Narodila se kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula dobročinnou láskou k chudině a péčí o vlastní děti. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1907 a za svatou 21.V.1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci.
Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Zdislavo, plameni Boží,
oroduj za nás, vlažné a unavené!
Zdislavo, růže plná vůně,
oroduj za nás, abychom uměli
pěstovat své srdce!
Zdislavo vzdělaná a moudrá,
oroduj za nás, aby náš rozum zůstal jasný
uprostřed zmatení dnešního světa!
Zdislavo, manželko a matko,
oroduj za nás, abychom svým rodinám budovali domov
jako místo bezpečné pro lásku!
Zdislavo jasných očí a přímého pohledu,,
oroduj za nás, kteří nechceme vidět,
na co všechno hledí oči našich dětí,
abychom je učili dívat se správně!
Zdislavo, která jsi nikdy nepřeslechla
ani ten nejtišší hlas prosebníka,
oroduj za nás, kteří nechceme vědět,
co všechno slyší uši našich dětí,
abychom je učili poslouchat správně!
Zdislavo, uzdravení nemocných
a ochránkyně opuštěných,
oroduj za nás, abychom v nemoci a utrpení
našli pomoc a útočiště!
Zdislavo milující a milovaná,
oroduj za nás, abychom nikdy nezůstali sami!
Zdislavo, pochodni zvednutá do výše,
oroduj za nás putující tmou,
abychom neskrývali pod kbelec
své lampičky naděje a víry!
Svatá Zdislavo, plná radosti a krásy,
oroduj za nás, abychom my, plní hořkosti a smutků,
dokázali překonávat sami sebe,
a tak se spolu s tebou, s Marií a Kristem
stávali znamením světu! Amen.
ŽALMY
1. ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.
Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *
přichází náš Bůh a nemlčí.
Před ním sžírající oheň *
kolem něho zuří bouře.
Shůry volá k nebesům i k zemi, *
hodlá soudit svůj lid:
„Shromážděte mi mé svaté, *
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *
že sám Bůh je soudcem.
Ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.
2. ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.
„Slyš, můj lide, budu mluvit, †
Izraeli, proti tobě budu svědčit, *
já jsem Bůh, tvůj Bůh!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Nemusím brát býka z tvého chléva *
ani kozly z tvých ohrad.
Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *
a na svých horách mám zvířat na tisíce.
Znám všechny ptáky na nebi, *
mé je vše, co se hemží na poli.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *
vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
Copak požívám maso z býků *
či piji kozlí krev?
Přinášej Bohu oběť chvály *
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení, *
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
Ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.
3. ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.
Ale hříšníkovi Bůh praví: †
„Proč odříkáváš má přikázání *
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň *
a má slova házíš za sebe?
Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *
a s cizoložníky jsi míval účast.
Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *
a tvůj jazyk osnoval úskok.
Bavil ses pomlouváním svého bratra, *
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †
Myslil jsi, že jsem jako ty? *
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *
Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
Ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.
Nepřestáváme se za vás modlit,
abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Job
13,13 – 14,6
Job se dovolává Božího soudu
Job odpověděl svým přátelům:
„Mlčte a nechte mě mluvit,
ať mě cokoli stihne.
Ve svých zubech ponesu své tělo,
na svou dlaň položím svou duši.
Může mě zabít, nemám však jinou naději,
jak své chování před ním obhájit.
Již to je mi k prospěchu,
že se nesmí před ním objevit rouhač.
Slyšte mé slovo,
mému výkladu popřejte sluchu!
Nuže, připravil jsem svou při (k soudu),
vím, že budu uznán spravedlivým.
Kdyby ještě někdo chtěl se mnou se přít,
pak bych už raději mlčel a zemřel.
Jen dvou věcí mě ušetři,
a pak se před tebou nebudu skrývat:
Svou ruku vzdal ode mě,
ať mě neděsí hrůza z tebe!
Pak se ptej, a já odpovím,
nebo já budu mluvit, a ty mně odpověz!
Kolik je mých nepravostí a hříchů?
O mé nevěrnosti a vině mě pouč!
Proč skrýváš svou tvář,
máš mě za svého nepřítele?
Chceš děsit list odvátý větrem,
či pronásledovat suché stéblo,
že trpký osud mně předpisuješ
a přisuzuješ viny mého mládí?
Do klády svíráš mé nohy,
špehuješ všechny mé cesty,
značíš si stopy mých nohou.
Můj život je jako měch, který se rozpadá,
jako oděv, který mol rozežírá.
Člověk zrozený z ženy
má život krátký a plný neklidu.
Jako květ vypučí, zvadne,
prchá jako stín a nevydrží.
A přece na něj otvíráš své oči
a ženeš ho na soud se sebou?
Kdo může z nečistoty udělat čisté?
Jistě nikdo.
Když už jsou určeny jeho dni
a u tebe je počet jeho měsíců,
když už jsi mu stanovil cíl, který ho nemine,
tedy aspoň se od něho odvrať a nech ho,
ať jako nádeník užívá svého dne.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Job 13,20.21; Jer 10,24
Bože, nebudu se před tebou skrývat; svou ruku vzdal ode mě, * ať mě neděsí hrůza z tebe.
Potrestej mě, Hospodine, ale s mírou, ne ve svém hněvu. * Ať mě.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého papeže Pavla VI.
(Ad episc. Litomericensem, 15 aprilis 1971: ex originali)
Chvála blahoslavené Zdislavy
Zbožná úcta a radostná oslava nebešťanů je vždy i pro nás vynikající příležitostí, abychom aspoň v duchu a v myšlenkách, když jsme snad tělem vzdáleni, navštívili ona místa, kde jsou s vírou uctíváni světci buď proto, že se tam narodili, nebo že se tam proslavili svými skutky, anebo že jsou tam pochováni.
Blahoslavená Zdislava je ozdobou českých zemí. Tam se narodila ze vznešeného rodu, tam žila křesťanským životem a tam byla s velkou úctou i pochována. Vynikající ctnosti této ženy, její způsob života a pozoruhodné činy nejenže odpovídají zřejmě dnešním potřebám, ale též mocně vábí všechny křesťany k ochotnému následování.
Jako žena a matka byla vzorem manželské věrnosti a oporou lásky a mravní kázně ve své rodině; jako dcera církve byla zcela oddána katolické nauce a skutkům podle evangelia; jako občanka byla dobrodinkou stále pohotovou pomoci strádajícím; Boha milovala nade všechno a jemu jedinému sloužila na veřejnosti i doma.
Vybízíme tedy všechny, aby hleděli na tento vynikající vzor svatého života a uvažovali o něm. Neboť lidé naší doby tu mohou nalézt následováníhodný ideál ctnosti, řád lásky a výzvu ke křesťanskému životu.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. 1 Tim 5,10; Jdt 13,19; Sir 26,2; Př 31,11
Vychovala své děti, byla pohostinná, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům. * Její chvála nevymizí z úst lidí.
Řádná žena dělá svému muži radost, srdce jejího manžela na ni spoléhá. * Její chvála.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k tobě v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího příkladu i my využíváme času věrným plněním tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky