Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Drahý poklad moudrosti je Boží slovo nám,
v něm nám sebe k známosti podává Pán Bůh sám:
toť světlo k zjevení
Boží tváře nám v Kristu, na věčné spasení,
oživující vůně, v mdlobách občerstvení.
Raději věřit lidem než Božímu hlasu
páchne zajisté svodem všelikého času.
Ten na písku staví,
kdo na lidech zakládá, jak Kristus nám praví,
padne, když přijde příval, spasení se zbaví.
Naproti tomu sláva slova tvého, Pane,
až navěky zůstává, nikdy nezahyne.
Kdo se drží jeho
jako přepevné skály, nebude ničeho
báti se ke své škodě, chráněn pádu všeho.
Ó Otče věčný, z nebe popatř na stádce své,
jež vzdavši tobě sebe, žádá milosti tvé.
Svoje čisté slovo
zachovávej mu stále, ať vždy je hotovo
činiti vše, co káže učení Kristovo.
ŽALMY
1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva, *
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro, *
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu *
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud, *
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni, *
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi, *
budou se těšit z hlubokého klidu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje, *
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †
aby skláli chudáka a ubožáka, *
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce *
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných, *
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou, †
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu, *
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet, *
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *
že by jeho děti žebraly o chléb.
Pokaždé se ustrne a půjčí, *
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré, *
a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost, *
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, *
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi, *
budou ji obývat věčně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.
3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.
Ústa spravedlivého mluví moudře, *
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce, *
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého, *
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci, *
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina *
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi, *
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka, *
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *
hledal jsem ho – a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni, *
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †
bezbožníků je zbavuje a chrání je, *
protože se k němu utíkají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.
Nauč mě dobrotě, moudrosti a vědění,
neboť důvěřuji tvým předpisům.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Amosa
7,1-17
Vidění zkázy Izraele
Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, on sám utvořil kobylky, když začala růst otava; bylo to po senoseči (odvedené jako daň) králi. Když už téměř sežraly zeleň země, prosil jsem: „Odpusť, prosím, Pane, Hospodine! Jak obstojí Jakub, vždyť je malý!“ Slitoval se tedy Hospodin kvůli tomu. „Nestane se to“ – řekl Pán, Hospodin.
Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, Pán, Hospodin, povolal k soudu oheň a ten zhltal velkou propast a hltá (i Hospodinův) úděl. Prosil jsem: „Přestaň, prosím, Pane, Hospodine! Jak obstojí Jakub, vždyť je malý!“ Slitoval se tedy Hospodin kvůli tomu: „Ani to se nestane“ – řekl Pán, Hospodin.
Toto mi ukázal Pán, Hospodin: Hle, muž stál na omítnuté zdi a v ruce měl zednickou lžíci. Hospodin mi pravil: „Co vidíš, Amosi?“ Odpověděl jsem: „Zednickou lžíci.“ Pán pravil: „Položím zednickou lžíci doprostřed svého izraelského lidu, už mu neodpustím. Budou zbořeny Izákovy výšiny, izraelské svatyně budou zpustošeny, s mečem povstanu proti Jorobeamovu domu.“
Betelský kněz Amasjáh vzkázal izraelskému králi Jorobeamovi: „Amos štve proti tobě uprostřed izraelského domu. Země nemůže snést všechny jeho řeči. Tak totiž mluví Amos: Jorobeam zahyne mečem a Izrael bude vyhnán ze své země!“
Amasjáh řekl také Amosovi: „Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam se živ a tam prorokuj! V Betelu už prorokovat nesmíš, neboť zde je králova svatyně a říšský chrám.“
Amos odpověděl Amasjáhovi: „Nejsem prorok ani prorocký učedník, jsem pastýř a pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: 'Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!'
Nyní slyš Hospodinovo slovo: Ty říkáš: 'Neprorokuj proti Izraeli, neslintej na Izákův dům.' Proto tak praví Hospodin: 'Tvá žena bude v městě nevěstkou, tvoji synové a tvé dcery padnou mečem, tvé pozemky budou rozděleny měřickým provazem, ty sám zemřeš v nečisté zemi; Izrael bude vyhnán ze své země.'“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Am 3,7.8; 7,15
Pán, Hospodin, neudělá nic, aniž zjeví svůj úradek svým služebníkům, prorokům. * Když Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?
Hospodin mě vzal od stáda a řekl mi: Jdi a prorokuj mému lidu! * Když Hospodin promluvil, kdo by neprorokoval?
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu Barnabášova
(Cap. 5,1-8; 6,11-16: Funk 1,13-15.19-21)
Nové stvoření
Proto se Pán obětoval a vydal své tělo záhubě, abychom – skropení jeho krví – byli očištěni od hříchů a posvěceni. Neboť jak ve vztahu k Izraeli, tak i ve vztahu k nám je o tom takto psáno: Byl proboden pro naše nepravosti, zmučen pro naše hříchy. Jeho krví jsme byli uzdraveni. Byl veden jako ovce na porážku a mlčel jako beránek před tím, jenž jej stříhá. Proto musíme Pánu převelice děkovat, že nám oznámil věci minulé, abychom byli moudří v přítomnosti a rozuměli i věcem budoucím. Písmo pak praví: Ne nadarmo napínají sítě před ptáky. Říká to proto, že právem hyne člověk, který zná cestu spravedlnosti, a přece jde cestou temnoty.
A ještě toto, moji bratři: Pán podstoupil utrpení za naše duše – on, Pán celého vesmíru, jemuž řekl Bůh před počátkem světa: Učiňme člověka jako náš obraz, nám podobného. – Proč tedy snášel utrpení z lidských rukou? Uvědomte si toto: Proroci mající od něho milost to o něm prorokovali. A on sám to snášel proto, že bylo třeba, aby se zjevil v těle, a tak zlomil moc smrti a ukázal vzkříšení z mrtvých. Učinil tak i proto, aby splnil zaslíbení dané otcům a aby si v době, kdy žil na zemi, připravil nový lid a ukázal, že po vzkříšení z mrtvých bude soudit. A pak mluvil k Izraeli a učil ho s velikými znameními a divy. Velmi ho miloval.
Když nás obnovil odpuštěním hříchů, dal nám nový charakter, jako bychom měli duši dítěte. Bylo to, jako by nás znovu stvořil. Písmo totiž mluví o nás, když Bůh říká Synovi: Učiňme člověka jako náš obraz, nám podobného. Ať vládne nad zvířaty země, nad nebeským ptactvem a nad mořskými rybami. A když viděl, že naše podoba je dobrá, řekl: Rozplozujte se a rozmnožujte se a naplňte zemi.
Já však ti chci ukázat, jak Pán mluví k nám. V posledním čase vykonal nové stvoření. Pán praví: Hle, činím poslední věci jako první. Na to poukazoval prorok, když oznamoval: Vejděte do země oplývající mlékem a medem a ovládněte ji. Jsme nově stvořeni, jak zase praví ústy jiného proroka: Odejmu z jejich těla srdce kamenné – totiž z těla těch, kteří podle jeho prozřetelnosti obdrželi Božího Ducha – a dám jim srdce z masa. Neboť on sám se chtěl zjevit v těle mezi námi a u nás přebývat. Příbytek našeho srdce, milovaní bratři, je pro Pána svatým chrámem. Vždyť Pán znovu praví: Budu tě oslavovat v shromáždění svých bratří a zpívat tobě uprostřed shromáždění svatých. Neboť jsme to my, koho uvedl do té dobré země!
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Sk 3,25; Gal 3,8
Vy jste synové proroků a máte účast ve smlouvě, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když prohlásil Abrahámovi: * V tvém potomstvu budou požehnány všechny rody na zemi.
Písmo už předvídalo, že Bůh uzná pohany za spravedlivé, když uvěří, a proto už předem Abrahámovi ohlásilo radostnou zvěst: * V tvém potomstvu budou požehnány všechny rody na zemi.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky