28. duben 2025

Sv. Ludvíka Marie Grigniona z Montfortu, kněze
nezávazná památka

Svatý Ludvík z Montfortu, celým jménem Ludvík Maria Grignon de Montfort, se narodil 31. ledna 1673 ve francouzské obci Montfort-sur-Meu, pocházel z početné rodiny a ve 12 letech vstoupil na jezuitskou kolej. Během těchto studií pocítil Ludvík povolání ke kněžství a zatoužil kázat evangelium mezi chudými. Zde se začala projevovat i jeho mariánská úcta. Na kněžství se připravoval v pařížském semináři u Saint-Sulpice, na Sorbonně studoval teologii a během studií se seznámil s nejvýznamnějšími díly o spiritualitě a její úloze v životě křesťana. Po vysvěcení na kněze v červnu 1700 byl poslán do Nantes a po setkání s papežem Klementem XI. se stává misionářem ve Francii. Vstoupil do třetího řádu svatého Dominika a kromě šíření modlitby růžence žádal také o svolení zakládat růžencová bratrstva. V Poitiers se setkal s blahoslavenou Marií Louisou Trichet, což byl začátek její dlouholeté služby chudým. Ludvík vykonal v západní Francii na 200 misií a exercicií a jeho pověst jako velkého misionáře a kazatele rostla. Následkem vyčerpání ve svých 43 letech vážně onemocněl. V dubnu 1716 přišel na svou poslední misii do Saint-Laurent-sur-Sèvre, kde 28. dubna téhož roku zemřel. Papež Lev XIII jej v roce 1888 beatifikoval a svatořečen byl 27. července 1947 papežem Piem XII. Jeho životním heslem bylo: Bůh sám. Proslavil se svoji horlivou mariánskou úctou a svými spisy významně přispěl k rozvoji katolické mariologie.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ó Otče náš, jenž jsi v nebesích,

budiž veleben ode všech synů svých,

tebou vyvolených,

že služebníky věrné posíláš církvi své.

Jejich kníže je Kristus, náš Pán,

nejmilejší Syn tvůj, jenž z lásky nám dán;

jich hlavou je on sám,

který vše ve všech dělá, služby své v nich koná.

Tys, Kriste, počátek i konec,

ty jsi vyzdvihl v poslední tento věk

služebníky nové,

aby věrně sloužili církvi tvé křesťanské.

Blažení jsou ti služebníci,

toho kněžství Kristova účastníci,

jím ustanovení,

aby církvi sloužili vždy v dobrém svědomí.

Blažený je i tvůj lid s nimi,

který je od Boha obdařen jimi

a má v nich svědectví,

že se tu děje pravé Kristovo poselství.

ŽALMY

1. ant. Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože, aleluja. 

Žalm 42 (41)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22,17)

Jako laň prahne po vodách bystřin, *

tak prahne má duše po tobě, Bože!

 Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *

kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *

když den co den slyším: „Kde je tvůj Bůh?“

Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †

jak jsem putovával v zástupu, *

jak jsem je vodíval k Božímu domu

s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *

ve svátečním průvodu.

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha.

Rmoutím se uvnitř v duši, *

proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.

Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *

celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily.

Za dne ať Hospodin dává svou milost, *

za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.

Říkám Bohu: „Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *

Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?

Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *

když den co den mi říkají: „Kde je tvůj Bůh?“

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože, aleluja.

2. ant. Bože, dej, ať poznáme tvé skutky a vypravujeme o tvých podivuhodných činech, aleluja.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém

Sir 36,1-7.13-16 (řec. 1-5.10-13)

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17,3)

Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra, *

shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany.

Zdvihni svou ruku na cizí národy, *

aby viděli tvou moc.

Jako jsi jim ukázal na nás, že jsi svatý, *

tak ukaž nám svou moc na nich,

aby tě poznali, jako víme my, *

že není boha kromě tebe, Pane.

Obnov divy a opakuj zázraky, *

posilni ruku a pravé rámě.

Shromáždi všechny Jakubovy kmeny *

a vezmi si je v dědictví jako kdysi.

Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno, *

nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.

Slituj se nad svým svatým městem, *

nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.

Naplň Sión svou velebností *

a svatý chrám svou slávou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, dej, ať poznáme tvé skutky a vypravujeme o tvých podivuhodných činech, aleluja.

3. ant. Boží velebnost ozařuje svaté město a jeho světlem je Beránek, aleluja.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Boží velebnost ozařuje svaté město a jeho světlem je Beránek, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13,7-9a

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. * Aleluja, aleluja.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. * Aleluja, aleluja.

Ani ve dne, ani v noci nesmějí nikdy mlčet.

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Nebudete to vy, kdo budete mluvit, ale bude skrze vás promlouvat Duch vašeho Otce. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Nebudete to vy, kdo budete mluvit, ale bude skrze vás promlouvat Duch vašeho Otce. Aleluja.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, věčná moudrosti, tys učinil svatého kněze Ludvíka Marii vynikajícím svědkem a učitelem úplného odevzdání se Kristu, tvému Synu, prostřednictvím jeho svaté Matky; veď i nás touto duchovní cestou, abychom ve světě šířili tvé království. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky