3. leden 2025

Pátek, doba vánoční, 1. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Věčný Syn jednorozený,

Bůh pravý, nestvořený,

přišel na svět z výsosti,

všem věřícím k radosti,

v moci jsa rovný Otci,

ukázal se nám v bezmoci,

když se k nám přiblížil,

velmi se ponížil.

Zvolil sobě chudou Matku

a jsa Bůh bez počátku,

Mesiáš přežádoucí,

Kristus, Král všemohoucí,

přišel na svět bez viny,

by Adama s jeho syny

od hříchů očistil,

věčné smrti zprostil.

Slovo tělem učiněno,

božství s lidstvím spojeno,

mimo běh přirozený

zrodil se člověk z Panny.

A ten ďábla přemohl

a lidu z hříchu pomohl,

jenž z toho vězení

čekal vyproštění.

Neb pro vinu Adamovu,

hřích těžký proti Bohu,

došel člověk vězení,

věčného zatracení.

Sám Bůh plný milosti,

pravdy a spravedlnosti

v těle se ukázal,

aby všem pomáhal.

Izaiáš předpověděl:

Bude zván Emanuel,

Bůh chtěl s námi bydliti,

všech hříchů nás zprostiti.

Pro nás v poníženosti

snášel i těžké bolesti

hned od narození,

až do usmrcení.

On tímto smrt věčnou shladil,

mír a pokoj navrátil.

Radostně dnes zpívejme,

sobě připomínejme

pro nás narozeného,

Krista, Spasitele svého,

v chudobě přišlého

a poníženého.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

Žalm 35 (34), 1-2.3b.9-19.22-23.27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli se, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26,3.4)
I (1-2.3b.9-12)

Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, *

bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.

Uchop štít a pavézu, †

povstaň mi na pomoc! *

Řekni mé duši: „Já jsem tvá spása!“

Má duše zajásá Hospodinu, *

radovat se bude pro jeho pomoc.

Ze všech svých sil budu volat: *

Hospodine, kdo se ti vyrovná?

Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, *

nebohého ubožáka z lupičovy ruky.“

Vystoupili nespravedliví svědci, *

ptali se mě na to, co nevím.

Za dobré zlým se mi odměnili *

tím, že mě opustili.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

2. ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

II (13-16)

Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem, †

postem se trýznil, *

modlitbou obíral v nitru,

jako k příteli, jako k bratru se choval, *

skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.

Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, *

srotili se proti mně a bili mě znenadání.

Drásali mě bez přestání, †

tupili, posmívali se mi, *

skřípali proti mně zuby.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

3. ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

III (17-19.22-23.27-28)

Pane, jak dlouho budeš přihlížet? †

Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši, *

od lvů můj život.

Vzdám ti díky ve velkém shromáždění, *

v zástupech lidu budu tě chválit.

Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, *

nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!

Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, *

Pane, nevzdaluj se ode mě!

Probuď se, procitni a zachraň mě, *

Bože můj a Pane, ujmi se mě!

Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, *

ať mohou stále říkat: Buď veleben Hospodin, on přeje vše nejlepší svému služebníku.

Můj jazyk bude oslavovat tvou spravedlnost, *

stále hlásat tvou chválu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

Syn Boží přišel mezi nás

a naučil nás poznávat pravého Boha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

3,5-16

Život nového člověka

Umrtvěte všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. (Tou cestou) jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte (člověka) nového, který se obnovuje k (správnému) poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.

Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto (odpouštějte) i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční.

Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Gal 3,27-28

My všichni, pokřtění v Krista, oblékli jsme se v Krista: * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na Janovo evangelium

(Tract. 17,7-9: CCL 36,174-175)

Dvojí přikázání lásky

Přichází sám láskyplný Pán, učitel lásky, aby rychle uskutečnil své slovo na zemi, jak to o něm bylo předpověděno. Ukazuje, že Zákon a Proroci spočívají na dvou přikázáních lásky.

Uvažujte, bratři, se mnou, která jsou ta dvě přikázání. Musí vám totiž být dobře známá a ne, abyste si na ně vzpomínali jen tehdy, když vám je připomínáme. Nesmějí být nikdy vymazána z vašich srdcí. Mějte vždy a všude na paměti, že musíme milovat Boha a bližního: Boha celým srdcem, celou duší a celou myslí; a bližního jako sebe.

Na toto je třeba stále myslet, uvažovat o tom, pamatovat si to, konat to a zachovávat. V pořadí přikázání je láska k Bohu na prvém místě, ale v pořadí našeho jednání je na prvém místě láska k bližnímu. Neboť ten, který ti v těch dvou přikázáních nařídil lásku, nedoporučil tvé lásce napřed bližního a potom Boha, nýbrž napřed Boha a pak teprve bližního.

Ty však Boha dosud ještě nevidíš, ale láskou k bližnímu dosahuješ toho, abys ho viděl. Láskou k bližnímu si očišťuješ oko, aby mohlo vidět Boha. Jestli nemiluješ bratra, kterého vidíš, jak můžeš milovat Boha, kterého nevidíš, říká jasně Jan.

Nuže, říká se ti: Miluj Boha. Namítneš-li mi: Ukaž mi toho, koho mám milovat, co jiného ti na to odpovím než to, co řekl sám Jan: Boha nikdy nikdo neviděl? Aby ses však nedomníval, že je pro tebe úplně nemožné vidět Boha, říká: Bůh je láska; a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu. Miluj tedy bližního a uvažuj v srdci, odkud se ta láska k bližnímu vzala. A tehdy spatříš Boha, jak jen je to možné.

Začni tedy milovat bližního. Lámej svůj chléb hladovému, přijímej do svého domu nuzného, který je bez přístřeší, vidíš-li nahého, oblékni ho a nepohrdej vlastními příbuznými.

Čeho tím dosáhneš, když to budeš dělat? Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora. Tvým světlem je tvůj Bůh, je tvou jitřenkou, protože on ti zazáří po noci světa; on totiž nevychází ani nezapadá, protože trvá neustále.

Tím, že miluješ bližního a že se o něj staráš, konáš pouť. A kam putuješ, ne-li k Pánu Bohu, k tomu, kterého máme milovat celým srdcem, celou duší a celou myslí? K Pánu jsme sice ještě dosud nedošli, ale máme vedle sebe bližního. Snášej tedy toho, s kým jdeš, abys došel k tomu, se kterým toužíš trvale zůstávat.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Jan 4,10-11.16

Bůh si nás zamiloval dřív než my jeho a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. * Když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.

Uvěřili jsme a poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. * Když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tvůj Syn se narodil z neposkvrněné Panny, a na jeho lidství nedolehla vina, která od počátku tíží lidské pokolení; když jsme se i my pro spojení s Kristem stali novým stvořením, dej nám sílu, abychom nepodléhali tomu, co nám brání žít novým životem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky