Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Vstávají ze sna pastýři
a diví se a žasnou.
A bez váhání zamíří,
kde vidí hvězdu jasnou.
Nad holým chlévem z kamení,
co hledí dolů k městu,
hoří to Boží znamení
a osvěcuje cestu.
Svolává k chlévu ze všech stran
i anděle i lidi.
A kdo má srdce dokořán,
každý to světlo vidí.
A kdo má srdce dokořán,
ten slyší z nebe zvony.
Sbíhá se, sbíhá ze všech stran
těch srdcí miliony.
A pokud časem bude čas
a srdce otevřená,
budou se sbíhat zas a zas
a padat na kolena
před Králem věků na jeslích
a zpívat s celým světem:
Buď sláva Bohu v nebesích
a pokoj Božím dětem!
Nebo:
Děťátko z věčnosti,
chci nyní zpívat tvé matce:
kéž je má píseň krásná
jako jitřní sníh!
Raduj se, Panno Maria, dcero země,
sestro duše mé, raduj se,
radosti mé radosti!
Jsem putování nocemi,
ty však jsi dům pod hvězdami!
Jsem žíznivá miska,
ty však jsi širé moře Páně!
Raduj se, Panno Maria,
peruti mé země, koruno mé duše.
Raduj se, radosti mé radosti:
Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.
Nebo:
Co se stalo, nedá se odestat,
a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,
tolik se mění a odestává, že na všem je to znát
a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.
Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,
a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků
vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,
Ty nejštědřejší ze všech almužníků!
Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,
zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,
že na této zemi jako Ty jsme byli
proudem milosti Tvé v život strženi.
Nebo:
Povězte, co jste viděli,
pastýři v Betlémě?
Boha z Boha jsme viděli,
spícího na seně.
Povězte, všichni věřící,
co se to stalo dnes
v úžasném pozdvihování,
když kánon četl kněz?
Boha z Boha jsme viděli,
jenž stvořil celý svět;
ležel tichý a bezmocný
na oltáři jak květ.
Co do jeslí a na oltář
ho stáhlo z neznáma?
A ticho odpovídá nám:
To láska – láska má.
Nebo (Kancionál č. 219):
(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)
Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,
my též do Betléma pospíchejme.
Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Nebo:
Ježíšek Panně v náručí
má vlásky plné světla.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však je tolik tepla!)
Ježíšek Panně u prsou
má vlásky plné hvězd.
(Ach, krutí, zlí jsou králové,
zde láska chrání dnes.)
Ježíšek Panně na srdci
má vlásky plné ohně.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však má spásy hojně.)
Ježíšek Panně na klíně
má z vlásků aureolu
a všechny kvítky hledí výš
a všechny hvězdy dolů.
ŽALMY
1. ant. Zpívejte Hospodinu, pamatujte na divy, které učinil.
Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno, *
hlásejte mezi národy jeho díla.
Zpívejte mu, hrejte mu, *
vypravujte o všech jeho divech!
honoste se jeho svatým jménem, *
ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina!
Uvažujte o Hospodinu a jeho moci, *
stále hledejte jeho tvář!
Pamatujte na divy, které učinil, *
na jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
potomstvo Abraháma, jeho služebníka, *
synové Jakuba, jeho vyvoleného!
Hospodin sám je náš Bůh, *
po celé zemi platí jeho rozhodnutí.
Pamatuje věčně na svoji smlouvu, *
na slib, který ustanovil pro tisíc pokolení,
na smlouvu, kterou sjednal s Abrahámem, *
na svou přísahu Izákovi.
Jako závazek to stanovil Jakubovi, *
Izraelovi jako věčnou smlouvu.
Řekl: „Tobě dám kananejskou zemi *
v dědičný úděl.“
Ant. Zpívejte Hospodinu, pamatujte na divy, které učinil.
2. ant. Když byl spravedlivý prodán, Hospodin ho neopustil, a chránil ho před hříšníky.
I když jich bylo počtem málo, *
nemnoho, a byli v zemi přistěhovalci,
putovali od národa k národu, *
z jednoho království k jinému kmeni,
nedopustil, aby je kdo utlačoval *
a kvůli nim trestal krále:
„Nedotýkejte se mých pomazaných, *
neubližujte mým prorokům!“
Přivolal na zemi hlad, *
zbavil je chleba.
Poslal před nimi muže, *
Josef byl prodán za otroka.
Sevřeli pouty jeho nohy, *
do želez jeho hrdlo,
dokud se nesplnil jeho výrok, *
Hospodinovo slovo jej ověřilo.
Král poslal, a osvobodil ho, *
vládce národů ho propustil.
Ustanovil ho pánem svého domu *
a vládcem veškerého svého majetku,
aby vychovával knížata, jak uzná za vhodné, *
a jeho rádce učil moudrosti.
Ant. Když byl spravedlivý prodán, Hospodin ho neopustil, a chránil ho před hříšníky.
3. ant. Hospodin pamatoval na své svaté slovo, a vysvobodil svůj lid.
Tehdy přišel Izrael do Egypta *
a Jakub se stal hostem v Chámově zemi.
Nadmíru pak rozmnožil svůj národ *
a dal mu větší sílu než jeho protivníkům.
Zvrátil jim srdce, že nenáviděli jeho národ, *
že lstivě jednali s jeho služebníky.
Tehdy poslal Mojžíše, svého služebníka, *
Áróna, jehož si vyvolil.
Dělali mezi nimi jeho divy *
a zázraky v Chámově zemi.
Seslal temnoty, a nastala tma, *
ale oni odpírali jeho slovům.
Proměnil v krev jejich vody *
a zahubil jim ryby.
Jejich země se hemžila žabami, *
vnikly i do komnat jejich králů.
Rozkázal, a přiletěla hejna much, *
komáři byli v celém jejich kraji.
Místo deště dal jim krupobití, *
plameny ohně v jejich zemi.
Potloukl jim révu i fíky, *
polámal stromy na jejich území.
Rozkázal, a přiletěly kobylky *
a sarančat nespočetné spousty.
Zhltaly všechnu zeleň v jejich zemi, *
zhltaly jim plodiny obilí.
Pobil všechny prvorozené v jejich zemi, *
prvotiny veškeré jejich mužné síly.
Potom své vyvedl se stříbrem a zlatem, *
nebylo nemocných v jejich kmenech.
Egypťané se radovali, že odcházejí, *
neboť hrůza z nich padla na ně.
Rozestřel oblak, aby je chránil, *
oheň, aby svítil v noci.
Projevili žádost, i poslal jim křepelky *
a sytil je chlebem z nebe.
Rozrazil skálu, a vytryskla voda, *
valila se pouští jak řeka.
Neboť pamatoval na své svaté slovo, *
které dal Abrahámovi, svému služebníku.
V radosti vyvedl svůj národ, *
s jásotem své vyvolené.
Dal jim pohanské země, *
zmocnili se majetku národů,
aby zachovávali jeho zákony *
a dbali jeho nařízení.
Ant. Hospodin pamatoval na své svaté slovo, a vysvobodil svůj lid.
Syn Boží přišel mezi nás
a naučil nás poznávat pravého Boha.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
3,5-16
Život nového člověka
Umrtvěte všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. (Tou cestou) jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte (člověka) nového, který se obnovuje k (správnému) poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.
Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto (odpouštějte) i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční.
Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. Gal 3,27-28
My všichni, pokřtění v Krista, oblékli jsme se v Krista: * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; * všichni.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernardina Sienského, kněze
(Sermo 49, art. 1: Opera Omnia, IV, 495ss.)
Ježíšovo jméno, důležitý základ víry
Je to právě přesvaté jméno Ježíš, po kterém dávní otcové tolik toužili, které bylo s takovou úzkostí očekáváno a trýznivě postrádáno, které bylo vzýváno s takovou toužebností a vyprošováno s tolikerými slzami, leč v čase milosti posléze darováno. Jméno moci a síly, Bože, prosím skryj, jménu pomsty nepopřávej sluchu, jméno spravedlnosti pozdrž. A dej nám jméno milosrdenství, jméno Ježíšovo nechť zní v mých uších, neboť opravdu lahodný pak bude tvůj hlas a půvabná tvoje tvář.
Ježíšovo jméno je vskutku důležitým základem víry, vždyť vytváří Boží syny a dcery. Víra katolického náboženství totiž spočívá ve známosti Ježíše Krista a v jeho světle, jež je světlem duše, branou života, základem věčné spásy. Když tuto víru někdo nemá nebo ji opustí, jako by kráčel temnotou noci beze světla, jako by se s očima zavřenýma dával o překot na cestu nebezpečenstvími, a byť se skvěl sebevětší pronikavostí rozumu, jestliže se snaží porozumět nebeským tajemstvím cestou vlastního úsudku, jde za vůdcem slepým; nebo jako by se snažil zbudovat dům, ale zapomněl na základy, nebo by zapomněl na dveře a chtěl pak chodit do domu střechou. Tím základem, tím světlem i těmi dveřmi je zajisté Ježíš. Aby ukázal, že on je cestou pro ty, kdo putují a bloudí, dal všem světlo víry: díky němu lze po neznámém Bohu pátrat, v hledaného Boha uvěřit a toho, v nějž jsme uvěřili, nacházet. Tento základ víry podpírá církev zbudovanou v Ježíšově jménu.
Jméno Ježíš je leskem kazatelů, protože dává Kristovu slovu jasně zářit, aby bylo zvěstováno a slyšeno. A odkud myslíš, že je v celém světě tak velké, tak nenadálé a oslňující světlo víry, ne-li ze zvěstovaného Ježíše? Copak nás Bůh nepovolal do svého podivuhodného světla jasem a chutí tohoto jména? Těm, kdo byli osvíceni a v tomto světle vidí záři, říká právem Apoštol: Byli jste kdysi tmou, teď však jste světlem v Pánu: žijte jako děti světla.
Ó, jak slavné jsi ty jméno! Jak půvabné, jak milostné, jak silné! Skrze tebe se tlumí zločiny, skrze tebe se vítězí nad protivníky, skrze tebe dostávají slabí svobodu, skrze tebe nabývají sílu a potěšení ti, kdo jsou v protivenstvích trpěliví. Ty jsi ctí věřících, ty jsi učitelem kazatelů, ty jsi posilou pracujících a podporou umdlévajících. Tvůj žhavý žár a zápal kéž roznítí naši touhu, naše prosebné modlitby kéž jsou vyslyšeny a kéž se nasytí duše těch, kteří o tobě rozjímají, a skrze tebe ať všichni dojdou nebeské radosti a slávy. A skrze toto tvé přesvaté jméno, nejdražší Ježíši, ať i my jednou s nimi s tebou kralujeme.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Žl 5,12; 89 (88),16b-17a
Všichni, kdo se k tobě utíkají, Pane, ať se veselí, ať jásají bez přestání; chraň je, ať se radují v tobě, * kdo milují tvé jméno.
Chodí, Pane, v záři tvé tváře, a v tvém jménu jásají ustavičně. * Kdo milují.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys založil spásu lidského rodu na vtělení svého Slova; ať na tvém lidu spočine slitování, o něž tě prosíme: ať všichni poznají, že není žádné jiné jméno, které bychom mohli vzývat, než jméno tvého Jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky