Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
ŽALMY
1. ant. Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, *
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, *
hledají ho celým srdcem,
kdo nečiní nepravosti, *
ale chodí po jeho cestách.
Tys dal svá nařízení, *
aby se jich dbalo svědomitě.
Kéž jsou pevné mé cesty, *
abych zachovával tvé příkazy.
Neupadnu do hanby, *
budu-li si všímat všech tvých předpisů.
Oslavím tě upřímným srdcem, *
když se naučím tvým spravedlivým rozhodnutím.
Tvé příkazy chci zachovávat, *
jenom mě neopouštěj!
Ant. Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
2. ant. Pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce.
Jak dlouho budeš na mě, Hospodine, docela zapomínat, *
jak dlouho budeš přede mnou skrývat svou tvář?
Jak dlouho se budu starostí zmítat ve své duši, †
s tím každodenním smutkem v srdci, *
jak dlouho se má nade mnou vypínat můj nepřítel?
Shlédni a vyslyš mě, Hospodine, můj Bože! *
Rozjasni mé oči, ať neusnu v smrti,
aby neřekl můj nepřítel: „Zdolal jsem ho!“ *
Ať nejásají moji protivníci, že jsem klesl.
Já však důvěřuji v tvé slitování, †
pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, *
zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.
Ant. Pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce.
3. ant. Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost.
Nerozumný si říká v srdci: *
„Bůh není!“
Zkaženě, zvráceně jednají, *
nikdo nedělá dobro.
Hospodin shlíží z nebe na smrtelníky, *
aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha.
Všichni pobloudili, všichni se zkazili, *
nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!
Nevzpamatuje se žádný, kdo páchá zlo, *
kdo požírá můj lid, jako by jedl chleba?
Hospodina nevzývají – †
pak se budou strachem třást, *
vždyť Bůh je s pokolením spravedlivých.
Chcete zmařit chudáku plány, *
ale Hospodin je mu útočištěm.
Kéž přijde Izraeli spása ze Siónu! †
Až Hospodin změní osud svého lidu, *
jásot bude v Jakubovi, radost bude v Izraeli.
Ant. Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 6,16b
Vy jste chrám živého Boha! Bůh totiž řekl: Budu přebývat a chodit mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine,
stále tě budou chválit.
MODLITBA
Modleme se.
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze Krista, našeho Pána.
Mimo kostel, který slaví výročí svého posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky