Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Přešťastní králové,
mudrci pohanští,
kteří uchopili
nestihlé tajemství
narození Krista,
do Jeruzaléma
dostali se města.
V světle hvězdy jdouce
skutečně shledali,
jak v Jeruzalémě
Písma vykládali:
Mesiáše našli,
dary jemu dali,
na kolena padli.
Jasný příklad hvězda
tato ukazuje,
věřícím, bloudícím,
všem život zjevuje,
kudy mají jíti,
chtějí-li Ježíše
pravdivě najíti.
Všeobecná církev
světem putující,
v Jeruzalém věčný
k Bohu směřující,
je věrných jednota,
Bohem shromážděná
ze všech čtyř stran světa.
Věříme v to cele,
že v budoucí slávě,
ne již okem víry,
ale v samém sobě,
budem ho viděti,
věčným nasycením
budem se těšiti.
Amen, aleluja,
Bože, rač to dáti,
tvá církev by mohla
Krista zvěstovati,
jej následovati,
v den soudný dojíti
do věčné radosti.
ŽALMY
1. ant. Naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Řekl jsem: dám si pozor na své chování, *
abych nezhřešil svým jazykem,
do svých úst si vložím uzdu, *
pokud bude přede mnou bezbožník.
Zmlkl jsem v tichu, zbaven štěstí, *
má bolest se však rozjitřila.
Srdce mi vzplálo v nitru, †
když jsem uvažoval, vznítil se oheň *
a jazykem jsem se ozval:
Dej mi poznat, Hospodine, můj konec, †
jaká je míra mých dnů, *
ať si uvědomím svou pomíjivost.
Hle, na pídě jsi vyměřil mé dny †
a můj život je před tebou jako nic, *
každý člověk trvá jen co dech.
Jen jako stín jde člověk životem, †
zbytečně se vzrušuje, *
hromadí, a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
2. ant. Slyš, Hospodine, mou prosbu: nemlč k mým slzám.
A nyní, co mohu čekat, Pane? *
V tobě je má naděje.
Zbav mě všech mých nepravostí, *
nevydávej mě pro smích bláznu!
Mlčím, neotvírám svá ústa, *
vždyť tys to učinil!
Zbav mě své rány, *
hynu pod úderem tvé ruky.
Trestem káráš vinu člověka, †
ničíš jako mol, co má nejcennější: *
každý člověk je pouze jak dech.
Slyš, Hospodine, mou prosbu, †
nakloň svůj sluch k mému volání, *
nemlč k mým slzám!
Vždyť jsem u tebe jen hostem, *
přistěhovalcem, jako byli všichni moji otcové.
Odvrať ode mě svůj pohled, ať si vydechnu, *
dříve než odejdu a už nebudu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Slyš, Hospodine, mou prosbu: nemlč k mým slzám.
3. ant. Stále se spoléhám na Boží slitovnost.
Proč se chlubíš hanebností, *
bezectný siláku?
Stále jen myslíš na zkázu, *
tvůj jazyk je jak ostrá břitva, ty pleticháři!
Podlost je ti milejší než dobro, *
lhaní víc než mluvit, jak se sluší.
V každé pomlouvačné řeči máš zálibu, *
falešný jazyku!
Proto tě Bůh zahubí, *
odstraní tě navždy,
vytáhne tě ze stanu, *
vyrve tě ze země živých.
Spravedliví to uvidí a zaleknou se, *
jemu se však vysmějí:
„Hle, člověk, který si nezvolil *
Boha za svou záštitu,
spoléhal na své velké bohatství, *
domohl se moci svou násilností.“
Já však jsem jako zelená oliva v Božím domě, *
stále se spoléhám na Boží slitovnost.
Ustavičně tě chci chválit, že jsi to učinil, *
před tvými svatými chci slavit tvé jméno, neboť je dobré.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Stále se spoléhám na Boží slitovnost.
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina,
on posílá na svět své slovo.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
62,1-12
Blízkost vykoupení
Kvůli Siónu neumlknu,
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo,
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
Tu národy uvidí tvou spravedlnost
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem,
které určí Hospodinova ústa.
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce,
královskou čelenkou v dlani svého Boha.
Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“
a jméno tvé země „V manželství daná“,
neboť si v tobě zalíbil Hospodin
a tvá země dostane muže.
Jako se jinoch snoubí s pannou,
tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z nevěsty ženich,
tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.
Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážné;
ani ve dne, ani v noci nikdy nesmějí mlčet.
Vy, kdo máte Hospodina upomínat, nedejte si pokoj,
nedejte pokoj jemu,
dokud nezaloží Jeruzalém,
dokud ho neučiní slavným na zemi!
Hospodin přísahal svou pravicí,
svým mocným ramenem:
„Už nedám tvé obilí
za pokrm tvým nepřátelům,
cizinci nebudou pít tvé víno,
které jsi s námahou získal.
Ano, jen ti, kdo žali (obilí), budou z něho jíst
a chválit Hospodina,
jen ti, kdo sbírali (hrozny),
budou pít (víno) v nádvořích mé svatyně.
Projděte branami, projděte,
připravte lidu cestu.
Upravte silnici, upravte, vyberte kamení,
zdvihněte znamení národům!“
Hospodin ohlašuje až do končin země:
„Řekněte siónské dceři:
Hle, přichází tvá spása,
u sebe má svou mzdu,
před sebou má svůj zisk.
Nazvou je: ‚Svatý lid,
vykoupení od Hospodina.‘
Ty pak dostaneš jméno ‚Vytoužené,
neopuštěné město‘.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Iz 62,2.11.3
Národy uvidí tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu. * Hospodin ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, královskou čelenkou v dlani svého Boha. * Hospodin ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání připisovaného svatému Hippolytovi, knězi
(Sermo in sancta Theophania, nn. 2.6-8.10: PG 10,854.858-859.862)
Voda a Duch
K Janovi přišel Ježíš a byl od něj pokřtěn. Jaká neuvěřitelná událost! Nekonečný proud, který oblažuje Boží obec, je omýván trochou vody. Nepochopitelný pramen, jenž dává vzejít životu všech lidí a nemá konce, se ukryl ve skrovných a pomíjejících vodách.
Ten, jenž je všude přítomen a nikde není nepřítomen, nepochopitelný andělům a neviditelný lidem, přichází podle vlastního rozhodnutí ke křtu. A hle, otevřelo se mu nebe a ozval se hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.
Milován rodí lásku a nehmotné světlo rodí světlo nedostupné. To je ten, jenž byl nazván Josefovým synem a je mým Jednorozeným podle Boží podstaty.
To je můj milovaný Syn: onen hladový, jenž živí tisícové zástupy; zemdlený, jenž zemdlené občerstvuje; nemá, kam by hlavu položil, a všechno řídí svou rukou; trpí a léčí utrpení; na jeho hlavu dopadají políčky a jeho darem světu je svoboda; jeho bok je proboden a on napravuje bok Adamův.
Leč prosím, věnujte mi bedlivou pozornost: chci se totiž vrátit k prameni života a rozjímat o překypujícím prameni spásy.
Otec nesmrtelnosti seslal na svět nesmrtelného Syna, své Slovo; ten přišel k lidem, aby je omyl vodou a Duchem. Když nás obnovil k neporušitelnosti duše i těla, vdechl do nás ducha života a obklopil nás ze všech stran neporušitelnou výzbrojí.
Jestliže se tedy člověk stal nesmrtelným, bude i bohem. A jestliže se obnoven koupelí vody a Ducha Svatého stává bohem, seznáváme, že po zmrtvýchvstání bude také Kristovým spoludědicem.
Proto jako hlasatel dávám na vědomí a volám: Přistupte všechna pokolení národů k nesmrtelnosti, kterou dává křest. Toto je voda spojená s Duchem, jež zavlažuje ráj, zúrodňuje zemi, dává rostlinám vzrůst a živočichům plodnost. Mám-li všechno shrnout: znovuzrozením skrze tuto vodu člověk vstupuje do života, v ní byl pokřtěn i Kristus, do ní sestoupil Duch Svatý v podobě holubice.
Kdo tedy s vírou sestupuje do této koupele znovuzrození, odříká se ďábla a spojuje se s Kristem; odmítá nepřítele a vyznává, že Kristus je Bůh, svléká otroctví a odívá se darovaným synovstvím; od křtu se navrací jasný jako slunce a vyzařuje paprsky spravedlnosti; a co je nejdůležitější, stává se synem Božím a spoludědicem Kristovým.
Jemuž buď sláva a moc spolu s jeho nejsvětějším, dobrým a životodárným Duchem nyní i vždycky i po všechny věky věků. Amen.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Jan 1,32.34.33
Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. * Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým.“ * Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
MODLITBA
Modleme se.
Prosíme tě, Bože, dej, ať v našich srdcích září tvé světlo; abychom mohli projít temnotami tohoto světa do věčné slávy nebeského domova. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky