *

vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Ant. Hospodin je mé milosrdenství, mé útočiště a můj útulek.

2. ant. Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

II (9-15)

Bože, novou píseň ti zazpívám, *

na harfě s desíti strunami ti zahraji;

tobě, jenž dáváš králům vítězství, *

který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.

Zachraň mě před zhoubným mečem *

a vysvoboď mě z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Naši synové ať jsou jako štěpy *

vyrostlé v mladistvé síle,

naše dcery ať jsou jako nárožní sloupy, *

sloupy vytesané pro chrám.

Naše sýpky ať jsou plné, *

ať oplývají vším plodem,

náš brav ať má tisíce mláďat, †

ať se množí po mnoha tisících na našich nivách, *

náš skot ať je obtížen náklady!

Ať nedojde k prolomení hradeb ani k vyhnanství, *

ať v našich ulicích nezazní nářek!

Šťastný národ, jemuž se takto daří, *

šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

Ant. Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin.

3. ant. Od nynějška patří vítězství a královská vláda našemu Bohu.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Od nynějška patří vítězství a královská vláda našemu Bohu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Kol 1,23

Vytrvejte ve víře, opřeni o pevné základy, a nenechte se odvrátit od naděje, kterou vám přineslo evangelium, jak jste ho slyšeli a jak bylo kázáno všemu tvorstvu pod nebem.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin je můj pastýř, * nic nepostrádám. Hospodin.

Dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, * nic nepostrádám. Sláva Otci. Hospodin.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Svatý Bernard, velký ctitel Panny Marie, jasně září v církvi jako slavný učitel a bdělý pastýř svého lidu.

PROSBY

Přimkněme se ke Kristu, neboť on je světlo národů a radost všeho, co žije, a prosme ho:

Pane, dej nám světlo a spásu.

Kriste, Světlo nehasnoucí a Slovo Otcovo, tys přišel spasit všechny lidi,

veď a osvěcuj katechumeny své církve.

Pane, ty jsi tak dobrý a milosrdný,

nevzpomínej na naše hříchy.

Tys dal lidem schopnost poznávat zákonitosti přírody, aby podle tvé vůle ovládali svět,

dej, ať věda i umění slouží k tvé oslavě a ke štěstí všech.

Ochraňuj ty, kdo se dali do služeb svým bratřím uprostřed světa,

ať mohou ochotně a bez překážek vykonávat své dílo.

Pane, komu ty otevřeš bránu nebeského domova, tomu ji nikdo nezavře,

uveď do svého světla zemřelé, kteří zesnuli v naději na vzkříšení.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost, aby byl světlem v tvé církvi a horlil pro její obnovu; na jeho přímluvu naplň také nás podobnou horlivostí ducha, abychom žili jako děti světla. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky