7. srpen 2025

Sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků
nezávazná památka

Císař Valerián vydal (257) příkaz, aby biskupové, kněží a jáhnové byli popravováni bez soudního přelíčení ihned po dopadení. Věřícím laikům měl být zkonfiskován majetek a pokud byli císařskými úředníky, měli být odsuzováni k nuceným pracím. V té době se stal papežem římský kněz Sixtus, o němž jeho současník, sv. Cyprián, napsal, že byl dobrý a mírumilovný. Když 6. VIII. 258 slavil bohoslužby v kapli Kalistových katakomb, byl zabit přímo na svém biskupském stolci. Spolu s ním byli sťati také čtyři jeho jáhnové (Januárius, Magnus, Vincenc a Štěpán). Další dva římští jáhnové (Felicissimus a Agapit) byli usmrceni téhož dne v sousedních katakombách a poslední z nich, arcijáhen Vavřinec, po krutém mučení o čtyři dni později. Teprve po roce se odvážili skrývající se římští kněží zvolit nového papeže (Dionýsia) a po císařově smrti (260) nastala pro křesťany doba 40 let poměrného klidu.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Křesťané, pravdy Boží praví milovníci,

pro Kristovo učení násilí trpící,

přijměte potěšení z jeho zaslíbení,

abyste byli stálí v těžkém pokušení.

Pán třicet a tři léta zde v světě pracoval

a trpěl protivenství, zlým neodplacoval;

tomu příklad zůstavil, kdo chce za ním jíti,

že zapřít musí sebe, svůj kříž na se vzíti.

Též pravil: Když vám pro mne budou zlořečiti

a všecko zlé proti vám falešně svědčiti,

vy se z toho veselte, že pro mne trpíte,

neboť odplatu hojnou v nebi obdržíte.

Chcem-li s Kristem v radosti věčně přebývati,

musíme pohanění proň podstupovati.

Neváhejme všech statků pro víru ztratiti,

vždyť stokrát víc slibuje Bůh nám navrátiti.

Stálost víry shledána v pokušeních bývá

a rytířské vítězství bez boje nebývá.

Stůjme pevně do konce vedle svého Pána,

vytrvalým koruna věčná bude dána.

ŽALMY

1. ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství, navěky budeme chválit tvé jméno.

Žalm 44 (43)
Lid v tísni žádá o pomoc
V tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8,37)
I (2-9)

Bože, slýchali jsme na vlastní uši, *

naši otcové nám vyprávěli,

cos vykonal za jejich časů, *

v pradávných dobách.

Tys je svou rukou usadil, když jsi vyhnal pohany, *

dals jim růst, když jsi potřel národy.

Vždyť neobsadili zemi svým mečem, *

nepomohlo jim k vítězství jejich rameno,

byla to tvá pravice a tvé rámě, *

tvá jasná tvář, neboť jsi je miloval.

Tys můj král a můj Bůh, *

popřál jsi vítězství Jakubovi.

S tebou jsme zdolali své nepřátele, *

v tvém jménu jsme pošlapali své protivníky.

Na svém luku jsem si nezakládal, *

vítězství mi nedal můj meč.

Ty však jsi nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, *

zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

Bohem jsme se stále honosili, *

navěky jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství, navěky budeme chválit tvé jméno.

2. ant. Ušetři, Hospodine, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II (10-17)

Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, *

netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.

Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, *

nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.

Vydal jsi nás jak ovce na porážku *

a rozptýlils nás mezi pohany,

takřka zadarmo jsi odprodal svůj národ, *

nezískal jsi mnoho jejich cenou.

Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, *

našemu okolí v potupu a posměch.

Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, *

pohané nad námi posměšně kývají hlavou.

Svou hanbu mám stále na zřeteli, *

stud se mi hrne do tváře,

když slyším pohanu a výsměch, *

když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ušetři, Hospodine, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

3. ant. Pane, povstaň nám na pomoc a vysvoboď nás pro svou lásku.

III (18-27)

To vše nás stihlo, i když jsme na tebe nezapomínali *

ani nezrušili tvou smlouvu;

neodvrátilo se ani naše srdce *

a nesešly naše kroky z tvé stezky,

když jsi nás rozdrtil na strastiplném místě, *

a přikryl jsi nás temnotou.

Kdybychom zapomněli na jméno svého Boha, *

kdybychom vztáhli své ruce k cizímu bohu,

nebyl by na to Bůh přišel? *

Vždyť on zná tajnosti srdce!

Pro tebe jsme přece stále vražděni, *

mají nás jen za jatečné ovce!

Vzbuď se, proč spíš, Pane? *

Probuď se, neodháněj nás navždy!

Proč skrýváš svou tvář, *

zapomínáš na naši bídu a útisk?

Vždyť do prachu je sražena naše duše, *

na zemi leží naše tělo.

Povstaň nám na pomoc *

a vysvoboď nás pro svou lásku!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, povstaň nám na pomoc a vysvoboď nás pro svou lásku.

Pane, ke komu půjdeme?

Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Ozeáše

1,1-9; 3,1-5

Bůh posílá svému lidu proroka jako znamení své lásky

Hospodinovo slovo, které uslyšel Ozeáš, syn Bériův, v době judských králů Uzijáha, Jotama, Achaze, Ezechiáše a v době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova.

Začátek Hospodinovy řeči ústy Ozeáše.

Hospodin řekl Ozeášovi: „Jdi a vezmi si ženu uvolněných mravů a (měj s ní) syny uvolněných mravů, neboť ustavičným mravním uvolněním se vzdaluje země od Hospodina.“

Odešel tedy a vzal si Gomeru, dceru Diblajimovu. Počala a porodila mu syna. Hospodin mu řekl: „Dej mu jméno ‚Jizreel‘, neboť zanedlouho potrestám na Jehuově domu krveprolití v Jizreelu a ukončím království domu Izraele. Tehdy zlomím luk Izraele v údolí Jizreele.“

Když opět počala a porodila dceru, řekl mu (Hospodin): „Nazvi ji ‚Bez milosrdenství‘, neboť se už nesmiluji nad domem Izraele, nebudu jim stále odpouštět; ale smiluji se nad domem Judy a vysvobodím je, protože jsem Hospodin, jejich Bůh; nevysvobodím je však lukem nebo mečem ani válkou, koňmi a jezdci.“ Když odstavila (dceru) ‚Bez milosrdenství‘, znovu počala a porodila syna. (Hospodin) řekl: „Dej mu jméno ‚Nejste můj lid‘, neboť vy nejste můj lid a já nejsem pro vás ‚Ten, který jsem‘!“

Hospodin mi řekl: „Jdi znovu a miluj ženu, milovanou od jiného, cizoložnici, jako Hospodin miluje syny Izraele. Oni se však obracejí k cizím bohům a milují koláče z vinných hroznů.“

Koupil jsem si ji tedy za patnáct stříbrných a půldruhého korce ječmene a řekl jsem jí: „Dlouho budeš se mnou zůstávat, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému, ale ani já nevejdu k tobě.“

Neboť dlouho zůstanou synové Izraele bez krále, bez knížete, bez oběti, bez posvátného sloupu, bez bohoslužebného roucha a bez soch (bůžků). Potom se však synové Izraele obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále, s bázní se budou utíkat k Hospodinu a jeho blahu na konci dob.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

1 Petr 2,9.10; Řím 9,26

Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.

Kde jim bylo řečeno: Nejste mým lidem, tam budou nazváni syny živého Boha. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Cypriána, biskupa a mučedníka, biskupu Sukcessovi

(Epist. 80: CSEL 3,839-840)

Víme, že vojáci Kristovi nezahynou, ale dojdou slávy

Že jsem vám ihned nenapsal, nejmilejší bratře, bylo způsobeno tím, že všichni klerici byli vystaveni úderu pronásledování a naprosto nemohli odtud odejít; všichni byli velkodušně odhodláni získat od Boha nebeskou slávu. Sděluji vám však, že se vrátili ti, které jsem poslal do Říma, aby nám přinesli pravdivou zprávu o tom, jaké rozhodnutí bylo o nás učiněno, ať je to cokoli. Koluje totiž mnoho různých nezaručených pověstí.

Pravda je však toto: Valerián poslal senátu výnos, aby byli ihned popraveni biskupové, kněží a jáhni; senátoři, významné osobnosti a římští šlechtici mají ztratit hodnosti a být zbaveni statků, a zůstanou-li i po odnětí majetku křesťany, mají být sťati; ženám z vyšších vrstev se zabaví majetek a budou poslány do vyhnanství; lidem od císařského dvora, kteří se dříve hlásili ke křesťanství nebo se k němu hlásí nyní, se zabaví majetek, sepíše se jejich případ a budou posláni v poutech na císařské statky.

Císař Valerián připojil k svému výnosu také opis dopisu, který o nás poslal představeným provincií. Na příchod toho dopisu denně čekáme; jsme s pevnou vírou připraveni snášet utrpení a doufáme, že s pomocí a milostí Pána dosáhneme koruny věčného života. Vězte, že Sixtus byl popraven 6. srpna na pohřebišti a spolu s ním čtyři jáhni. Na toto pronásledování denně naléhají i římští prefekti; ty, kdo jsou jim předvedeni, dávají popravit, a jejich jmění propadne do císařské pokladny.

Prosím vás, oznamte to také ostatním našim kolegům; ať všude povzbuzují a posilují bratry a připravují je na duchovní zápas, aby žádný z našich nemyslel víc na smrt než na nesmrtelnost. Ať jsou v živé víře ze všech sil oddáni Pánu a spíše ať se při tomto vyznání radují, než aby se báli; vždyť vědí, že vojáci Boží a Kristovi přitom nezahynou, ale dojdou slávy.

Přeji si, bratře nejmilejší, aby ses měl stále dobře v Pánu.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

2 Kor 4,11; Žl 44 (43),23

Jsme stále vydáváni zaživa na smrt pro Ježíše, * aby Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

Pro tebe, Bože, jsme stále vražděni, mají nás jen za jatečně ovce! * Aby Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, tys dal svatému Sixtovi a jeho druhům odvahu a sílu, aby pro zachování věrnosti tvému slovu a pro svědectví o tvém Synu neváhali položit svůj život; prosíme tě, posiluj nás milostí Ducha Svatého, abychom i my tvé slovo s vírou přijímali a statečně vyznávali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky